Bílý žralok
Peter Benchley
Fantastický příběh o monstrózním obojživelném živočichu, jenž je výsledkem pokusů nacistických vědců a který po 50 letech ohrožuje americké pobřeží.
Literatura světová Horory
Vydáno: 2002 , Beta-DobrovskýOriginální název:
White Shark , 1995
více info...
Přidat komentář
Tak tohle je kniha-obrovské zklamání. Miluju žraloky a jakmile vidím knihu o nich, musím ji přečíst. Tohle pro mě bylo utrpení a jak jsem napsala na začátku, veliké zklamání.
Má to spád, je to napínavé, klasická romantika hlavního hrdiny. Přirovnal bych to k béčkovým hororům, ovšem v tom dobrém smyslu.
Ajta krajta, to byla ale smaženice - Benchley to tam sypal jak Babica do hrnce - ocelově ozubené, geneticky vyšlechtěné nacistické obojživelné monstrum, které si ve vodě podá i samotného Velkého bílého jako nic - nemluvě o rychlosti ... , kterého pronásleduje rozvedený klaďas na vlastním ostrově společně s Mengeleho učedníkem nad hrobem a nesmí chybět ani šťabajzna, která to koření svým šarmem a dobrotivostí - 40 %
Líbil se mi hodně napínavý děj, knihu jsem si užívala asi do půlky, zklamal mě moc přehnaný konec.
Tak toto pro mě bylo milé překvapení neboť jsem čekal slabší čelisti a on se z toho vyklubal fantastický příběh plný náhlých zvratů. Prima se to četlo a zvládl jsem to za dva dny.
Žraločí zuby z oceli, exotický ostrov, rozvedený správňák a Mengeleho odkaz.. Napínavé to bylo, ale můj hlavní dojem z četby téhle knížky je spíš napětí z toho, kam až ta překombinovanost půjde a jestli se připlave podívat ještě Nessie z Lochu. :)
Sci-fičko ako z 50tých rokov. Akýsi klon človeka a žraloka, pokusy vedcov ešte z II. sv. vojny, a to všetko zmixované na spôsob čeľustí.
mám velmi oblíbené knihy Benchleye - ale whajtžralok zastínil všechny čelisti, bestie, krakatice.....
Štítky knihy
zfilmováno žraloci mutanti obojživelníci zdivočelá zvířena
Kniha Bílý žralok je v
Přečtených | 47x |
Čtenářské výzvě | 4x |
Doporučených | 5x |
Knihotéce | 49x |
Chystám se číst | 4x |
Chci si koupit | 2x |
Kdyby se Peter Benchley, autor slavných Čelistí, držel i nadále zkoumaní mořských hlubin a podivuhodných živočišných forem, které je obývají, udělal by bezpochyby lépe, než když se vydal cestou pohrobků nacistických genetických výzkumů. Na začátku, kde jsme se seznámili s oceánologem Simonem Chasem a vydali se s ním a jeho synem Maxem sledovat chování žraloků na širém moři, to bylo ještě bez problémů, dostatečně napínavé, zábavné a záhadné. S rozkrývání tajemství bílého žraloka se to bohužel začalo zvrhávat do fantasmagorického thrilleru hollywoodského stylu. Slabší jedinci zvrací, citlivé povahy se dojímají až k slzám, blázni se radují a čtenáři, očekávající alespoň úroveň náčelníka Brodyho, skřípou zuby. Ta prvoplánovost a senzacechtivost z toho přímo stříká na všechny strany a nebývale kazí dojem. Finále na Osprey Islandu je pak cliffhanger b-čkové kategorie jako z encyklopedie. Chápu, že Benchley chtěl tentokrát napsat něco trochu jiného, aniž by se vzdálil prostředí, které tak dobře zná, ale v případě Bílého žraloka bylo přání otcem myšlenky a moc se to nepovedlo.