Cesta zpátky

U louky kdesi na pomezí lánu pšenice.Vítr si pohrává s klasy.
Blízko se blýsklo.Opodál,nedaleko smírčí kříž.Kdo smíří nás ?
Kdo rozsoudí,kam patřit máme ? Co s tím zmatkem v hlavě,nepořádkem na duši ?
Kdo s tím začne něco dělat,kdo se tomu postaví,kdo tu další revoluci zastaví ?
Budte rádi že je válka,mír bude horší ! Pro nás tenkrát nepředstavitelné.
Motýli v pestrobarevných květinách.Je to stále stejné ?
Něco se změnilo.V nás.
Myslíme na nevinnost v podobě sítěk na motýli.
Myslíme na vznešené ideály v rudých kalužích,sítěk motýlích do nich spadlých.

Kniha navazuje na román Na západní frontě klid. Mladí chlapci se vracejí z válečných jatek, ale návrat do obyčejného života je pro ne téměř nemožný. Zapojit se do běžného života jim nic neulehčuje. Stále je pronásledují příliš děsivé zážitky.

-Nejstrašnější není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce. Nejtěžší není cesta na frontu, ale cesta zpátky, do světa, který už neexistuje.

Bylo to pěkné čtení

Kniha, která má stále co říct.
Války neodnášejí ti, co je způsobili, ale ti co do nich byli zavlečeni.

Tahle kniha mě nadchla snad ještě víc než na Západní frontě klid.
V dnešní době, kdy mnozí nemají až tak velký problém prohlásit, že nás nevyhnutelně čeká světová válka, by si ji měl přečíst asi každý.
Skvěle napsáno!!

Velká válka skončila, její dopady však zůstávají. A nikdy nezmizí. Protože kdo ji zažil, ten už nebude jako dřív... Pan Remarque moc dobře věděl, co je válka zač, a dokázal její bestialitu a nesmyslnost popsat jako nikdo jiný. Není divu, že když se později dostali k moci náckové, tak jeho knihy nenáviděli a pálili. Plných pět.

Román o zmařených nadějích mladých mužů vracejících se zpět do civilního života po 1.sv.válce. Román plný pesimismu, beznaděje a vzteku. Román o přátelství vzniklém v zákopech, román o zrání a zraněních, která nejdou vyléčit.

Většina mladíků nedobrovolně narukovala do krvavých zákopů, jen proto, aby ti výše postavení mohli hrát svoji "božskou" hru. když se ti stejní mladí-staří vrací zpět, tak zjišťují, že zde pro ně už není to místo, jako předtím a přichází do bídy.
Smutná myšlenka, ale celkové podání (především od druhé půlky) na mě neudělalo takový dojem.
Lepší 3*.

Evropa po první světové válce. Když jsem tuhle knihu četla v mých šestnácti, tak mě zdaleka tak nebavila, jako Tři kamarádi nebo Nebe nezná vyvolených. Holt tam nebyla ta velká láska :-) Myslela jsem si, že se k ní už nevrátím, ale teď ... po letech, ejhle, je to dobrá kniha! Asi je to tím, že člověk do ní musí dozrát. Ale ta bezútěšnost společnosti po válce je dost děsivá.

Evropa se zblaznila a prestala cist Remarqua... halooo, vy panove v kravatach v utulnych kancelarich!! zacnete cist!! Nebo se dockame nove verze tykajici se 21.stoleti!

Kniha mého oblíbeného autora napsaná v roce 1931 - a stále alarmující ....

Návrat zpátky z bitevního pole je rozpačitý .... ty výbuchy stále zaznívají ....

Přetržené mládí - a otázka :
Dokážeme ještě žít jinak než vojáci ?

A v závěrečném doznívání varování ....

.... Snad se války vždycky opakují jenom proto, že jeden nikdy nemůže úplně pochopit utrpení druhého ....

.... Heroismus několika málo lidí je bídou milionů zaplacen příliš draho ....

Tak jak to EMR umí - tolik podnětů k zamyšlení ....
Doporučím.

Výborné a velmi působivé dílo. O válce jako takové už jsem toho přečetl víc, tak možná právě proto na mě výrazně zapůsobily ty následky.

Opět vynikající čtení.

Stejně jako Na západní frontě klid se mi i tato kniha velmi líbila. Téma samozřejmě těžké, u některých scén se mi dělalo špatně, ale je potřeba číst i takové knihy.

Skvělá kniha. Pan Remarque byl úžasný spisovatel. U této knihy jsem se dokázala vžít do děje, jako bych byla s klukama. Z knihy mám silný zážitek. Doporučuji.

Kniha, kterou by měl číst každý. Já už ji četla 2x :-)+
Je tu opět zbrazeno jak rozhodnutí několik málo lidí, jejich neústupnost, stižádost atd. ovlivní životy miliónů lidí.
Mladí kluci, většinou studenti střední školy, byli vytrženi ze svých životů a starostí, které odpovídali jejich věku a byli hozeni do vražedné mašinérie. Viděli nestutečné zrůdnosti, zažili boj o holý život atd. a po letech strádání a válečných hrůz se od nich najednou očekává, že se vrátí do normálního života a začnou žít tam kde před válkou ... ale to nejde .... Maminky v nich vidí ty šikovné chlapce, které vyprovázeli před lety, se slečnama najednou nenachází společnou řeč, nedokáží se bavit o banálnostech, nemají s kým sdílet své strachy, své zážitky ...

Přežít 1. světovou válku, bylo pouhým prvním krůčkem k tomu, aby se člověk mohl znova zařadit do běžného civilního života. A přestože 2. světová válka přinesla mnohem více lidských objetí, tak dostat se z následků přežití té první, bylo podle mě mnohem složitější. Proto je pro mne naprosto nepochopitelné, že vůbec došlo k té druhé. Pan Remark sepsal další neskutečně pravdivou výpověď, která by teoreticky měla veškeré lidstvo od dalších válek odradit. Proč tomu tak není, je pro mne obrovskou záhadou. Možná lidé málo čtou, možná nevěří tomu co čtou. Možná to prostě jenom nejsou lidé. Audiokniha, kterou naprosto perfektně načetl pan Pavel Batěk, ještě násobí již tak hutnou atmosféru tohoto příběhu.

Velmi smutné poslouchání o dětech / mužích, kteří si odnesli z bojů více než chtěli a předpokládali, že budou opěvováni jako hrdinové......bojovali za vlast, za ideály, až zjisili, že nic není tak jako bylo.

Zatím jsem všechny knihy od E. M. Remarqua, které jsem četl (Tři kamarádi, Černý obelisk, Na západní frontě klid, Čas žít, čas umírat, Jiskra života a Zaslíbená země), hodnotil 5 hvězdičkami. V této tendenci budu pokračovat i u knihy Cesta zpátky. Ani pořádně nedokážu vysvětlit, čím přesně mě každá Remarquova kniha dostala. Nyní to byl příběh o mladých mužích, kteří si prošli strastmi války, ale přišel mír a oni se musí vrátit zpátky do života. Návrat je jiný, než očekávali. Každý, kdo by rád soudil vojáky, nebo obecně lidi, kteří si prošli válkou či válečným obdobím, by si měl tuhle knihu přečíst, protože ne všechno je tak, jak si představují. Dokud se s tím člověk nesetká, nedokáže poznat, co se těm lidem honí hlavou. Tato kniha alespoň částečně odpovídá na otázku, co ti lidé při návratu mohou cítit nebo prožívat.