A pak se to stalo!

Nádherné ilustrace, průměrný text. Zejména v posledním příběhu to autorka rozjela, vtipností překonávala samu sebe, přišel mi jako napsaný pod vlivem třeskutého animáku. Tímhle brnkáním o komplikovanější humor a také použitou slovní zásobou ("ideální živná půda", ikebana...) mi kniha přišla zaměřená na děti až kolem osmi, devíti let či více. A pro ně mi to přijde jako dobrá knížka na zasmání. U mladších bych možná váhala. Nejkontroverznější je asi příhoda o žalovaní, protože mladší děti těžko na základě tohoto textu pochopí hranici mezi přivoláním dospělé pomoci a tím, co je tu vysmíváno a moralizováno jako žalovaní (a jaký to má důvod).

Krásná knížka. Ilustrace jsou nádherné, ale holt ne takovým tím líbivým oku lahodícím způsobem. Děti obrázky spíš neocení, ale já si je dokážu prohížet stále dokola a vždy v nich najdu něco, čeho jsem si dřív nevšimla. Četli jsme s předškolačkou a školákem. Pokud by se děti měly kvůli příběhům bát, a tím se zbavit zlozvyků, to by se mi opravdu nelíbilo. Ale děti jsou větší a příběhy pro nás jsou hlavně veselá zábava. Ke knížce se opakovaně vracíme.

Frčí u nás Láry Fáry, knížka s tématem nápravy dětských neduhů měla velkou a šanci uspět... a uspěla. Včetně ilustrací.

Dětem se moc líbila. Sotva jsem ji dočetli, musíme začít znovu

Příběhy hodnotím velmi pozitivně. Jsou opravdu poučné, vtipné, naše děti zaujaly. Ilustrace jsou podle mě vyloženě škaredé. A bohužel to kazí dojem knížky.

Knížka čtená dceři. Doporučila nám ji paní knihovnice a je to naše první setkání s autorkou. Já sama bych po knížce nesáhla, byť název je lákavý, odrazují mě však ilustrace, ty mi do oka vůbec nepadly. Ale příběhům s poučením jsme šanci dát chtěly a tak jsme knihu domů vypůjčily. Jak se píše v anotaci, obsahuje deset pohádek o maličkostech, z kterých si děti nic nedělají a dospělý z nich šílí. Najdete zde příběh o nečesaných vláskách, o upatlaném jedlíkovi, o rozvázaných tkaničkách, o nevysmrkaném nosu, o žalování, o nenošených bačkorkách, o špinavých uších, o nečištěných zoubcích, o kazisvětovi a o neuklizených hračkách. Příběhy jsou kratší, průměrně čtyři strany, jen poslední je delší (na mě až zbytečně zdlouhavá), četly jsme vždy několik kapitol za sebou, a pokaždé se zde vyskytuje fráze „a pak se to stalo“ (na to dcerka vždy čekala). Nám se líbily příběhy o nevysmrkaném nosu, špinavých uších (spirálovník ušatý) a nečištěných zoubcích. Nebylo to špatné (námět), ale mám z toho trochu rozporuplné dojmy. Od autorky máme ještě vypůjčenou knihu Dušinka, víla věcí, doufám, že bude lepší než tato. 3,5*

Kniha má, koukám, rozporuplné hodnocení. Nám se líbila moc. Je praštěná a legrační,pracuje s nadsázkou. Čtyřletá dcera ji zařadila mezi své top knihy.

Takové rádoby výchovné příběhy o tom, co by se dětem mohlo stát, kdyby dělaly nebo naopak nedělaly některé věci (např. žalování, nečesání vlasů, nezavazování tkaniček atd.).
Některé příběhy byly zajímavé, některé se nám nelíbily vůbec. Knihu nejspíš pošleme dál.

Výchova dětí strachem...

Takhle si představuju perfektní dětskou knížku. Příběhy jsou moc hezké, vtipné i poučné, přiměřeně dlouhé. A do toho nádherné ilustrace! Četla jsem ji s dětmi ve škole a všem třídám se moc líbila.

Používala jsem jí ve školce a u nás splnila tato kniha svůj účel. Například žalování. Od přečtení pohádky O žalování, se najednou ve třídě tento nešvar lehce zmírnil. Všechny děti se bály, že začnou koktat, jako holčička v knížce. Děti ve školce pohádky zaujaly a těšily se na pokračování.
Akorát ilustrace pro ně nebyla až tak obohacující.

Kniha o dětech, které nechtějí něco dělat- česat si vlasy, nosit boty, čistit zuby, atd. Já jsme se na knihu těšila, chtěla jsem pomocí těch příběhů, své děti přesvědčit, aby ty činnosti, u kterých se vzpouzí, dělaly. Ale příběhy jdou až moc do extrému a tím pádem jsou nepoužitelné. Ve smyslu, když si nebudeš česat vlasy, tak budeš mít na hlavě dům plný vší? To mé děti moc nepřesvědčilo :), protože to se asi nikdy nemůže stát, že? S dětmi jsme přečetli knihu jen jednou. Ani ilustrace nás moc nezaujali.

Některé zápletky i řešení byly dobré, u jiných zřejmě chyběl nápad. Hodnotím kladně délku třeba jako čtení před spaním.

Ve školce děti moc bavilo. Dokonce se i někteří rodiče ptali, co čteme, že to děti chtějí pořídit domů.

Je to podobné jako kniha Nejhorší děti na světě od Davida Walliamse, kterou jsem tu pohanil. Témata jsou tam podobná, ale zpracování je takové jemnější než u Walliamse. Tak pro menší děti je to vhodné. Ale můj šálek to není...
Četl jsem to vnučkám (3 a 5) před spaním. Jim se to líbilo, hlavně té starší, která si pak ještě vybírala znovu příběhy, které už jsme četli. Ilustrace jsou pěkné, ty zase obdivovala ta mladší :-) („Ukaž, ukaž.") Takže oboustranný úspěch. Pro mě bylo dobré, že u čtení usnuly a nemusel jsem si ještě vymýšlet své „pohádky" a „příběhy", jak tomu někdy je.
Za mě ***, vnučky to nehodnotily :-)

Dobré téma a dobře zpracované. Bavilo mě to a co je důležité, kniha bavila i děti. Jednotlivé neduhy byly zpracované zajímavě, poutavě a v ideální délce. Pobavily mě i začátky všech příběhů, které začínaly citoslovcem nebo zvoláním v podobném duchu :-). Jediná má výhrada směřuje k ilustracím. Ty mě tentokrát nezaujaly ani za mák.

Hezké téma. Ani to není tak pro děti, jako pro dospělé!

U nás aktuálně velmi oblíbené (syn bude mít 4 roky). Máme ji necelý týden a musíme číst každý večer :-) Oceňuji délku příběhů, ideální pro udržení pozornosti. A ilustrace jsou vážně subjektivní věc. Nám se líbí oběma :-)

čteno dětem ve školce - zaujalo