Anatomie skandálu
Sarah Vaughan
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393392/mid_anatomie-skandalu-QGn-393392.jpeg
3
59
21
Vy svému manželovi chcete věřit. Ona ho chce zničit. Je možné, že ani po dvanácti letech manželství o svém partnerovi nevíte vše? Sophiin manžel James, státní tajemník na ministerstvu vnitra, je milující otec a okouzlující muž. Proto Sophii zcela zaskočí, když je obviněn ze znásilnění. Je přesvědčená, že je nevinný, a zoufale se snaží zachránit svoji rodinu. Kate je právnička stojící na straně obžaloby — zkušená profesionálka, která ví, že u soudu vítězí ten, kdo předloží pádnější argumenty. Přesto vždy pátrá po pravdě. Je si jistá, že James je vinen, a hodlá se zasadit o to, aby za svůj čin zaplatil. Kdo má pravdu? Sophie, nebo Kate? A řídí se i něčím jiným než instinktem a osobními zkušenostmi? Sophie dobře ví, že navzdory privilegovanému původu není její krásný život nedotknutelný. Uvědomuje si to už od té doby, kdy se s Jamesem v Oxfordu poznali a ona zjistila, jak snadno se potěšení může zvrhnout v tragédii.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2018
,
Host
Originální název:
Anatomy of a Scandal , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha byla napínavá, ačkoliv děj nebyl nijak závratný. V zásadě obyčejný proces. V knize byl i nečekaný zvrat, což bylo milé překvapení. Celkově mě kniha bavila, ale jsou lepší tituly, proto nedám plný počet hvězd.
V knize příliš mnoho odbornosti stran právnické praxe, staré paruky z koňských žíní a s lokýnkami, předepsané černé boty s nápadnou přeskou. To je osud mladé soudkyně, která naneštěstí dostala přidělený spis týkající se "spořádaného" soudního úředníka se spořádanou rodinou, obviněného ze znásilnění. Dilema mladé soudkyně, která před roky prošla stejně nepříjemnou zkušeností. Knihou jsem se doslova "prokousávala".
V této knize jsem si velice dobře osvětlila filosofickou otázku "co je to pravda?" Jak se pravda dá přizpůsobit, vysvětlit, pozměnit? Jak působí, když ji sdělím v soukromí v návalu citu a jak, když ji vyslovím před publikem (soudem), kdy je oproštěna od citů a zneužití situace? A vlastně v neposlední řadě - nezpůsobí ta holá pravda řetězovou reakci dalších pravd? A ustojím to? Mám vedle sebe člověka, který ustojí tu moji pravdu a nepřijde na ty další pravdy a nepravdy, které mu celý život předkládám? Koho a co tou svou pravdou ohrozím? PRAVDA je prostě PRAVDA tvrdým oříškem nejenom ve vztazích, životě, lásce, přetvářce, přátelství..., ale i tváří v tvář sama k sobě ;)
Kniha se četla dobře. Téma zajímavé a jak je to v politice zvykem, občas groteskní. Samozřejmě, příběh je smyšlený, ale, když člověk zavzpomíná na příběhy, které se staly, jak v Česku, tak za oceánem, je to krásně napsaná pohádka pro dospělé. Do politiky by se ani nedostali a Tom ještě na post premiéra už vůbec ne. A stačila by k tomu jen nešťastná nehoda kamaráda. Ráda jsem si ji přečetla a určitě ji doporučuji
Knížka se četla dobře, byla jsem zvědavá, jak vše dopadne.
Není ničím výrazně odlišná a místy je chování postav dost neuvěřitelné.
Snaha o popis fungování politiky, nebo kritika nezasloužené moci privilegované vrstvy, nebo snad důkaz, že boží mlýny melou.No asi tak od všeho trochu.
Je dost poznat, že autorka je bývalá novinářka Guardianu. Asi mě to mělo varovat, že tak úplně nebudu souhlasit s její vizí světa, ale zkusil jsem to.
Knize by prospělo méně agitky a více barev. Prostě ten černobílý svět je tak trošku k neuvěření. A nejvíc to asi je zřejmé, že žena odpustí s klidem svému muži nevěru, ale prozře, když zjistí, že neřekl u soudu celou pravdu.
Ale jinak je to mapsané profesionálně, možná až moc.
(SPOILER) Kniha se mi četla dobře, bavila mě, zajímalo mě jak dopadne... Jen mi přišlo málo uvěřitelné chování Sophie... Nejdříve skálopevně stojí za svým manželem, kterého velice miluje, odpustí mu drsnou nevěru a pak neodpustí to, že "upravil svou pravdu" před soudem? A je jí líto té milenky? Nevím, no....
Chápu, jaké poselství měla kniha přinést.... Že boží mlýny melou pomalu, ale jistě....Ale na můj vkus to by takové utahané, bez dynamiky.... Průměrná kniha.... Nic se nestane, když si ji neprectete...
Zpočátku se mi kniha velmi líbila, jak u současného královského soudního dvora, tak o čtvrt století dříve na univerzitě v Oxfordu. Postupně mě ale začínala unavovat a působit dost nepříjemně, jednak provázaností stejné skupiny lidí tehdy a nyní, jednak samotným procesem a pocity a motivací všech zúčastněných. Nikdo neměl čistý štít, tak nebo onak, a přitom ti nejhorší zde zobrazení ani nebyli ti největší padouši na světě vůbec.
Těch amoralit jak nastláno, na všech stranách, tady to autorka jednoznačně přičetla bohatství papínků, které umožnilo řádění zlaté (a většinou obdivované, pokud ne tedy obávané) mládeže na studiích. Hlavním motivem všech lhářů a křiváků je moc, v příběhu nejen politická, zákulisní, ale i ta intimní, jejímž nejzavrženíhodným příkladem znásilnění je.
Naštěstí se v příběhu primárně nejednalo o amoralitu v politice, která je všudypřítomná, jen v různé míře. Ale naše politická scéna se od té anglosaské přeci jen v něčem hodně podstatném liší (a činí ji to neskonale horší): jakkoli zazobaná byla rodina hlavního hrdiny, tehdy po univerzitních studiích nutně mířil do praxe - "pokud touží po kariéře v politice, musí nejdřív nabrat zkušenosti - a také si vydělat slušné peníze"...
Nečekala jsem příliš, takže mě kniha příjemně překvapila. Pro mě to byl příběh arogance moci - nezasloužená privilegia, která už od útlého věku mohou formovat člověka, a ne vždy pozitivně. Slovo anatomie v názvu mi připadá trefné a obecně si myslím, že Alžběta Kalinová se překladu zhostila velmi dobře.
Zaujal mě vývoj všech postav a obecně porovnání studentských časů s životem čtyřicátníků. Líčení soudního procesu, tak odlišného od našeho systému soudnictví. A naopak politické čachry jsou u nás velmi podobné těm ostrovním, aspoň si to myslím. Takže určitě doporučím.
"V této chvíli ale připomínali natěšené školáčky v první školní den. V naleštěných botách a elegantních oblecích, s novými sešity a penály, nadšení a zároveň trochu vyděšení, co je čeká. A já je všechny uklidním. Ujistím je, že spolu to zvládneme, že porozumějí jak používané terminologii, tak závažnosti toho, co od nich právní systém Spojeného království žádá. Nebudu jim plést hlavu žádnými zákony. Většina zločinů se točí kolem nevěry, násilí a chtíče, přičemž poslední dva zmíněné body se v tomto případu rozehrají naplno."
Pěkný příběh. Jsem ráda, že jsem celou dobu fandila těm správným a vše skončilo, jak by podle morálních hledisek skončit mělo.
Důvod popisování příběhu oxfordské studentky z počátku 90. let jsem neodhadla. Tady jde o dobrý zvrat. Navíc hodně dlouho jsme byli držení v napětí, co se na konci roku skutečně stalo.
V ději měl důležitou roli i britský soudní systém, který mi byl trochu cizí, obzvlášť funkce žalobce a obhájce (oni si můžou stranu vybírat?, jak je obžalovaný platí?,...).
Jediná slabší část byl z mého hlediska jazyk. V textu je až moc dlouhých vět, že jsem nějaké pasáže musela číst vícekrát. Ale to mohlo být způsobeno mým aktuálním rozpoložením.
Celkově doporučuji.
Neočekávejte žádný extra thriller, je to jen příběh, který je zajímavý a může potkat každého. Přeci jen, většina z nás máme kostlivce ve skříni a když se na něho narazí v této knize, začne být celý příběh čtivý. Nevěra je nekonečné téma, v tomto podání jde o nevěru cílevědomého chlapa, který umí zaujmout a přesvědčit lidi o jeho pravdě i když lže.
Není to čtení ani jednoduché ani kdovíjak příjemné, neboť téma je tvrdé. Nestane se vlastně nic, co by se nestalo už mnohokrát a v podobě, se kterou může mít překvapivě zkušenost ledaskterá žena. Jenom jí tak nějak historicky nepřišlo, že by to mohlo být divné a že by to vlastně takto probíhat ani nemuselo ani nemělo. V knize je velmi vyváženě popsána celá "anatomie" mechanismu vztahové moci a bezmoci v takové všednodennosti. Linka, která provází anglosaským právním systémem je velmi podrobná a je z ní patrné, jak procesně odlišný je od kontinentálního. Podobně podrobný popis je snad už jen v sérii o Matthew Shardlake(ovi), které se ovšem týkají 16.století, což je procesně ale podobné. Popis kolejního života je zajímavý a těžko do něj lze nahlédnout jinak, než v literatuře - snad jen to veslování - veslovod a kormidelník není rozhodně totéž, což bude zřejmě věc překladu, protože mi přijde nepravděpodobné, že by to zaměnila autorka.
Kniha by se také dala nazvat Anatomie „hledání pravdy“. Moc se mi líbí v knize uvedené tvrzení „Pravda, to je zapeklitá věc. A ať už je to dobře, nebo špatně, kontradiktorní advokacie ve skutečnosti pravdu nehledá…. V advokacii jde o to, zda jste přesvědčivější než váš oponent. “ Jsem ráda, že kniha dopadla dle rčení, že lež má krátké novy a pravda vyjde vždycky najevo. Možná by si tuto knihu mohli přečíst i naši vrcholní politici – možná by se v knize kolikrát i „našli“ a snad jejich lži či pravdy (???) také vyjdou najevo. Vzhledem k tomu, že mám ráda knihy z právnického prostředí – pro mě 4*, ale věřím, že koho nezajímá téma právnické problematiky, tak je to absolutně nezáživná literatura.
Audioknihu Anatomie skandálu jsem si užila od první minuty až do poslední. Prostředí politiky, soudu i privilegované rodiny je zde velice dobře propojeno.
Ještě dlouho po skončení poslechu jsem musela nad knížkou a jejím obsahem přemýšlet.
Sophie byla schopna a ochotna odpustit manželovi nevěru. Bylo to hodně těžké, protože jeho milenka ho obvinila ze znásilnění a případ se řešil soudně. Sophie milovala Jamese, děti,svůj dům, a záleželo jí na zachování rodiny. Jenže během několika měsíců soudního jednání zjistila, že James má mnoho charakterových vad, s kterými se nemohla smířit, proto i s dětmi od manžela odešla. Velmi zajímavá kniha, líbila se mi.
Štítky knihy
Kniha Anatomie skandálu je v
| Přečtených | 77x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 59x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 2x |
(SPOILER) Za mě takový průměr - 2,5 hvězdičky. Ke konci jsem si uvědomila, že mi ani jedna postava vlastně nebyla sympatická. Sophie mi přišla naivní. Povaha a nevěry manžela jí nevadily až se dozvěděla, že její manžel neřekl u soudu celou pravdu? Do té doby si nevšimla, že manžel má určitý charakter? Viděla ho 25 let přes růžové brýle? Pro mě těžko uvěřitelné. Kate zase cítila celou dobu velkou zášť a nic s tím neudělala až jí náhodně nepřistál na stole tento případ? Jinak mi to připadalo celé docela natažené, vypustila bych zcela některé části o mladických pitkách a některé informace a emoce postav se ta opakovaly stále dokola. Kniha by mohla být klidně o 1/3 kratší. Já jsem stále čekala nějakou velkou bombu a nic velkého nepřišlo.