Bílá straka
Rudolf Luskač
Český autor zpracoval v dobrodružný román skutečné události, odehrávající se ve třicátých letech v prostředí karelských lesů. Zachycuje v něm pokusy hitlerovské špionáže o proniknutí na sovětskou půdu a zejména získání Němců zde žijících pro špionáž. Zatímco někteří se ochotně dali cele k dispozici, jiní, navzdory nebezpečí pomáhají sovětským lidem v jejím maření.... celý text
Přidat komentář
Pod záminkou lovu na zvěř , pod sněhem ,v hlubokých ruských lesích řadí špioni. I když jsem čekala spíš poetiku z lesa děj byl dobrodružný. Nacisti začínají ukazovat svoji sílu a moc a rudí Sověti jim to oplácí. K lovcům se vloudí krásné špionky a odvážní padouchové, pašeráci a narušitelé, dojde i na vraždy a žel i na politiku a tvrdé vyšetřování . Dobrodružná kniha, která se pořád ještě dá číst a bavila mě , byla z naší knihovny vyřazena a posílám ji dál .
souhlasím s komentářem 1972Sixo začátek se vyvíjel slibně. Byl dynamický ale dále upadal a konec nebyl nic moc.
Také slušné retro z dôb, keď ešte vládol Džugašvili. Príbeh to nie je zlý. Začína dobrodružnou poľovačkou, samozrejme v zimnej Karelii, ktorá sa zmení v drámu, kde začína ísť o život. Potiaľ OK. No len čo sa Rudolf Rudolfovič z poľovačky vráti do mesta stráca príbeh spád. Darmo, Luskáčovi idú najlepšie príbehy z lesa, ale keď sa príbeh prenesie do Leningradu a okolitých priemyselných oblastí - stráca body. Dej sa zamotáva a hlavný hrdina dokonca prestáva byť aktérom diania. Čo sa deje sa, dozvedáme od iných osôb prostredníctvom rozprávania. Do lesa sa vrátime len na krátko, a aj tú poľovačku na medveďa odbije troma!!! riadkami. Ďalej to sú len vyšetrovania súdruhov ako z majora Zemana a naháňania kapitalistických agentov či už domácich, alebo germánskych. Taký slabší naháňačkový koniec na lodi a hurá na poľovačku na tetrova.
Štítky knihy
lesy dobrodružství lovy, hony lovci lovečtí psi Karélie dobrodružné romány
Autorovy další knížky
| 1960 |  Závoj zeleného ticha |
| 1956 | Revír bez hranic |
| 1981 |  Odkaz lovce tajgy |
| 1971 | Bílá straka |
| 1989 | Zelené eldorádo |
Zatím jsem zhruba v polovině knížky, jak procházím komentáře ostatních uživatelů, šlo o tu lepší polovinu.
S autorem jsem se kdysi osobně setkal v úzkém kroužku, čehož si dodnes velice vážím. Nešlo o nic hlubokého. Došlo k tomu spíše mimoděk, a jen na pár minut, prostě na krátkou chvíli. Nejlépe bych to charakterizoval jako náhodné setkání, takřka mezi dveřmi. Za nádherné líčení karelské přírody mu budu navždy vděčen. I díky němu jsem si patřičně užíval cestu Finskou Karélií podél hranic Ruska, byť k ní došlo o mnoho desítek let později. Bylo to bohužel jen po silnici a se zájezdem. Přesto ten pocit hlubokých lesů plných krásné přírody je úžasným zážitkem.
V jedné jeho nádherné knížce mého mládí se už tehdy stopově objevuje motiv špionáže. Za ten jsem jej ani jako dítě nijak nechválil. Přesto celkový dojem z líčení přírody byl tehdy úžasný. I proto tuto knihu dočtu poctivě až do konce, byť po přečtení komentářů ostatních čtenářů tuším, že to pro mne nebude to pravé, pro co jsem si už kdysi dávno zařadil tohoto autora mezi své oblíbené.
Předběžně hodnotím třemi hvězdami, u kterých asi nakonec i zůstanu.
(Bude tomu asi podobně jako s Agátou, dokud psala detektivky byla to paráda. Jak začala aktivisticky zabředat do válečné špionáže, kvalita šla rapidně dolů.)
16/05
Tak jsem dočetl, a poněkud bych zrevidoval charakteristiku knížky. Jde o policejní, špionážní román, nikoliv o detektivku, nebo dokonce knihu o přírodě. Hodnocení jsem snížil ze tří na dvě. Druhou polovinu knížky jsem už často četl jen s obtížemi, občas jsem skákal po prvních větách odstavců, výjimečně i po prvních větách na stránce, k čemuž přistupuji opravdu jen výjimečně. V zásadě velké zklamání.
Kniha je věnována situaci v Karélii mezi oběma válkami, líčenou z pohledu autora, který se vrací zpět již po 2.sv.v. a hodnotí vše v tomto kontextu.
Ke komentáři se snad ještě vrátím a doplním o nějakou ukázku, nebo i charakteristiku.
V zásadě nedoporučuji, byť Luskačomilové, mezi které se počítám, by přečtení knihy zanedbat neměli.