Zapadlí vlastenci

Toto dílo bylo věnováno národním buditelům a učitelům. Během své pedagogické činnosti na Vysočině K. V. Rais poznal, co znamená obětavá vlastenecká činnost pro malou vesničku. V pramenech pro své dílo se vrátil k národnímu obrození čtyřicátých let 19. století. Hlavním zdrojem mu byly zápisky Věnceslava Metelky, podučitele v krkonošských Pasekách nad Jizerou (Pozdětín) u Vysokého nad Jizerou (Větrov), kam svoje dílo situoval. Nerad nastupoval Karel Čermák místo učitelského pomocníka v Pozdětíně. Po smrti dědečka, který se o něho po smrti staral, musí opustit učitelský ústav v Jičíně. (Zde studoval i Rais.) Přijat je však srdečně od sousedů i učitele Čížka, ten má některé rysy Metelkovy a lidumilného faráře Stehlíka. Ti jsou duší kulturního života dědinky, která ” preceptora ” překvapuje i získává. Jsou pilnými čtenáři, mají spojení s Prahou – české knihy, časopisy – pan učitel má mnoho knih a školička svou knihovničku. Muzikanti jsou znamenití. Kostel zní hudbou i zpěvem, muzicíruje se na faře, kantoři si zahrají i o zábavách, vždyť učitelův plat je hubený – a podučitel není placen vůbec, učí za stravu ! Společně s panem farářem připraví i pestrou besedu, kde se hraje, deklamuje, zpívá, událostí jsou i větrovská ochotnická představení, z nejstarších v Čechách. Kolem této činnosti se pozná a sblíží Karel s Albínkou, farářovou neteří. Marné jsou svody mladé vdovy Žalákové ze mlýna. Ta nakonec aspoň ostouzí. Albínčinu otci, který o dceřině lásce neví, s výsměchem vyzradí, že mladý podučitel je nemanželský, že se pan ženich “vyspal v kopřivách” … Pohoršený otec stěhuje dceru do Prahy. Mladí si najdou cestičku, jak si psát, Albínka se zapřísahá, že si jiného nevezme. Karel má krásný hlas, při uvítání nového hraběte Vladimíra, nakloněného českým národním snahám, upoutá přednesem písně Kde domov můj. Shodou okolností je přítomen i Čermákův nehodný otec, inspektor na penzi, který se zhroutí, když zjistí, že jde o jeho syna (Karel má jméno po matce). Výtečně dopadne i hraběcí vizitace ve škole, žáci umějí, panu hraběti na faře moc chutná … A tak později za mladého preceptora ztratí slovo i s dalšími Čermákovými přáteli. Vlastenci se vydají do Prahy, která je zarazí svým německým nátěrem i mluvou, ale zhlédnou řadu památností i řadu buditelů – a Karel se vidí s Albínkou. Otec pak ustoupí, když se Čermák stane kantorem v Milově.... celý text