Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi
a.r.nick: ja to podobné mám a nechcem sa chváliť, ale už sa mi na tomto poli dosť podarilo. :-) Ale bola to šialená drina. Šialená. Asi preto, že išlo o sci-fi. Ak by niekoho zaujímal môj príbeh prvej publikácie, je tu: http://www.adhara.sk/?page_id=810
No jo, mně by se sice také líbila představa vidět v knihkupectví svoji knihu, na druhou stranu, představa že by mi to někdo šíleně ztrhali se mi nelíbí. Asi proto navždy zůstanu u úzkého okruhu čtenářů, o kterých vím, že se jim moje psaní líbí.
Všechny moc zdravím :)
tak cca do dvou týdnů mi vydají Šerý Svět v e-knihy jedou :)
takže aspoň v e-formě se dostane do "světa" :)
to Adhara: tak ty tvoje zkušenosti jsou jedním slovem šílené... jestli to takhle funguje všude, tak to snad radši budu psát fakt jenom do šuplíku ;) Přijde mi, že tento způsob jednání ze strany nakladatelství autorům tu jejich tvůrčí činnost spíš znechutí...
Dobrý den,
je to docela pěkný horor. Také mám určitý nápad na knížku, sice úplně jiného zaměření, ale po tom co jsem právě dočetl, nevím, nevím.
Jinak před Vaší vytrvalostí a pracovitostí klobouk dolů.
Mimochodem, nezvažovala jste doposud nikdy o tom napsat knihu „Jak napsat a vydat vaši první knihu“. Představuji si něco maloformátového, jako byla předválečná edice Škola do kapsy. V takové formě bych předpokládal, že si ji pořídí mnoho začínajících autorů, i mnozí z těch, kteří o něčem podobném zatím jenom uvažují. V každém případě by to pro mnohé bylo velkou pomocí, a pro daleko větší čtenářskou obec vítaným poučením.
Mimochodem v oné edici vyšel jeden díl, který se jmenoval, nemýlím-li se, „Od rukopisu k rotačce“. Knížku jsem četl poprvé jako malý kluk, a naposledy před desítkami let. V této knížce, která vyšla zhruba ve 30. nebo 40. letech minulého století, by bylo možné nalézt i informace o tom v jaké formě se rukopis předkládá. Ano, mezi jinými i právě ty, které v tomto článku uvádíte. Ne, že bych se po knížkách tohoto zaměření nějak zvláště pídil, ale upřímně, od té doby jsem na nic podobného zaměření nenarazil. Možná by se v současné době na trhu uživilo něco mezi reedicí této knížky, a novodobým zpracováním tématu. Vzhledem k tomu, že od jejího vydání uplynulo více než třičtvrtě století, a technika se změnila od té doby snad úplně ve všem, byla by taková knížka více než aktuální.
Možná by se na něčem podobném rád zúčastnil i někdo z těch, se kterými jste v průběhu Vámi popisované anabáze spolupracovala, možná i z těch se kterými jste bojovala.
Řekl bych, že předmluvu již máte hotovou, jen by potřebovala možná trochu zkrátit, a část textu, část faktů přenést do prvních kapitol.
Hodně štěstí a úspěchů, a moc se na Vaši knížku těším.
kapr: Ďakujem za komentár, odpovedala som naň na svojej stránke, len pre istotu dodávam, že niečo podobné, ako spomínate, som už napísala a vydala ako e-knihu. Môžete si ju za symbolickú sumu zakúpiť tu: http://www.1000knih.sk/obchod/rady-a-navody/ako-nepisat1
Pekný deň želám.Rád by som začal písať a veľmi by sa mi hodili rady,tipy,vaše osobné skúsenosti,ktoré by mi uľahčili život pri mojich absolútnych začiatkoch.Budem vďačný za každú pomoc,radu...
Skús sa pozrieť sem. https://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/tvurci-psani-a-vydavani-aneb-pisalkove-mezi-nami-3345/str-12#id240366
Mimochodom, po bodke a čiarke sa dáva medzera. Takto písaný text sa nečíta práve najlepšie.
Chcete-si nechat tzv. objektivně "změřit" svůj pisálkovský talent?
Nechte si svou povídku prolustrovat "expertním" programem:
http://www.talentproart.cz/literserver/
http://www.talentproart.cz/literserver/e-shop/domu/174-talent-text-analyzer-sluzba.html
Za pouhých 250 Kč! To si zas někdo myslí, že narazil na zlatou žílu!
Výzva, signál i znamení v jednom!
:-)
Text příspěvku byl upraven 23.08.18 v 12:17
Zdravím všechny, co uvažují o vydání knihy. Četla jsem příspěvky za posledních pár měsíců a nikde tu ta možnost nezazněla, tak ji přikládám. Zkuste vydavatelství Nová Forma. Dělají i e-knihy, ale hlavně vám vydají knihu v malonákladu a postarají se o všechno potřebné - vyřízení ISBN, poslání povinných výtisků do knihoven atd. Následně knihu umístí do svého e-shopu. Kdyby měl někdo zájem o bližší info, tak třeba přes soukromou zprávu. Mám s tímto vydavatelstvím zkušenosti ;)
Ahoj, všichni, kteří se snažíte o vlastní tvorbu. Zajímalo by mě, jakým způsobem se stavíte k tomu, abyste nekopírovali nějaké jiné knihy či autory....
čo iných, ale najmä seba nie.
Mimochodom keď už kradnúť, tak u dobrých zdrojov. Ani sám Shakespeare sa nepretrhol s Romeom a Julčou, kráľom Learom...
Hovorí, sa že všetky príbehy už boli napísané. Už sa len prepisujú nanovo. Toto tvrdenie treba brať s nadsádzkou samozrejme, ale fakt je, že každý autor sa niekde inšpiroval, či už to priznáva, alebo nie. Plagiátorstvo určite existuje, ale to sa dá spoznať veľmi jednoducho.
Použijem citát spisovateľa Harlana Ellisona, ktorý sa na túto tému celkom výstižne vyjadril.
"Nelze se vyhnout tomu, aby v autorovi nějakým způsobem neulpěla kvanta přečteného materiálu v podobě neurčitých představ, útržků scén, náznaků charakterizace, a aby se později neobjevily v autorově vlastním díle: proměněné, přetavené, nicméně stále jako přímý důsledek tvorby někoho jiného. V žádném případě nejde o „plagiátorství“. Je to součást odpovědi na otázku, kterou dávají hlupáci spisovatelům na večírcích: „A kampak chodíte na ty nápady?“
Text příspěvku byl upraven 14.02.19 v 15:24
A vy se nějak snažíte o vlastní tvorbu? Máte nějakou oblast zájmu (povídky, romány, romantiku nebo humor atd.) ? :)
Tak první logická možnost je vymýšlet nové zápletky a situace, které ve "vzorových" dílech nejsou, další varianta je úmyslně použít část už někde použité zápletky, ale dát jí jiné rozuzlení, a třetí možnost je kombinovat novým, originálním způsobem už dřív napsané situace a motivy, případně je promíchat s vlastními nápady. Já se tedy snažím především o to první, a pokud někde sáhnu k něčemu už napsanému, je to spíš jasný a úmyslný odkaz na to dílo, než pokus vydávat cizí nápad za svůj.
V Čapkových Povídkách z druhé kapsy se vyskytuje spisovatel, který měl dojem, že někomu ukradl nápad.
Podle mně je zbytečné o tom při psaní přemýšlet, to se daleko nedopíšete.
Mne inšpirácia príde ako príde, s tým nič nenarobím. Nanajvýš sa rozhodnem, či príbeh napíšem alebo (napríklad z dôvodu zjavnej inšpirácie iným) nenapíšem. Tá zjavná inšpirácia ale bola oveľa silnejšia v mojich úplných začiatkoch, tak medzi 7-15 rokmi. Potom, chvalabohu, slabla a u niektorých svojich románov neviem rozpoznať už ani jediné konkrétne dielo, ktoré ho čo i len trošičku inšpirovalo (čo ale ešte neznamená, že ho iné dielo neinšpirovalo).
Mimochodom, u knihy, ktorá sa mi práve tlačí, verejne priznávam inšpirujúce diela (druhá polovica článku): https://www.adhara.sk/?page_id=3622
Dobrý den. Jmenuji se Simon a zvažuji nejdříve dopsání a poté vydání knihy, ale abych to mohl učinit, tak bych rád věděl, zda-li to má význam. Prosím vás o Váš názor, na kterém mi skutečně záleží. Připomínám, že je to jen začátek a já nejsem Bůh ví jaký pisálek, ale zdá se mi celkem povedené... Zatím. Ještě jednou předem děkuji.
Frank byl policistou už dvacet let, ale žádná praxe ho nemohla připravit na tento případ.
Snažil se v něm najít skulinku, stopu, vodítko, ale bylo to, jako by se snažil dostihnout stín.
Pachatel byl vypočítavý, nenápadný a vychytralý. V den, kdy našli jeho poslední oběť, byl zrovna na nákupech s dcerou. Přijel na místo činu, ale bylo to jako vždy. Nenašly žádné stopy DNA, žádné stopy pachatele. Policisté mu dali přezdívku Přízrak. Žádné otisky, žádná tkáň za nehty obětí, nic. Frank stál v tiché uličce a snažil se představit si, co se asi odehrálo. ,,Dává Ti to smysl?´´ zeptal se Artur. ,,Je to třetí oběť v této lokalitě a žádná stopa. Samozřejmě, že mi to nedává smysl´´ odpověděl Frank. ,,Pořád ta samá situace. Žádné stopy zápasu, vražedná zbraň, jen oběť.´´ ,,Co se tu asi stalo? Jen si to představ. Oběť se vrací temnou uličkou domů, kde asi čeká vrah?´´ ,,Co se podívat tamhle k těm popelnicím?´´ vybídl ho Artur. ,,To je nesmysl, uvažuj. Tvá oběť nic netušíc v klidu pokračuje v cestě a ty zaútočíš zezadu, odkud ale?´´ ,,A co tenhle protipožární žebřík? Určitá varianta by to byla.´´ ,,To by skutečně mohlo být ono. Představ si to. Je tma, jdeš uličkou a najednou někdo na Tebe zezadu skočí. ,,A nebo nenápadně skočil za ní´´ ,,Oběť má podříznutý krk a žádnou bodnou ránu, to by ledasco vysvětlovalo.´´ ,,Nejspíše nestihla ani vykřiknout´´ ,,Známe jméno oběti?´´ ,,Ano, jmenuje se Líza Doringová, věk třicet šest let, pracovala jako účetní´´ ,,Hmm, to je třetí vražda ženy za tento měsíc, ale jaký je motiv těch vražd, to je mi skutečně záhadou. Pojedeme na stanici a zkusíme najít nějaký význam.´´
,,Hej Franku, jak to vypadá s těmi vraždami?´´ Zeptal se ho náčelník policie. ,,Nic moc šéfe, ale děláme na tom.´´ ,, Tak vy na to děláte? To je fajn, ale potřebuji fakta Franku. Lítá nám tu sériový vrah a tlačí na mě tisk k vůli informacím.´´ ,,Já vím, ale nemáme se čeho chytit šéfe. Vrah je jako stín, nenechá po sobě jedinou stopu.´´ ,,Někde chybu udělat musí, to mi neříkej, že za tři vraždy nenechal za sebou ani jedinou.´´ ,,Ne šéfe, ani jediné vodítko.´´ ,,Dobře, ale chci být o všem informovaný jak se něco dozvíte.´´ Frank měl společnou kancelář s Arturem. Byl k němu přiřazen po pěti letech, co se stal detektivem. Nejen, že byly skvělý tým, ale i přátelé a velice si rozuměli. Dalo se říct, že mají občas i společné myšlení.
Frank dorazil do jejich kanceláře. ,,Tak co, máme nějaké vodítko?´´ ,,Ne, není žádné spojení mezi obětmi a ani jejich rodinami.´´ ,,Něco v tom musí být.´´ ,,Já vím, ale pravda je taková, že zatím nemáme vůbec nic.´´ Třeba nejde o spojitost mezi těmi ženami, ale o něco jiného.´´ ,,Prostudoval jsem si všechny tři oběti, ale nic jsem nenašel.´´ ,,A co když je jen vyšinutý na ženy? Třeba byl nějakou ženou týraný, nebo něco takového´´ ,,To si úplně nemyslím. Vypadá to, že to nejsou nahodilé vraždy, ale nějaký komplikovaný systém.´´ ,,Ale tak mi řekni jaký. Neexistuje mezi nimi žádná spojitost a však tu máme tři vraždy, jednoho vraha a žádnou stopu. A navíc postup je vždy stejný... Temná ulička, podříznuté hrdlo a žádné stopy.´´ odmlčel se. ,,Jo, abych nezapomněl, byl jsem na patologii. Je to ta samá řezná rána, jako u předchozích obětí.Stejná šířka a i styl je stejný, a víme jistě, že vrah je levák.´´ ,,No, to nám moc nepomůže.´´ ,,A s největší pravděpodobností je vražedná zbraň břitva. Odpovídá tomu tvar i řez rány.´´ ,,Takže nám tu někde běhá maniak s břitvou a je levák, no výborně´´
Přízrak byl ve svém malém bytě na konci města, seděl na židli a díval se na fotku své poslední oběti a řetízek jako suvenýr. Pil whisky zvolna a znalecky a přemýšlel. Přemýšlel, jestli má policie nějakou stopu, nějaké vodítko. Byl si, ale jistý, že nemohl udělat chybu, nikde nemohl udělat chybu. Improvizaci míchal s plánováním a byl dost vyšinutý na to, aby ho nechytili. Vstal a šel do koupelny, jeho vrásčité čelo a drobná ústa v té kombinaci vypadaly zvláštně, ale on si toho nevšímal. Opláchl si obličej a vyrazil zpátky ke stolu s jeho whisky. Bylo pozdní odpoledne a on se rozhodl, že si vyhlídne novou oběť.
Soňa skončila v práci dnes opravdu pozdě a vyrazila domů. Nebydlela daleko, ale chtěla už být doma u svého manžela a syna. Procházela prázdnou ulicí a přemýšlela, co udělá k pozdní večeři. Šla svižnou chůzí. Najednou se za ní objevil Přízrak, byl v černé kápi a plížil se podél zdí. Ani si ho nevšimla, když zabočil do boční uličky a pomalinku se vytratil. Její cestu k domovu už znal, teď si jen vše naplánovat.
Byla sobota večer a Frank nemohl spát. Ty vraždy mu nedávaly smysl. Celý případ mu nedával smysl. Řekl si, že zavolá Arturovi, jestli nezajdou do baru a trochu si nepovyrazí. Stavil se v koupelně. Učesal si husté hnědé vlasy a opláchl obličej. Šel do obýváku, zvedl sluchátko a vytočil telefonní číslo. ,,No franku?´´ ozvalo se ze sluchátka. ,,Jo, jsem to já, jak jsi to uhádl? doufám, že tě nebudím´´ pousmál se Frank. ,,Ty víš, že Ti to zvednu vždycky, ale neboj, stejně jsem nemohl spát. Nějak mi ten případ vrtá hlavou.´´ ,,Jo, to mě taky... Co se sejít v baru a pokecat?´´ ,,Jo, za patnáct minut jsem tam.´´ položil sluchátko a oblékal se, že vyrazí do jejich oblíbeného podniku. Frank už byl obléknutý, počítal s tím, že ho Artur nenechá jít samotného. Ve dveřích potkal Sandru, jeho dceru. ,,Kam jdeš tati?´´ zeptala se ho rozespale. ,,Jdu s Arturem na skleničku´´ nadhodil Frank a dodal ,,Neboj, přijdu co nejdříve.´´
Simone, tohle je vlastně nejtěžší fáze disciplíny zvané "psaní". Nikoli vymýšlení příběhu a nikoli jeho přenášení na papír (do počítače), nýbrž nalezení odvahy a předložení finálního produktu veřejnosti. Mnozí z "pisálků" k tomuto kroku nikdy odvahu nenajdou – takže v tomhle jsi prokázal notnou dávku statečnosti.
A teď už k tvému textu.
Především bych chtěl zdůraznit, že zde vyjádřím pouze SVŮJ OSOBNÍ názor – a v žádném případě si nenárokuji patent na neomylnost.
Začnu rovnou verdiktem: Sorry, Simone, ale vůbec to není dobré! Tu ukázku jsem přečetl, to ano, ale naprosto mě nezaujala, nikde vzadu v hlavě mě nic necinklo, ani náhodou se neobjevily otázky typu: Jak to asi bude dál? Jak se bude příběh vyvíjet? Celý ten text je neskutečně začátečnický, kostrabatý a slaboučký, to si řekněme na rovinu, a ze všeho nejvíce mi připomíná podrobněji rozepsanou anotaci (stručné shrnutí). Jako bys nám tu chtěl stylem "školní sloh" odvyprávět obsah nějakého románu či povídky. Jen letmé klouzání po povrchu bez viditelné ambice alespoň trochu se zavrtat pod povrch. Jasně, ukázka je příliš krátká na to, aby mohla rozhodit sítě, ale u dobrých knih a povídek tě autor polapí hned na první stránce – a řada mistrů tě zaháčkuje už první větou!
Největším průšvihem jsou podle mě dialogy. Zkus si je přečíst nahlas (to vždycky pomůže). Nebo si tu úvodní scénu představ, jak by asi vypadala ve filmovém provedení. Dva policisté, kteří TAKTO hovoří nad obětí. Garantuji ti, že 80% diváků by v tu chvíli raději přepnulo na Ordinaci v Růžové zahradě! Takhle šroubovaně OPRAVDU nikdo nemluví. Možná kdyby šlo o humoristickou povídku, která by měla zobrazit scénku se dvěma policejními mamlasy, možná bych dokázal přimhouřit oko, ale – pakliže má jít o "vážnou" detektivku – je tenhle typ dialogů zcela mimo mísu! Takhle určitě ne!
Dialog musí být alfou omegou příběhu, musí být jeho krví, která roznáší kyslík, musí dýchat, musí mít rytmus – a musíš mu, coby čtenář, stoprocentně věřit. A říkat si: Ano, takhle přesně by to vypadalo ve skutečnosti. Nerad to říkám, ale tvoje dialogy jsou prkenné a od první do poslední řádky šustí papírem.
Nevím, jestli si člověk může vědomě vypěstovat "cit pro jazyk", každopádně já v tom textu vnímal jeden rušivý šum vedle druhého – jako kdybych poslouchal poškrábanou vinylovou desku. Třeba slovo "stopa" se v té kratičké ukázce vyskytuje 9x!!! (O dalších "škrábancích" se zmiňuje alekis – ale našlo by se jich daleko víc – jen tady k tomu není prostor.)
Nebudu tě, Simone, unavovat výčtem hříchů, kterými se tvůj text jen hemží (být učitelem slohu, byla by ta ukázka víc červená, než černá) – spíše ti doporučím naskládat si k posteli dobré romány dobrých autorů a detailně (jako bys na texty koukal drobnohledem) se seznámit s tím, jak to dělají oni. Jak otevírají příběh, jak staví dialogy, jak pracují s popisem, s vypointováním scén, s tvorbou charakterů atd., atd. A PŘEDEVŠÍM si sežeň naprosto skvělou učebnici od Staphena Kinga "O psaní" (https://www.databazeknih.cz/knihy/o-psani-1144) a s tou uléhej i vstávej, dokud se ti poučky z ní pořádně nezadřou pod kůži! A samozřejmě dál piš!
Přeji ti hodně štěstí!
Mně hned na začátku zarazilo tohle: "Pachatel byl vypočítavý, nenápadný a vychytralý. V den, kdy našli jeho poslední oběť, byl zrovna na nákupech s dcerou." To vypadá, že pachatel vraždil cestou z nákupu a ještě za přítomnosti dcery. Ale tak to asi není? Na těch nákupech byl asi ten Frank? A je to vůbec důležité ta zmínka o dceři? V každém případě pozor na to, aby bylo jasné o kom je zrovna řeč.
Súhlasím s Marlowom, je to príliš papierové. A tých chýb je naozaj hrozne veľa, a tuším každého druhu, štylistika, gramatika, úvodzovky, veľké a malé písmená, chýbajúce čiarky, bodky... Nebudem to celé vymenovávať, len čo mi najviac udrelo do očí:
„Pachatel byl vypočítavý, nenápadný a vychytralý. V den, kdy našli jeho poslední oběť, byl zrovna na nákupech s dcerou.“
Kto bol na nákupoch? Ten páchateľ?
„Nenašly žádné stopy DNA, žádné stopy pachatele.“
Kto nič nenašiel? Nejaké ženy? Nemá tam byť náhodou „Nenašly se“?
„jeho vrásčité čelo a drobná ústa v té kombinaci“
jeho vrásčité čelo v kombinaci s drobnými ústy
Na mňa ako na čitateľa to množstvo chýb pôsobí negatívne a trúfam si tvrdiť, že tak by to vnímal aj redaktor. Nikomu sa nebude chcieť opravovať chyby v každom riadku. Aspoň keby tie dialógy boli členené na odseky. Mimochodom, opýtať sa v dnešných časoch „Jo, jsem to já, jak jsi to uhádl?“, je dosť úsmevné.
Ako laik, čitateľ detektívok a divák krimi seriálov sa čudujem, že keď vrah podrezal obeti krk, nezanechal vôbec žiadne stopy, veď sa obeti dotýkal, asi si ju aj pridržal. Žiadne modriny? Bol rez hlboký, plytký, je páchateľ silný, slabý, vysoký, nízky, narába s britvou obratne alebo nešikovne? A čo psychologický profil?
Vieme, že je ľavák a vraždí pravdepodobne britvou (to nie sú stopy??), čo podľa Artura či Franka (neviem, kto čo hovorí, keď to je tak pokope, treba to rozčleniť na odseky) moc nepomôže. Čo by mu pomohlo? Meno a adresa na navštívenke, ktorú vrah na mieste činu zanechal? Veď keby získali stopu, čiže odtlačky prstov a ukázalo by sa, že nie sú v databáze, to by pomohlo?
Vieš niečo o policajnej práci? Kde sa to odohráva? Vieš niečo o tej krajine a jej polícii? Vieš niečo o psychike sériových vrahov? Ak budeš iba hádať, vyznie to naivne. Ja som teda totálny laik, ale toto pátranie mi znie nerealisticky. Niežeby čitatelia nezhltli úplné nezmysly, ale to ich musí niekto najprv vypreparovať. Napríklad televízne seriály, kde sa DNA analyzuje desať minút a pod.
Text příspěvku byl upraven 27.03.19 v 15:39
Vložit příspěvek