Ako niečo robiť slovami
John Langshaw Austin
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333496/bmid_ako-nieco-robit-slovami-e4L-333496.jpg
4
10
10
John L. Austin patrí medzi najvplyvnejších oxfordských filozofov minulého storočia, zakladateľov školy prirodzeného jazyka, ktorá sa zaradila medzi najvýznamnejšie typy filozofickej analýzy. V tejto publikácii sa sústreďuje skôr na diskurz než na jazyk. Zdôrazňuje, že výpovede, ktoré robíme, môžu byť nazerané z rôznych hľadísk a na rôznych úrovniach a ponúka ich klasifikáciu. Teória rečových aktov nás už tým, že je teóriou aktov, chráni pred redukcionistickým chápaním významu jazykových výrazov. Je špeciálnou teóriou konania, teóriou špecifického druhu konania konkrétneho druhu tvorov. Texty zaradené do tejto knihy predniesol Austin v rámci prednášok na počesť Williama Jamesa. V krátkej poznámke Austin hovorí, že názory, ktoré sú základom týchto prednášok, "sa sformulovali v roku 1939". Táto kniha zahrnuje nový súbor autorových poznámok, do ktorého tu a tam začlenil stránky z poznámok starších. Sú to posledné poznámky na tému o "Slovách a činoch".... celý text
Literatura naučná Filozofie Jazyky, lingvistika
Vydáno: 2004 , Kalligram (SK)Originální název:
How to Do Things with Words , 1962
více info...
Přidat komentář
Od Austina přišel první zásadní podnět k rozvoji teorie mluvních aktů. V těchto přednáškách představuje svou teorii, která v úplnosti zachycuje "co člověk dělá, když něco říká".
A jak to tedy je? Když něco říkáme, vykonáváme několik různých aktů najednou - tím, že vyslovíme větu, sdělíme adresátovi její obsah, artikulujeme určitý zvukový komplex a taky vyslovíme slova v určité gramatické konstrukci a v neposlední řadě - samozřejmě je užijeme s více méně určitým významem :-) ... a aby toho nebylo málo, měly by také dávat dohromady nějaký smysl :-) ... slibovat, varovat, hrozit, přikazovat, zavazovat k něčemu, atp. ...
... a to samozřejmě není vše, co se v těchto přednáškách dozvíte, je to záležitost mnohem složitější :-) ... pro lingvisty, je to studijní materiál, pro zájemce o to, proč a jak spolu komunikujeme, to je rozhodně také zajímavé čtení :-).
Štítky knihy
přednášky verbální (slovní) komunikace filozofie jazyka
Když původní filosofický text stojí za to, stává se ze čtenáře svědek myšlení, které je při díle. O Austinově knize, resp. vydaném souboru přednášek, to platí rovněž. Pisatel vytyčuje rozdíl mezi konstativy a performativy, aby ho nakonec strhnul a vrátil se obloukem k Platónově postřehu o tom, že každá řeč (logos), ve které dochází ke spojení jména (onoma) a slovesa (rhéma) (kupř. Theaitétos sedí. Theaitétos létá.), něco dělá, a pouze nejmenuje (Sofistés). Když si připomenu, že vlastností takových vět je být pravdivými nebo nepravdivými, a přijmu za své, že těmi větami něco dělám, jaký důsledek to bude mít pro moje ponětí o pravdě a nepravdě? (Nemluvě o důsledcích pro formální i obsahové rozlišení mezi sémantikou a pragmatikou atd.) Pro ty, které by zajímalo, jak vypadá rozdíl mezi jazykovědným a filosofickým přístupem k performativům, doporučuji k přečtení Huangovu Pragmatiku.