Březen a jiné verše ruských básnířek

06.05.2019

4 složené, nerozřezané listy s lyrickými básněmi Probouzím se..., Alexandr Blok, Sivooký král (Anna Achmatova), Srpen, Babičce, Jdeš, mně podoben... (Marina Cvetevaja), Mně učitelem buď... (Věra Inber), Jak hluše (Marija Škapskaja), Vše bylo... (Veronika Tušnova), Březen (Margarita Aliger), My naráz nevyspěly jsme (Naděžda Poljakova), Podzim, Prosinec, měsíc můj (Jekatěrina Ševeljova), Mně tolik svého času... (Bella Achmadulina).
V závěru překladatel O. F. Baber mezi řádky jen naznačuje trpký osud některých
z básnířek.
"Jako Puškin ani ona v žádných svých osobních zmatcích a těžkých utrpeních neztrácela víru v slavnou budoucnost ruského národa." (o Anně Andrejevně Achmatovové)

Nejvíc se mi líbil Březen:
"V moskevském shonu na bulváře
mimózy krásné na prodej jsou.
Jíní jim na květ kladě šláře,
však srozuměny s mrazem nejsou.

Jim zle je - širá, světlohvězdná
se valí chladu řeka bezdná.

Sníh slehlý už a bez vší krásy,
teď vůčihledě černá smutkem;
kry řeka drtí v tlaku prudkém,
avšak ještě mrznout bude asi."

I Cvetavaja dokáže výstižně vylíčit srpnový čas:
"Srpen - astry,
srpen - hvězdy,
srpen - hrozny,
hrozny vinné, jeřabiny -
rzivý srpen!

Plnovážným, blahosklonným
jablkem svým heraldickým
po dětsku si hraješ, srpne.
Jako dlaní hladíš srdce
se jménem jak imperátor:
August! - Srpen! - Srdce!

Měsíci ty pozdních lásek,
pozdních růží, pozdních hromů,
hvězdných spršek,
srpne - měsíci ty
hvězdných spršek!"

Ilustrace Jana Halla navozují snovou, šlářem zahalenou atmosféru.