Bůh v troskách

1 23.11.2019

Chvíli mi to trvalo, to tedy jo. Knížce dám většinou tři dny až týden, ale tady jsem se prokousával od léta. Udělal jsem tu chybu, že jsem očekával to, co mě tolik zasáhlo u předchozí autorčiny knížky Život za životem. To vyprávění jsem miloval od úplného začátku, kdežto tady jsem měl problém přijmout fakt, že někdo jako Tod může mít tak nesympatickou dceru. Pasáže o ní jsem četl opravdu po stránce, protože mě mladá Viola strašně vytáčela a přiznám, že jsem knížku i přes svoje vysoký hodnocení na dva měsíce úplně opustil s tím, že na ní musí asi dozrát čas. Dozrál. Naštěstí, protože zpětně by mi bylo strašně líto nedočíst tenhle dokonalý opus stárnoucího a umírajícího Toda a znovu s ním prožít Světovou válku z pohledu pilota Královského letectva, který měl prostě jen trochu víc štěstí, než ostatní. Bylo mi přijemné vrátit se i zpátky do míst tak známých, jako Liščí zátiší a Domu u Kavek a potkat znovu lidi, co jsem miloval z každého předchozího Ursulina života. Za mě krásná knížka o zmaru lidskýho konání a o tom, že ač jsi pro svět důležitý a děláš všechno pro to, abys zajistil budoucnost dalším, stejně skončíš jako ti, kteří neudělali pro svět nic - sám, starý, nemohoucí ve vlastních výkalech....

2 01.04.2018

Nutnost být jedním z miliónů aktérů velkých dějinných údalostí (Teddyho účast v bombardovacích akcích Královského letectva patří k nejsilnějším okamžikům románu - odvaha, hrdinství, smrt, pochybnosti, nevíra, že ho čeká nějaký život i po válce), ale i poválečný život, který měl být klidný a prostý, přináší složité situace, které je nutno řešit (je přitom Teddy laskavý, jak si usmyslil?). Takový je lidský úděl.

Podobně (ač ne tak intenzívně) jako v předcházejícím románu Život za životem si tu autorka pohrává s možnými variantami života svých hrdinů. Aktuální vyprávění se tu propojují s trsy "vzpomínek na budoucnost". A nakonec je ta možná budoucnost zpochybněna závěrem. Jako by autorka chtěla zdůraznit, že jde o uměleckou fikci. Čtivou fikci, která vypovídá o zákrutách života a jeho složitostech ve XX. století.

1 17.03.2018

Kniha, která chytne a nepustí. Příjemné překvapení - Život po životě mě moc nebavil a do této knihy se mi moc nechtělo. Jsem ráda, že jsem jí dala šanci. Vzor, jak bych chtěla umět psát.

1 21.02.2017

..."Všichni jsme v hloubi duše primitivové,proto jsme si museli vymyslet Boha,aby mluvil hlasem našeho svědomí,jinak bychom se zabíjeli napravo nalevo"...moc to nepomáhá,což.Ale kniha se čte,jako když plyne klidná voda...

31.12.2016

Začátek jsem měla hodně roztříštěný, díky předvánočnímu chaosu a svátečním návštěvám. Když jsem měla konečně klid do knihy se ponořit, začetla jsem se a příběh Teddyho se mi líbil víc než ten Uršulin z Života za životem. Zase tu bylo to, co se mi líbilo, mistrovská práce s detaily, užívala jsem si především scény z válečného období, vzpomínky na Liščí zátiší, vztah Teddyho a Nancy. Bohužel v poslední čtvrtině mě čekalo veliké zklamání díky částem z roku 2012 a celkovému závěru.

1 20.08.2016

Hodně náročné díky přeskakování v časových rovinách. Celkově čtivé, mám ráda tyhle "britské" rodinné příběhy.

07.08.2016

Vůbec nevím, co k této knize napsat. Snad jen, že je zdlouhavá a špatně se mi četla. Příběh je určitě krásný, ale nebavilo mě to. Dávám 4 hvězdy za příběh.