Bílá kniha
Han Kang
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418105/bmid_bila-kniha-oi5-418105.jpg
4
111
25
Bílá kniha je intimní meditací o barvě. Náladu uvozuje výčet bílých věcí: sůl, sníh, led, měsíc, rýže, vlny, magnólie... Zároveň jde o autobiograficky laděné rozjímání nad smrtí vypravěččiny sestry, která zemřela dvě hodiny po narození. Han Kang napsala Bílou knihu během rezidenčního pobytu ve Varšavě. Vypravěčka prochází neznámým městem, všímá si pozůstatků války, míst zničených při náletu v roce 1944 a poté zrekonstruovaných. Starý pilíř, který zůstal zachován, byl začleněn do nové stavby. Vnímá existenci své sestry jako tenhle pilíř, relikt patřící k vlastní minulosti. Tím, že o její smrti bude psát, jí může dát nový život. Bílá kniha přináší nečekaně hluboký niterný zážitek, zprostředkovaný citlivě budovanými texty o truchlení, znovuzrození a vytrvalosti lidského ducha. Ohromující pátrání po křehkosti, kráse i nezvyklosti života.... celý text
Přidat komentář
V bílé barvě vše začíná a vše končí... Bílá jako barva smutku, truchlení, ale i katarze/transformace. Věci a vzpomínky musí vyjít "na povrch bílého dne", aby byly řádně prožity, a tím pádem mohly odejít. Můžou ale odejít vypravěččiny výčitky za její vlastní přežití? Kniha klade spoustu nezodpovězených a nezodpověditelných otázek, ktere ve mně zůstávají, rezonuji ve mně, nutí mě k zamyšlení. Styl úsporný, děj lyrický, postavy až příliš reálné...
Poezie, čistá esence toho co člověku dává báseň. Kniha k nedočtení. K neuzavření. Meditační záležitost postavená na fyzickém kontaktu se sebou samým ve zcela nezvyklém a ne nezbytně špatném prostředí, jen ani tady se na vás autorka neusmívá.
Je to kniha která se nedá dočíst a zároveň je to kniha, která se nedá nedočíst. Je v podstatě jedno odkud ji číst začnete...Zůstane vám v ruce, zkrátka....
Čtenářský, tentokrát skoro fyzický zážitek zcela zvláštního druhu. Co kapitola, to báseň v próze, co stránka, to zpráva o životě a smrti. Člověk cítí mráz a cítí smutek. Pro mne velmi podobné Enquistovu Svrženému andělovi.
PÍSEK
'A taky často zapomínala,
že její tělo (tělo každého z nás) je jako hrad z písku,
který se mnohokrát rozpadl a neustále se rozpadá,
zatímco písek sveřepě protéká mezi prsty.'
Krásná kniha plná krásných i krutých myšlenek. Plná pravdy o pomíjivosti života a poskytuje čtenáři pár informací ze života samotné autorky...
Štítky knihy
naděje psychologické romány poetika korejská literatura Varšava znovuzrození truchlení
Kniha Bílá kniha je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 153x |
| Čtenářské výzvě | 28x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 97x |
| Chystám se číst | 90x |
| Chci si koupit | 29x |
| dalších seznamech | 2x |
Zajímavé téma. Autorka mě nenudila, bylo to čtivé.