Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35558/bmid_bylo-nas-pet-U1j-35558.png
4
3388
3388
Půvabná vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy. Klukovskýma očima viděný rok na maloměstě připomíná všechny sezónní dospělé i dětské zábavy, životní styl i hierarchii obyvatel malého města za první republiky. Kouzelná knížka, napsaná v době okupace, byla zároveň i autorovým posledním dílem a našla velkou odezvu mezi čtenáři všech kategorií.... celý text
Přidat komentář
Bylo nás pět byl vždycky můj oblíbený seriál, když jsem byla malá. Byla jsem zamilovaná do Petra Bajzy a tak jsem si musela přečíst i knihu :D Ano, možná je seriál lepší než kniha, ale i tak je to krásná kniha dětství. Rošťácké neplechy se čtou vždycky dobře.
Mně se kniha opravdu líbila. Co si budeme povídat, je to prostě česká klasika. Viděla jsem i seriálovou adaptaci, ale jak jsem zjistila, tak se to nedá srovnávat. Kniha a seriál jsou totiž velmi rozdílné. Strašně se mi líbila jednouduchost chlapců, krása prostředí a celkově ta doba, kdy si spolu kluci hráli na ulicích a dělali všelijaké neplechy.
Tato krásná a kouzelná knížka je především posledním vzpomínáním skvělého muže, jenž údajně sám dobrovolně následoval svou milovanou na poslední cestě do koncentračních táborů ...
Novinář a humorista, současník Čapkův či Bassův, si podle legendy v Terezíně zřídil útulnou pracovničku v improvizovaném chlívku pod schody a za světla petrolejky se vracel do svých klukovských let, kdy vyrůstal na malém městě a prožíval všeliká chlapecká dobrodružství ... Ať již tomu tak bylo či ne, román o „hoších, co spolu chodí“ je klenotem jazykové komiky. Jeho idyla - ony dny šťastného dětství, které se už nevrátí -, starý svět a ten nádherný a prazvláštní závan nostalgie na mne zapůsobily nehledě na to, že jsem dílo četl v elektronické podobě na moderním smartphonu.
Stejně jako v dílech Karla Čapka či Jaroslava Haška zde vnímám skrytou hlubokou moudrost; v tomto případě moudrost ukrytou v pohledu očí dětských, chlapeckých, když nám Péťa Bajza vypráví svá dobrodružství. Jak již zmiňuji v komentáři u Haškova Švejka: dodnes nedokážu říct, zda tomu tak tito autoři chtěli záměrně či daná skutečnost vyplula na povrch samovolně, vlivem pouze toho, že zmiňovaní velcí spisovatelé byli jednoduše moudrými muži své doby ...
Bylo nás pět patří mezi moje zamilované knížky z dětství. Četl jsem ji mnohokrát, také na pokračování svému synkovi před spaním, je báječná od začátku do konce, a úplně nejvíc oblíbenou scénu mám, jak šli na vosy.....
"A tak jsme šli na ty vosy a byli jsme tři. A když jsme šli, tak jsme potkali Zilvara z chudobince a ptal se nás, kam jdeme. Když jsme mu řekli, že na vosy, tak pravil, že půjde s námi. Tak jsme byli čtyři. Když jsme ušli kousek cesty, tak jsme se ohlédli a Pajda utíkal za námi a uši mu plandaly a on se smál. Tak nás bylo pět." .....
"A tak když to hořelo, vosy převelice rychle vyletěly druhou ďourou a kroužily ve výšce a hrozně bzučely, neboť byly dožrané moc. A byly jich velká síla a točily se kolem dokola a koukaly, kde by byl jejich nepřítel. Jakmile nás spatřily, tak nás začaly počítat a viděly, že nás bylo pět. Tak se ten roj rozdělil na pět houfů a každý houf si jednoho z nás vyhlédl, aby mu to vykreslil." ....
"A když jsem přišel domů, tak se mne tatínek ptal, kde jsem byl. Já jsem pravil, že v houslích. On pravil: "tak proč máš křivou hubu, kdyžs byl v houslích?" To bylo pravda, že jsem měl křivou hubu a oteklý nos a místo očí úzkou škvírku, takže jsem vypadal jako Číňan. A když se mne tatínek porád ptal, tak jsem porád lhal, že jsem byl v houslích, ale lhal jsem málo, pročež tatínek odepnul pásek a já jsem dostal velice, abych podruhé nevrdlouhal."
5 hvězdiček za klasiku, nádhernou klasiku - nejsem moc na filmy a na televizi, ale v tomto případě mi při čtení hodně pomohlo, že jsem viděla seriálové zpracování. Posledních pár kapitol mi ale nešlo už nějak dolouskat, přistihla jsem se, že otáčím stránky rychleji než čtu ..... televizní zpracování se mi líbí víc.
Kniha je prostě super,četla jsem ji poprvé...ale seriál jsem viděla několikrát a moc se mi líbil.Kniha je trochu jiná ale krásně se čte a rozhodně stojí za přečtení :-)
Místy poutavé a připomínající vlastní dětství, místy nezáživné až běda. Seriál se mi (mj. také díky Hapkově hudbě) líbil určitě víc.
Maturitu nemám , ale zato mám tuto překrásnou knížku. Krásný příběh, styl psaní , mi nevadí , navíc mám vydání, které ilustrovala Helena Zmatlíková tak že krása. Nevím co bylo lepší jestli kniha nebo seriál. Plný počet hvězd.
Četba k maturitě, které bylo moc fajn, i když jsem se potýkala se stylem autora.
Knížka plná "nýbrž" a "pročež" nemusí každého oslovit, pro mě se ale na dvě stě stránkách odvíjel milý příběh plný klukovských příhod vyprávěných tak, jak je vidí jen dítě. Těžko uvěřit, že knížku Poláček psal v době, kdy už možná tušil, že světovou válku nepřežije.
Čeština je prekrásny jazyk a mňa neprestáva fascinovať, ako sa s ňou dá pohrať, alebo ak chcete, vyblbnúť. Zamilovala som sa do všadeprítomného „jakož i“ a to nehovorím, ako ma nadchlo „Ó, kterak zatouchám!“ Zmes spisovného a nespisovného jazyka v tejto knihe je jednoducho úžasná. A ten pohľad malého chlapca tiež. Poláčkovi musel zostať v duši kus dieťaťa, inak by to nedokázal napísať tak autenticky. Z predchádzajúcich komentárov som zistila, že kope čitateľov viac vyhovovala prvá časť, snovú cestu do Indie by oželeli. U mňa je to naopak, ja dávam prednosť onomu dada výletu. Je taký krásne absurdný! V spojení s uchvacujúcim jazykom je to ako maškrtiť čokoládu. Proste mňam.
Styl psaní a rozložení písma. No hruza. Tato knížka pro mě byla povinná, ale vůbec mě nebavila. Nejhorší knížka, co jsem kdy četla. Prostě jsme si napadli do noty.
Seriál Bylo nás pět znám od dětství a velmi se mi líbil. Nyní jsem se konečně odhodlala k tomu, přešíst si také knihu. Musím říct, že jsem z ní trochu zklamaná. Jazyk knihy je sice velice zajímavý, ale zhruba od poloviny knihy mi slova jako, pročež, načež, nýbrž, atd., začala silně lézt na nervy. Vyprávění příběhů formou krátkých povídek mi nevadilo. Jen je škoda, že téměř polovina knihy je věnovaná výletu do Indie. Při čtení jsem se bohužel nevyhnula porovnávání seriálu a knihy. A i když se mi to nestává moc často, musím říci, že v tomto případě je lepší televizní zpracování.
Příběhy a dobrodružství Péti Bajzy budou navždy patřit do mého dětství! Vždycky mne něčím přitahovaly,..
Možná pro dospělé nemá zas až takové kouzlo... Ale pro děti jistě ano, zvlášť pro kluky... Já to přečetla, ale synův pouštím audio knihu... A každý večer se ozývá syn: "Karel Poláček Bylo nás pět část x.tá."
Ale jestli někdo ještě jednou řekne PROČEŽ tak asi budu vraždit...
Osvěžující, úsměvné vyprávění příběhů klučičího života formou zápisů z pohledu dětskýma očima.
Moc se mi líbí Poláčkův jazyk. Hlavně v neskutečném podání Františka Filipovského, který příběh party prvorepublikových "hochů, co spolu chodí" povýšil ještě mnohem výše...Pravda, i pro mne byl výlet do Indie jaksi nadbytečný...
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě
Autorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Tak mám za sebou "povinnou školní" a musím říct, že mě mrzí, že jsem ji nečetla již dříve, i když druhá polovina knihy se z mého pohledu trochu táhla - nicméně vzhledem ke "stavu" vypravěče (ať neprozrazuji děj) chápu... Je to vtipné :-)