1794: Tři růže

05.08.2021

(audiokniha)
Stejně jako první kniha se mi líbila i tato. Autor je výborný vypravěč a pokud čtenáři nevadí strašná doba, ve které hlavní protagonisté žijí, tak ho již nic horšího (snad) ani nepřekvapí. I tato kniha má čtyři části, přičemž hned ta první mne doslova pohltila a nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Zároveň mi bylo líto Erika a jeho vyvolené, přestože mi bylo jasné, že vysvětlení, k čemu přesně došlo a hlavně proč, si autor ponechá na později. Ale ani další tři části nejsou špatné, právě naopak. Kniha je tak dobře napsaná a příběh strhující do té míry, že jsem nakonec - i přes depresi, bezútěšnost a nepředstavitelný marast, které vyprávění po celou dobu prolínají - byla spokojená. Závěr knihy je nekonečně smutný a ani trochu dobrý... Navzdory tomu chci věřit, že lidé tenkrát nežili v tak katastrofálních podmínkách jako ti zde (aspoň částečně) a že byli občas i šťastní... Takové ovšem vyznění knihy není ani v nejmenším. Za velkou čtivost hodnotím opět plným počtem a pokud bude jako audio vydán i poslední díl, rozhodně si ho ujít nenechám ;-).

04.08.2021

Nadšení, které u mne propuklo po poslechu první části, se tentokrát bohužel, ale tak trochu očekávaně u pokračování nedostavilo. Autor k vypravování použil úplně stejný formát. Kniha je opět rozdělena do čtyř částí. Předností je fakt, že jsou tak jako tomu bylo u první knihy, jednotlivé části od sebe dosti odlišné. První část na ostrově s otroky, považuji za nejvydařenější. Je škoda, že to nejlepší přišlo hned na začátku. Autorovi nelze upřít, že zvládá mistrně popsat atmosféru tehdejší doby. To považuji za velikou přednost a za hlavní důvod, proč se do četby této knihy vůbec pouštět. Příběh jako celek mi ovšem přišel dosti plytký. Je znát, že autor neměl vůbec v plánu tuto sérii nějak dál rozvíjet. A mělo to tak zůstat. Negativem je absence detektivní linky a možná té hrůzy a nechutností, bylo ještě víc, nežli v první části. Opravdu si nemyslím, že byl středověk, až tak hrozný. I když ... Závěr jsem příliš nepochopila. Jak to, že Emil hned věděl kam Erik odešel a co má v plánu. Neměl se náhodou pomstít na někom jiném? I z tohoto důvodu si závěrečnou část ujít nenechám. Snad dostanu odpovědi na své otázky. Audiokniha v podání pana Daniela Bambase je načtena perfektně a nemám jí co vytknout.

26.07.2021

Nevím, jak to autor dělá, že dokáže tak úžasně navodit atmosféru doby. Všechen ten marast a hnus, které hlavní hrdiny obklopují, je skoro až k neuvěření. Nedělám si ale iluze, že i když se příběh odehrává v době osvícenství, že se to všechno tak nějak nemohlo odehrát. Jak je uvedeno níže, psychopati byli, jsou a budou. Bohužel. V poslední závěrečné části knihy ale asi i na mě bylo toho hnusu moc a ač jsem se neuvěřitelně vžila do hlavních postav Anny Stiny a Michaela Cardella, plný počet hvězdiček nedám, zčásti i kvůli neukončenosti děje. Třetí díl si ale určitě ujít nenechám, jen jsem docela ráda, že než u nás vyjde, budu mít dost času na to, abych všechny ty hrůzy v knize vydýchala a trochu "pozapomněla".

14.07.2021

Kniha mě nadchla stejně jako předešlý román 1793. Skutečně nejde o klasickou detektivku - spíše na pomezí noir a psychothriller....to ale nic nemění na tom, že jde o nesmírně napínavý a čtivý příběh, který mě - stejně jako 1793 - vtáhl do děje a do životů hlavních hrdinů Mickela Cardella, nesmírně silné a sympatické Anny Stiny Knappové, a také trochu podivínského Emila Wingeho...No, Niklas Natt och Dag rozhodně psát umí, z knihy je patrná perfektní příprava a zaměření na detaily životů a prostředí dané doby....stejně tak velká pochvala pro paní překladatelku... :-) Velmi se mi líbilo také rozčlenění románu do čtyř dílů (podle ročních období, obdobně jako 1793)....zajímavá byla taktéž úvodní, deníkovou formou pojatá pasáž vztahující se k pobytu Erika ze Tří Růží na Sv. Bartoloměji, zeměpis jsem měl rád, ale přiznám se, že o švédské historii ostrova jsem nevěděl. Na románu mi nevadil ani autorův popis krutostí - do děje a k charakteru postav zapadaly a pokud taková doba (nejen ve Švédsku) byla, tak ji prostě autor svým typickým způsobem vykreslil. Psychopaté jsou mezi námi dnes a zjevně byli ve společnosti i před dvěma stoletími.

Moc se těším na pokračování, ve Švédsku má vyjít na podzim 2021, snad bude u nás co nejdříve!

07.07.2021

Nejsem ani zdaleka fanoušek moderních detektivek. Nemám ráda hloupé často opakující se zápletky ani autory, kteří tak rádi vsázejí spíše na primitivní brutalitu, než promyšlenou plíživou hrůzu. Nevyžívám se ve čtení o plochých stereotypních hrdinech, neslintám blahem nad kopou nelogičností. Mám ráda klasiku a mám ráda Niklase Natt och Daga.
Důvodů je hned několik, první z nich je autorův jazyk, který je opravdu "klidný", vytříbený a bohatý. Nemluvě o skvělé rytmice textu, která čtenáři čtení víc než usnadňuje. Dalším důvodem je, že příběh není příliš rozvleklý, autor se neutápí v dlouhých popisech ať už historie, či stříkanců krve, protože těch je tu opravdu mnoho. zu
Krev teče, ale teče ne kvůli snaze šokovat primitivní brutálností, ale kvůli tomu temnému vnitřnímu znechucení, kvůli kterému většina z nás tak ráda čte Kinga. Jinak řečeno teče "promyšleně" a podle plánu. Tvoří řeku. Ne oceán.
A nakonec tu jsou samozřejmě podstavy, kterými byste občas rádi zatřásli, občas jim jednu výchovnou lískli, ale přesto je máte rádi, protože jejich chyby jsou chyby lidské. Způsobené leckdy naivitou, leckdy úvanou nad krutostí světa a leckdy obyčejnou blbostí.
Nejen na zápletce, ale i na celé v pořadí již druhé knize je vidět, že autor ví, o čem píše a píše o tom rád, a co nás těší nejvíc, dělá to dobře. Ne, že by kniha byla úplně bez chyb, to snad nelze ani žádat, ale snad protože je léto a léto přeje odpočinkovější četbě, snad protože jsem se dlouho na čtení tak netěšila, dávám plný počet.

02.07.2021

Nelíbilo se mi to. Beznaděj a zmar. Končím. Do nějakého dalšího dílu se pouštět nebudu.
Asi jsem se moc těšila na pokračování, protože 1793 se mi líbilo, byla tam sice spousta krutosti a nechutností, ale mělo to jasnou detektivní linku, ty hrůzné části tam nějak zapadaly.
Tady se mi zdá, že je původním záměrem šokovat nějakým tím hnusem, a nějak se vytratila detektivní linka. Nebo jsem to celé nepochopila, protože jsem se snažila vytěsnit ty odpornosti.

28.06.2021

Nič veľmi nové oproti prvej časti čo sa týka popisu života v danej dobe. Druhá časť je len znásobením hrôzy, desivostí, marasmu a ľudského hyenizmu. Človek má pocit, že žiť vo Švédsku danej doby muselo byť úplné peklo na Zemi. Až je s podivom ako sa dopracovali k dnešnej verzii spoločnosti. Aj keď i tí súčasní severskí krimi autori zvyčajne stavajú na brutalite (česť výnimkám). Pri popisovaní všetkých krutých scén som rozmýšľala ako k tomu autor prišiel. Už len čítanie je namáhavé, neviem si predstaviť ako ich vymýšľal a utváral v hlave a štylizoval na papieri. Prečo vlastne?

S detektívkou to nemalo nič, je to román o bezcitnosti ľudských jedincov zasadený do histórie. Ak má trilógia gradovať, neviem si vôbec predstaviť ako bude vyzerať posledná časť. Asi to bude iba pre naozaj drsné povahy.

Záver ma osobne neprekvapil, vzhľadom na celú atmosféru knihy a pracovanie s dejovými "zvratmi" bol celkom odhadnuteľný. Snažila som sa už len rýchlo k nemu prepracovať.

Vytratili sa detailné opisy a podčiarové vysvetlivky o uliciach, budovách a námestiach. Na jednej strane to urýchlilo čítanie a na druhej zmizlo aspoň malé rozptýlenie od všetkej bolesti a zla. A dôvod vyhľadávať si kde presne sa daná lokalita nachádza dnes a ako sa zmenila.

Ak bol účel knihy aby v človeku ostala len hnilobná pachuť zverstiev a beznádej, svoj cieľ splnila na 200%. Osobne som v tomto diele už žiadnu pridanú hodnotu nenašla.

01.06.2021

Nestáva sa často, že pokračovanie série predčí prvý diel - väčšinou je to práve ten, ktorý žne najväčšiu slávu - no čas od času vedia spisovatelia prekvapiť a ponúknuť dielo ešte kvalitnejšie, ako je jeho predchodca. Švédsky autor Niklas Natt och Dag už svojím debutovým románom 1793 - historickou detektívkou zo štokholmského prostredia - nasadil latku poriadne vysoko (milovníci tohto žánru si rozhodne prišli na svoje) a sama by som nečakala, že sa mu prvotinu podarí prekonať, no na prvý pohľad nečakané sa stalo skutočnosťou a verte či nie, román 1794 je ešte veľkolepejší, drastickejší, tajomnejší, nechutnejší, napínavejší a dokonca aj dojemnejší ako autorov debut. Tak ako pri predchádzajúcej časti, aj tu sa opäť ocitáme v srdci Štokholmu v spoločnosti už dobre známych (i nových) postáv - Cardella, Wingea a Anny Stiny Blixovej, ktorí nás prevádzajú útrapami bežných ľudí 18. storočia. Spolu s nimi sa horko-ťažko pretĺkame životom, živoríme o hlade, trápi nás chlad, vši a iné potvory, odolávame vábeniu pohárika a napriek snahe vyškriabať sa z najhlbšieho dna dostávame jednu facku za druhou.

V porovnaní s predchádzajúcou knihou mám pocit, že bola o čosi menej detektívna a dôraz sa skôr kládol na patálie jednotlivých postáv a vykreslenie ich charakteru, to však knihe vôbec neuberá na pútavosti, práve naopak, je nesmierne záživné sledovať, akým spôsobm sa autor popasoval so skĺbením jednotlivých príbehov (a problémov) s detektívnou líniou románu.

Už pri čítaní 1793 som bola nadšená, Natt och Dag historický Štokhom zobrazil tak hodnoverne, až som mala pocit, že som skutočne tam, že nechutné a desivé dobrodružstvo prežívam spolu s nimi, no pri čítaní 1794 som si okamžite všimla akýsi posun vpred. Dej bol plynulejší, charakter postáv nadobudol o čosi väčšiu hĺbku a k dokonalosti doviedol i zobrazovanie pomerne odporných scén, z ktorých sa zdvíhal žalúdok. Ak obľubujete historické detektívky s poriadne nechutný plot twistom, toto je séria pre vás.

27.01.2021

“Víťazom bol čas, tá dlhá chvíľa, ktorá neprestajne pripomínala, že má v úmysle byť poslednou v živote, a ktorá zodrala každú ďalšiu myšlienku z kože, kým nezostala iba slepá hrôza.”


“Vedela nielen to, že tá noc bude jej posledná, ale aj to, že bude príliš dlhá.
Bolo to, akoby ste videli prasknúť krásnu porcelánovú nádobu, na ktorej sa práve objavila prvá tenká puklina: jej vzhľad je spočiatku rovnaký, no keď na ňu poklepete, už nikdy sa nerozozvučí tak ako predtým.”


Pokiaľ ste čítali knihu 1793, tak táto kniha je povinná jazda.
.
Veľmi som sa na knihu tešila a zároveň som mala isté obavy, či bude taká super, ako tá prvá a či mi bude opäť trošku trvať, kým sa do nej začítam.
.
1794 je za mňa ešte lepšie čítanie ako prvá kniha. Od prvej stránky ma príbeh pohltil a všetky 4 časti sú naozaj dychberúce.
.
Užívala som si hlbší pohľad na životy aj charakter postáv. V tejto knihe je vyšetrovanie prípadu komplikované a aj keď mnoho vecí vieme celkom zavčasu, má to mnoho, ale... to uvidíte.
.
V knihe sa stretneme s Cardellom, s Annou Stinou, toto je jedna z mojich obľúbených postáv a na časť knihy, ktorá je Stine venovaná vo väčšom som sa veľmi tešila. No nechcela by som ju čítať samotnú. Všetko tu do seba opäť dokonalo zapadne a pri posledných stránkach a kapitolách som strácala dych...
.
Žila som s postavami. Chcela som, aby sa Cardellovi na začiatku vrátila ruka a aby sa podujal prípadu.
Mladému Wingemu som držala palce v ťažkých časoch. Či už išlo o alkohol, minulosť a...no to sa časom dočítate, ak sa do knihy pustíte. S Annou Stinou som si prešla všetkým, čo sa jej dialo a v jednej časti som mala doslova pocit, že pod kamennou stenou som sa zasekla aj ja...
.
Na začiatku knihy je aj cesta do exotiky a krutý pohľad na históriu s otrokmi, o ktorej sa tak veľmi v knihách nepíše.
A samozrejme, fandila som aj mladej láske a citlivému Erikovi.
.
Ako by to však bolo pri historickej krimi, keby sa nám tu nepripomínala ľudská zloba a krutosť, zločin, brutalita a nespravodlivosť?
Je tu toho hojne a veru aj v minulosti žili veľmi krutí ľudia.
Dokonca aj takí, o ktorých čítame v moderných krvavých thrilleroch. A práve na nich bola ruka zákona krátka a spravodlivosť ich obchádzala.
.
Pýtam sa sama seba, koľko takých zločinov zostalo v histórii nepotrestaných? Až ma striaslo, brrr.
.
V knihe si opäť “užijeme” veľa zápachu, vší a špiny. Opisy hrôzy aj utrpenia, ktoré nám autor dávkuje sú, aspoň pre mňa boli, ťažké.
S mojou predstavivosťou a s autorovým darom opisu prostredia, situácií a postáv, sa mi celý príbeh dostal neskutočne pod kožu.
.
Ale teda, autorov štýl je zároveň elegantný a podaný, ak to tak môžem pomenovať - vkusne?
Nie je to žiadny surový jazyk, a aj keď čítate o hrôzach, je to podané v určitou slušnosťou. Ale stále je to, uff...
.
Koniec je mučením a zároveň veľkým dobrodružstvom, pri ktorom som lapala po dychu.
.
Bolo to neskutočne dobré čítanie a už teraz viem, že kniha 1794 bude u mňa v tom naj, čo som si prečítala v roku 2021.
.
Prosím, prosím, pán autor.
Dúfam, že knihu 1795 dopíšete a vydáte už čoskoro, aby ju u nás mohli vydať tiež, čo najskôr. Ďakujem.

09.12.2020

Po vyriešení prvého prípadu drába Michaela Cardella a Cecila Wingeho sa vraciame do alkoholom opojeného, výkalmi znečisteného a morálne upadnutého Štokholmu. Niklas Natt och Dag nám znova servíruje poriadnu dávku nevkusu, hnusu a brutálnych scén, síce v trocha menšej dávke ako v prvej časti, ale aj tak. Jednoruký, vojnou ošľahaný Cardell sa opäť púšťa do vyšetrenia brutálneho zločinu, ktorý sa podarí rozlúštiť pomerne rýchlo.

Samotný príbeh mi prišiel akýsi plytký, samotnému prípadu sa venuje len časť knihy, rozdelená na štyri časti. Paradoxne, tá prvá, opisujúca Antily, sa mi páčila asi najviac. Ďalšia časť sa venuje opäť Anne Stine, iná zas mladému Wingemu, Cecilovmu bratovi.

Celkovo to bolo slušné. Veľmi slušné. Do poslednej tretej časti nám ostáva zrejme ďalší rok a už teraz sa môžeme tešiť na ďalšiu dávku nevkusu, špinavého Švédska a jednorukého Jeana Michaela Cardella.