Ami 3: Vnitřní civilizace

,,Opravdova laska je vec duse, ne tela,,.

Aj do tretice prenadherna knizka, plna krasnych a hlbokych myslienok.

Bola akcnejsia ako predosle, troska to ozivilo dej a postavy som si uz od zaciatku serie zamilovala.

Aj tato knizka je ako pohladenie na dusi.

Nemohla jsem si nechat ujít ani třetí pokračování chlapce z hvězd - Amiho. Milé a krásné čtení.

,,Vnitřní krásu nelze vidět očima." (Ami, str.267)

Trošku slabší než předchozí díl, ale i tak pořád fajn čtení. S manželkou jsme si to četly nahlas před spaním.

Celá série se mi líbila. Tento třetí díl je více taková pohádka, ale to mu vůbec neubírá na jeho kouzlu, naopak.. A je tam i spousta věcí, nad kterými se člověk zamýšlí.. Kdo ví, jak to vše mimo naši planetu opravdu je ;)
*Ve vesmíru je opravdu mnohem víc života, než předpokládáme. Protože ale naše civilizace nejsou zatím na dostatečné duchovní úrovni, je pro tuto chvíli lepší, když nevíme, co existuje o příčku výš. Na druhé straně život v nitru jakéhokoliv světa je odrazem duchovního postoje. Lidstvo našich světů žije na vnější straně. Na vnější straně všeho. Nevěnuje pozornost tomu vnitřnímu, je povrchní, a z tohoto důvodu žijeme na povrchu svý planety. To je odraz postoje našich duší.
*Protože se díváte pouze na to vnější, na vzezření všeho, na vzhled ostatních i sebe samých a věnujete příliš málo pozornosti tomu, co je uvnitř.
Pro tentýž povrchní postoj své duše neznáte ve skutečnosti ani sebe samé: nikdy jste ani zběžně nepohlédli do nitra svých srdcí nebo myslí. Zajímá vás pouze to vnější, to, co lze vidět očima - to, co je hmotné a hmatatelné. Proto žijete ve světě, který je odrazem vašich duší. Velmi silně v něm převládá to hmotné nad duchovním, niterným či nezřetelným. A proto máte také sklony obviňovat ze svého neštěstí druhé. Nevidíte totiž, že všechno má svůj původ v nitru každého z vás.

Takže. S předchozím komentářem souhlasím až do části: "dospělejší". Protože to bylo právě to ono co - podle mě - knize ubralo na přitažlivosti. Jako bych opravdu četla knížku pro děti. Už tam té jasné a pěkné moudrosti nebylo tolik. První díl je nejlepší. V té jde hlavně o dialog, hovoří se o vážných tématech, tento třetí díl je jasná beletrie, která se snaží o jakýsi spád a akci, která se úplně nepovedla.
Ale, na druhou stranu, to že je každý díl v něčem jiný může být i výhoda. Spousta jiných trilogií je díl od dílu stejná, tohle je jiný případ a přesně tohle Amimu přidalo na zajímavosti.

. Kniha podle mě odlišná od té první, a trochu i od druhé. Všechno je tu větší, akčnější a dospělejší. A knížka je také o něco tlustší než ostatní díly. Spojuje se tu již v předchozích dílech řečené do mnohem pohyblivějšího příběhu. Pro děti mnohem lepší příběh – já se třeba raději vrátím ke komornějšímu prvnímu dílu. Ale extrovertovo srdce zajásá!