Bílá straka přehled

Zatím jsem zhruba v polovině knížky, jak procházím komentáře ostatních uživatelů, šlo o tu lepší polovinu.
S autorem jsem se kdysi osobně setkal v úzkém kroužku, čehož si dodnes velice vážím. Nešlo o nic hlubokého. Došlo k tomu spíše mimoděk, a jen na pár minut, prostě na krátkou chvíli. Nejlépe bych to charakterizoval jako náhodné setkání, takřka mezi dveřmi. Za nádherné líčení karelské přírody mu budu navždy vděčen. I díky němu jsem si patřičně užíval cestu Finskou Karélií podél hranic Ruska, byť k ní došlo o mnoho desítek let později. Bylo to bohužel jen po silnici a se zájezdem. Přesto ten pocit hlubokých lesů plných krásné přírody je úžasným zážitkem.
V jedné jeho nádherné knížce mého mládí se už tehdy stopově objevuje motiv špionáže. Za ten jsem jej ani jako dítě nijak nechválil. Přesto celkový dojem z líčení přírody byl tehdy úžasný. I proto tuto knihu dočtu poctivě až do konce, byť po přečtení komentářů ostatních čtenářů tuším, že to pro mne nebude to pravé, pro co jsem si už kdysi dávno zařadil tohoto autora mezi své oblíbené.
Předběžně hodnotím třemi hvězdami, u kterých asi nakonec i zůstanu.
(Bude tomu asi podobně jako s Agátou, dokud psala detektivky byla to paráda. Jak začala aktivisticky zabředat do válečné špionáže, kvalita šla rapidně dolů.)
16/05
Tak jsem dočetl, a poněkud bych zrevidoval charakteristiku knížky. Jde o policejní, špionážní román, nikoliv o detektivku, nebo dokonce knihu o přírodě. Hodnocení jsem snížil ze tří na dvě. Druhou polovinu knížky jsem už často četl jen s obtížemi, občas jsem skákal po prvních větách odstavců, výjimečně i po prvních větách na stránce, k čemuž přistupuji opravdu jen výjimečně. V zásadě velké zklamání.
Kniha je věnována situaci v Karélii mezi oběma válkami, líčenou z pohledu autora, který se vrací zpět již po 2.sv.v. a hodnotí vše v tomto kontextu.
Ke komentáři se snad ještě vrátím a doplním o nějakou ukázku, nebo i charakteristiku.
V zásadě nedoporučuji, byť Luskačomilové, mezi které se počítám, by přečtení knihy zanedbat neměli.