Biomanželka

2 22.11.2020

Depka. Mojmira mi bylo moc lito, protoze bohuzel i ve svem okoli mam takove typy zen a muzu, jako byl par Hedviky a Mojmira. Na rodinnem stesti by se melo pracovat a tady to bylo az zpoufale videt, jak se manzel snazi. Uprimne hlavniho hrdinu obdivuju, asi bych se byt jim, davno odstehovala. Vyuzivali ho jako kasicku. Nepopiram, ze jsem par popsanych cinnosti take nezkusila a clovek by si mel rozsirit obzory.
Mel to byt humoristicky roman a na me pusobil spis opacne. Zalostna situace, ktera dycha ze stranek se brzy muze stat skutecnostni. Emancipace a potreba pomahat druhym, uz je zazity srandart nasi doby. Zijeme tady vsak pouze chvili, tak je dobre si ten cas uzit spolu s rodinou na maximum a trosku sobecky.

15.11.2020

Knížky od Michala Viewega mám moc ráda. Ale tato mě jako snad jako první, kterou jsem od něj četla, zklamala. Vlastně se tam skoro nic neděje. Jen slyšíme naříkání pana spisovatele a pohled od duly je takový umělý. Vlastně jsem ani nepochopila, proč tam s nima bydlí. Pořád jsem čekala, že nějaký příběh začne, ale nezačal.

1 19.09.2020

Dula vypráví příběh manželství Mojmíra a Hedviky. Autobiografické. Viewegh se stává ještě egoističtějším a bolestýnštějším.
(2010)

4 20.08.2020

Moc jsem nevěděla co od knihy očekávat. Byly tam momenty, kdy jsem si říkala, ze knihu asi ani nedočtu, pak se příběh zase trošku rozjel, ale celkem často jsem se ztrácela a byla myšlenkami jinde než u knihy, což pro mě znamená jediné: kniha si nedokázala upoutat moji plnou pozornost.

4 07.08.2020

Trochu rozpaky ... kniha se četla výborně, odsejpalo to a musím říct, že pokud autobiografie, tak autora opravdu velmi lituji. Naprosto jasně je zde vidět, že všeho moc škodí, nic se nemá přehánět a našla by se řada dalších přísloví. Ale nejsem žádná teta Kateřina. Co si budeme povídat, ty ženský byly řádně praštěný!!!

4 10.06.2020

Vieweghovo psaní mám rád. Neočekávám Čapka, Kunderu či Hrabala, takže nikdy nebývám zklamán. Naopak téměř vždy jsem mile překvapen. Biomanželka je čtení ironické, sarkastické, kousavé, jedovaté, ale i humorné, hořkosladké. Viewegh často ironizuje i Mojmírovo počínání a myšlení, nejde tedy o prvoplánovou kritiku všeho "Bio" spojeného s emancipovaným ženstvím Hedviky a Duly. Přesto, říkám si, deset let starý román, a jak aktuální, ba v mnohém je dnešní bio bláznění a kult zdraví jdoucí ruku v ruce s ženskou snahou se osvobodit od mužského světa ještě děsivější, než si autor dokázal tehdy vyfabulovat.

3 27.05.2020

Jo,dá se to číst,ale žádnej zázrak to fakt nejni.Když to srovnám s předchozími knížkami tak tahle je mnohem slabší.