999: příběh žen z prvního transportu do Osvětimi
Heather Dune Macadam
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469726/bmid_999-pribeh-zen-z-prvniho-transportu-tUB-469726.jpg
5
116
35
Píše se rok 1942 a Židé na Slovensku nesmí vycházet z domu po deváté hodině večer, nesmí se shromažďovat, nesmí chodit do školy... příkazy se vrší jeden za druhým. A přichází další: svobodné ženy ve věku šestnácti až třiceti šesti let dostávají rozkaz dostavit se na nucené práce. Jejich příbuzní mají o své nejbližší strach, ale snaží se o pozitivní přístup: dokážou ostatním, že Židé jsou pracovití a poctiví, dívky si vydělají pár korun a vrátí se zase domů. Ženy si tedy oblečou své nejlepší šaty, do kufru zabalí to nejpotřebnější a vydávají se na cestu. Nevědí však, že jejich vláda v čele s prezidentem Tisem zaplatila Německu za jejich deportaci. Ze slovenského Popradu tak vyjíždí transport s nicnetušící tisícovkou žen, které čeká postupná likvidace. Jejich osudy mapuje tato kniha.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno:
2020
,
Brána
Originální název:
999: The Extraordinary Young Women of the First Official Jewish Transport to Auschwitz , 2019
více info...
Přidat komentář
Až příliš smutná kniha popisující tvrdou realitu holocaustu. Toto by měla být povinná četba všech, aby nikdo nikdy nezapomněl.
Edita, Adéla a mnoho dalších dívek. Ty všechny byly stejně jako ostatní slovenští Židé perzekuované, zarizované. Postupně je zbavili všech práv od zákazu chodit do školy po zákaz vlastnit domácí zvíře včetně koček. Číslo v názvu znamená počet všech registrovaných a následně deportovaných žen ze slovenské vesnice do táborů. Žen, kterým bylo odepřeno vzdělání jen kvůli židovskému původu. Pravý význam trojice čísel je asi nejen astrologického rázu(jak se můžete dočíst v knize), ale vyškrtnutím jednoho jména ze seznamu na základě známosti.
Hodnocení a pocity : 4/ 5 ze začátku, i když v předmluvě na to autorka upozorňuje je hodně jmen najednou, která se mi sice pletla ,ale pak jsem začala příběh vnímat jako celek, vyprávění více postav , skupiny vězeňkyň než jako příběh jedné osoby. Tragický, ale nezapomenutelný román , doporučuji.
Od začátku mi hrozně vadily metafory a další umělecké prostředky, které v tomto druhu literatury působily opravdu nepatřičně. Chápu, ze autorka chtěla podtrhnout idylu života mimo koncentrační tábor, ale činila tak laicky a mnohdy až diletantsky. Celkově se mi kniha velmi špatně četla. Musela jsem ji číst na etapy, protože se mi styl autorky zdál místy až strašlivě otravný. Roztahaný začátek mě málem odradil nadobro.
Samozrejme ale musím ocenit rozsáhlost rešerše, jež byla bezpochyby k napsání této knihy nutná.
Ze začátku chvilku trvá než se kniha rozjede, je tam velmi mnoho postav s více jmény najednou, nebo přezdívkami, ale pak se kniha rozjede a čtete jedním dechem. Uprostřed knihy je obrazová příloha kde spoustu dívek dostane ke jménu i obličeje.
Kniha, jejíž téma je na čtení jedno z nejtěžších, jaké se mohou člověku dostat do rukou. Tíživé odkrývání minulosti působí skličujícím dojmem. Dlouhá léta jsem žila v iluzi. Iluzi o tom, jaká je historie jednotlivých států v Evropě. Nikdy mě nenapadlo a ve škole nás neučili, že právě ze Slovenska odjížděli do Osvětimi první Židé - tedy hlavně mladé židovské ženy plné elánu do života. Čest těm, které přežily i těm, které zahynuly v pekle koncentračních táborů.
Skláním se v úctě před autorkou a tím, jakou knihu vytvořila. Že to není její prvotina, jsem pochopila až v závěru. Neumim si představit, kolik stovek a tisíců hodin strávila studiem materiálů a snahou poodkrýt část, dnes již zapomenuté minulosti.
Jí i všem ostatním, kteří se ze všech sil snaží, aby minulost nebyla zapomenuta, patří velké poděkování a vděk za jejich práci.
Dlouho budu nyní zpracovávat všechny informace, které jsem díky knize nabyla a zároveň se začínám poohlížet i po dalších, které byly v textu zmíněné.
Velmi čtivě napsaná kniha. Ze začátku se mi jména trochu pletly, ale hodně pomáhají čísla u jmen a přehled na začátku i na konci. Vlastně je mi líto všech, které v knize nejsou zmíněny. O postoji Slovenska během 2. světové války jsem toho mnoho nevěděla a bylo to smutné čtení. Hlava mi nebere, jak můžou být lidé k sobě tak krutí.
Dobré téma, hodně sebraných informací, ale někdy zbytečně chaotické. Zejména z postav a jmen musí mít čtenář určitý zmatek. Český překlad je také nějaký podivný.
To všechno snižuje hodnocení tohoto jinak dobrého knižního dokumentu.
Začátek knihy byl pro mne náročnější, než jsem se zorientovala. Bylo to velmi emotivní a zničující si každou větou připouštět „Tohle všechno se dělo nevinným lidem." Knihu mohu jenom doporučit, ať už lidem, kteří se o téma
holokaustu zajímají, tak bych ji ráda doporučila i těm, kteří se tomu nevěnují, protože je důležité nezapomenout.
Velmi emotivní kniha.
Je k neuvěření, jaká zvěrstva dokáží lidé sobě navzájem způsobit.
Přestože víme, že holokaust byl, je třeba neustále mít na paměti, že i když čas plyne, není to tak dávno.
Několikrát jsem musela zamáčknout slzu a žasnout nad neuvěřitelnou vnitřní silou všech žen, které toto zažily.
Jsem dojatá k slzám.
Velmi emotivní a podrobná kniha o ženách z prvního transportu do pekla jménem Osvětim. Mnohé osudy zmiňovaných žen jsou známé již z jiných románů.
(SPOILER)
! POZOR ZÁSADNÍ SPOILERY !
Knížka přináší srdcervoucí, temný a nespravedlivý příběh deportace mladých děvčat, vlastně ještě dětí, pocházely většinou z Humenného, Bardějova či přímo Popradu, jedná se tedy o smutnou část slovenské historie.
Část mé rodiny pochází právě z Bardějova a o to to pro mně znamená více, musím se příbuzných někdy doptat, zda nevědí o těchto událostech více, já totiž o tomto donedávna vůbec netušila, o dějiny Slovenska se zajímám, teprve krátce, přečetla jsem Čachtickou paní od pana Nižnanského a to byl pár let napřed můj vrchol, ale teď zjišťuji jak moc bolavé mělo Slovensko dějiny.....
Bylo to silné, všechny ty dívky jsou pro mně hrdinky, ať už ty co se vrátily a díkybohu mohly poukázat na hrůzy co zažily nebo ty, které zaplatily životem za odpornou, zvrácenou ideologii nacismu, kvůli psychopatovi jemuž syfilis a drogy rozežraly mozek....
Ať už Margie B. Která každému pomáhala nebo Orli přezdívaná " anděl z Osvětimi ", Edita a Lea F. Které těch spousty roků co tam byly dřely v mrazech, v horku do úmoru těžkou práci a vydržely Nebo Helena C. Která zachránila svou sestru, Irena F. Která si vždy věděla rady, Klary A. Která všechny povzbuzovala, Magduška H. Která měla ty pověstné smutné, ale nádherné oči, Rena K. Která si svou statečnost společně s Riiou H. Zachovala až do konce..... Byla to všechna jistě skvělá děvčata a já bych s nimi tak ráda šla na kávu a probrala všechno.
Bohužel již to nejde a mně jen hrozně mrzí, že jsme to byli my lidé, kteří jim ublížili a kterých se strašlivě bály.
Neumím si představit tu hrůzu, ten žal, kdybych tam měla dceru, vnučku, neteř, kohokoliv a musela se podvolit, poslat je z domova tak mladé, nevinné a zranitelné, holky, které se mají smát, štěbetat o všem možném, učit se a namlouvat si první lásky, fintit se, a vůbec prožívat bezstarostné mladí.
Ach jo, slzy byly a byly oprávněné.
Drsný příběh slovenských žen a dívek, které byly vytrženy nejen ze svých domovů, ale z bezstarostných dětství. Jízda vlakem, to je sice fajn, ale kam jedeme? Tuto otázku si kladly snad všichni kdo nastoupili . Je jedno jestli dobrovolně nebo ne ....
Život za dráty zkrátka nebyl jednoduchý. Další ze silných příběhů.
Kniha bola veľmi zaujímavá a zas iný pohľad na 2.svetovú vojnu a holokaust. Kniha sa trošku horšie čítala, nakoľko nemala plynulý dej a vystupovalo resp. bolo spomínané veľké množstvo osôb, kt. mali častokrát veľmi podobné mená. Takže miestami som ani nevedela o kom sa momentálne píše, napriek tomu som rada, že som si ju prečítala.
Človek môže prečítať nespočetne veľa kníh na túto tému a aj tak sa stále dozvie nové a nové krutosti čo sa diali.
Je až neuveriteľné že tie ženy dokázali tak dlho prežiť v tých neľudských podmienkach.
Mňa, okrem iného, najviac z celej knihy zasiahlo, ako sa k niektorým ženám zachovali po príchode ich príbuzní a priatelia. Ako mohli? Dokonca vlastný otec?
V knihe ma rušilo príliš veľa mien ktoré som si nevedela zapamätať do konca príbehu. Keďže sa však jedná o skutočné udalosti, nemožno to autorke vyčítať.
Velmi zajímavá svědectví žen z prvního transportu, dozvěděla jsem se spoustu nových informací o životě v Osvětimi. Nicméně mi úplně nesedl autorčin styl psaní, na mě to bylo příliš rozvláčné a někdy mi přišlo, že se opakuje.
Velice dobře napsaná kniha obsahující příběhy- nejen- přeživších dívek, popisující hrůzu,kterou musela děvčata prožít...Koho by napadlo,že za "prací pro Říši" se skrývá plán,jež je součástí vyhlazení slovenských Židů.Odtržení od rodiny,prožití ponížení a pocitu,že nejsem nic a nikdo,tudíž nemám žádnou cenu....Přes všechny hrůzy vznikala nová přátelství(přetrvávající dodnes),přes všechnu bolest a slabost dokázala-nejen- děvčata podpořit své příbuzné a známé,ale mnohdy i ty,kteří se do Osvětimi jako vězni dostali také. Za mne jedna z nejlepších knížek týkající se holokaustu,která by neměla chybět v žádné knihovně.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) fašismus osudy žen holokaust, holocaust
Kniha 999: příběh žen z prvního transportu do Osvětimi je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 149x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 199x |
| Chystám se číst | 169x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 7x |
Ze zacatku jsem se v tolika jmenech ztracela, ale skvele napsana kniha a jako vetsina knih z teto doby je velmi smutna.