Bella a Sebastián: Útulek na Velkém Baou

42 12. května

Sirotek Sebastian, který je vychovávaný na samotě v horách svým dědou potká jednoho dne obrovského psa a zrodí se velké přátelství, kdy oba spolu zažívají nádherné časy a velká dobrodružství. Překrásná kniha o tom, jak může být silné pouto a přátelství mezi člověkem a psem. Domnívám se, že se bude líbit jak dětem tak dospělým

9 25.04.2020

Tak jako jsem slzela nad knihou kdysi, slzím i dnes. Krásný a dojemný příběh o přátelství chlapce a psa. Nevím,jestli jsem tehdy napřed četla knížku,nebo viděla televizní seriál. Určitě se mi líbilo obojí, dnes si však z filmu vybavuji jenom psa, zato děj knihy znám dost podrobně. Podle mne mají Sebastianovy příhody stále co říct i dnešním dětem. Jestli se nemýlím, to zjistím až u nás o prázdninách budou vnoučata.

12 21.03.2020

V dětství jsem tuto knihu asi nečetl, ale určitě by se mi líbila. Je především o přátelství, lásce a různých lidských povahách. Doporučuji především dětem (i dospělým), kteří mají rádi dobrodružství společně s romantikou.
Velmi uspokojivé.

9 05.04.2019

Krásný příběh. Jako malá jsem ho vždycky obrečela a v mysli se toulala se Sebastiánem a Bellou po horách. Nedávno si mi kniha zase dostala do ruky, kamarádka mi ji věnovala, protože dělala debordelizaci knihovny. Přečetla jsem ji na jeden zátah. Zase mě ten příběh chytil za srdce a co myslíte? Opět jsem u něho brečela jako malá holčička.

28 03.10.2017

Milý příběh pro děti, se kterým jsem se ale seznámila až v dospělém věku. Kniha je však dobře napsaná, a proto si myslím, že okouzlí nejen malé čtenáře ;-).

15.06.2016

Pěkně a vtipně napsaná kniha.Doporučuji

1 30.06.2015

První díl ze série Bella a Sebastián. Knihy jsem podědila po mamce, jako dítě jsem je zbožňovala a vracela jsem se k nim i později. Příběhy přátelství mezi lidmi a zvířaty na mě působí hodně silně a nedokážu jim odolat.
Když minulý rok přišel do našich kin stejnojmenný film, s radostí jsem na něj vyrazila (přestože kino bylo plné rodičů s dětmi). Záhy jsem ho viděla ještě jednou nebo dvakrát a vždycky jsem u něj vyplakávala oči.