O knize Edudant a Francimor

Edudant a Francimor jsou synci kouzelnice madame Halabáby. Edudant, starší a silnější, a hubený Francimor žijí spokojeně s matkou v chaloupce v temném lese. Společnost jim dělají bílý kozel Rudolf, starý drak Verpanides a černý kocour Šmakovník. Jednou se oba hoši vydají na kouzelném koštěti se svými spolužáky na školní výlet. Nešťastnou náhodou při návratu zabloudí a upadnou do rukou loupežníků. Podaří se jim však uprchnout a při své cestě domů se dostanou do podivuhodných končin a prožívají neuvěřitelné příhody. Kniha, plná fantastických situací a groteskních dobrodružství, sršící vtipem a nápady, je báječným čtením pro všechny děti i rodiče. Vyprávění, kterým se autor vrací do světa dětí, patří k české humoristické klasice. Ilustroval Josef Čapek.... celý text

Co říkají o knize uživatelé?

Kniha o Edudantovi a Francimorovi, napsaná Karlem Poláčkem, je plná kouzel a dobrodružství. Čtenáři oceňují její humor a nadčasovost. Mnozí vzpomínají na své dětství a na to, jak je příběh okouzlil. I dospělí si užívají její čtivost a nápadité zápletky, které jsou stále aktuální. Většina komentářů vyzdvihuje originální jazyk a fantazii autora, přičemž kniha je doporučována pro všechny generace. Více v komentářích.

Komu by se kniha Edudant a Francimor mohla líbit?

Milovníci kouzelných příběhů
Rodiče hledající knihy pro děti
Čtenáři s nostalgií po dětství
Fanoušci absurdního humoru
Ti, kdo ocení nadčasové příběhy

Kniha Edudant a Francimor v seznamech uživatelů

(aktualizováno 1x za hodinu)

v Právě čtených	5x
v Přečtených	412x
ve Čtenářské výzvě	33x
v Doporučených	15x
v Mé knihovně	166x
v Chystám se číst	38x
v Chci si koupit	7x
v dalších seznamech	4x

Koupit knihu

Citáty z knihy (1)

„Madame Halabába měla dvě dítky, jedno ve stáří osmašedesáti jar a druhé bylo o dvě léta mladší. Oba byli chlapci, pěkně vzrostlí a čiperní. Ale vzhledem si nebyli nikterak podobni. Starší, který se nazýval Edudant, byl náramně tlustý, široký jako soudek neboli bečka. Když ulehl ke spánku, tu zapraštila pod ním těžká železná postel, a když se ve spánku otočil na bok, tu byl takový hluk, že obyvatelstvo v širém okolí se dívalo starostlivě na oblohu domnívajíc se, že přichází bouřka. Zato mladší byl pravým opakem svého bratra. Jeho jméno bylo Francimor a byl tenký jako tkanička nebo vlněná nit, kterou se vyšívá.“