Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi

kendllajf22.08.2015 v 18:35

Ahojte. Tuto otázku jsem si pokládala u několika lidí, ale ....kdybyste psali knihu(román,fentesy,detektivku)O čem by to bylo??? Rozepište se .Budu ráda když popustíte svou bujnou,šílenou fantasii.:)

Crumb22.08.2015 v 23:52

Ahoj Víťo. Podle mne je nejlepší připravit si text ve Wordu, bez zvláštního formátování atd., vytisknout ho a pak oslovit příslušné nakladatelství (zvolené podle žánru, který píšeš). Nejspíš tě vyzvou, abys jim dodal rukopis (nebo abys ho poslal mailem) k posouzení. Lhůta na posouzení bývá obvykle jeden měsíc. Pokud bude tvá práce přijata, sepíšou s tebou nakladatelskou smlouvu. Text upraví editoři, kteří provedou korektury, grafickou úpravu, návrh přebalu (pokud jde o knihu)
atd. Výsledek ti bude poslán ke schválení. Náklad a cenu určí nakladatelství. Jako začínající autor nebudeš mít asi velký prostor ke smlouvání. Pokud tě první oslovené nakladatelství odmítne, vyzkoušej další. Buď vytrvalý. Přeji ti štěstí.

Crumb23.08.2015 v 00:09

Ještě pár věcí: Nevyžádané rukopisy nakladatelství obvykle nevracejí. Nakladatelství může chtít po autorovi tzv. anotaci, stručnou charakteristiku nabízeného díla. Podle mých zkušeností nejsou u nakladatelů v oblibě autoři s pseudonymy.

alex322323.08.2015 v 22:59

Psána spíše umělecky, ovšem s podstatným příběhem.
Využívám pouze vnitřních a vnějších řečí, bez balastu typu "petr řekl:" či bez vypravěče.
Sepsání tohoto textu beru jako životní cíl, ovšem rád bych věděl, jestli jej pouze psát a nebo brát v úvahu, že by bylo možné jeho vydání a někdo by jej možná i četl :-)

Dovolím si sem dát menší ukázku hotové části, kde nejde vůbec poznat děj, pouze styl, kterým se snažím psát.

"8. Hmm, hm, hmmm, hmm, hm, hmmm, hmm, hm, zase na mne jde záchvat. Nesvačil jsem a ani neobědval. Jakmile se vrátím, musím něco pochytnout. Proč jsem u sebe nezačal nosit cukr poslední záchrany? Mám teď hlavní slovo mezi desítky tisíc potenciálních vojevůdců, stratégů, psychologů, doktorů. Musím být co nejčastěji co nejvíce vyrovnaný. *nádech kouře* U tohoto si člověk alespoň pročistí hlavu. Může být maximálně pět stupňů pod nulou, velmi neobvykle teplé počasí. Ani nefouká, pouze padají malé, roztomilé vložky sněhu. Ah, přesně při takovémto počasí jsem s ní chodil ven, sem se s ní poprvé políbil, jsem se s ní poprvé mazlil. Jemný povlak sněhu na nezatravněných polích. Zima mrazoucí, nikoliv vlezlá. Vylétávající kouř z úst tančící s šesti vložkami, které vyburcoval k pohybu do strany. Ano, přesně jako tehdy. Co s ní je teď? Žije ještě? A pokud ano, stále u těch cikánů, stále dělá cikánskou kurvu, pokračuje v zlodějině a nebo snad začala normálně pracovat? V jejím případě by byl i post uklizečky úspěch. Ne, ne, ne. Doufám, že chcípla co nejblíže datu našeho posledního setkání a její mrtvola je již prožrána červy, krtky a prorostlá houbami. Nikdy jí ani nikomu jinému neodpustím využívání mé lehkovážnosti. Vždy jsem to tvrdil-mou jedinou slabinou je mé tělo a zrůdné pochody týkající se výměny hormonů, jejich přebytečné tvorby a dalších, mysl ovlivňujících reakcích. Zbytečná činnost potřebná na úrovni nižších primátů, nikoliv u nadčlověka.

9. Doufám, že mne přijmou a budou mne poslouchat, mám přeci již dostatečný vzorek a potřebuji jej akorát vyšlechtit, na toto jsou odborníci, ovšem nesmí být rozmrzelí. Ještěže sídlí v Irsku a ne na druhé straně planety.
Monumentální stavba, věru. Nonšalantní oblečení sluhů bravůrně vystihuje podstatu tohoto místa. Někteří jej nazývají podsvětím, peklem. Tito šašci si myslí, že jsou v nebi. Reálně jsou právě v lidském pozemském sídle, nic více není pozemského, než právě věci vzešlé z těchto koutů. Co je peklo? Co je nebe? Obojí to samé, pouze kontejnerem pro lidi, bez sebemenšího důvodu, podstaty. Zde nejsou lidé proto, aby byli, zde jsou, aby něco dokázali. Idiocie a nafoukanost těchto pablbů je vedlejší. ….. Banda sobců, přesto je potřebuji. Jak rád bych jim to řekl do očí, však řeknu, pouze musí nejprve dokončit svůj životní úkol a vypracovat mi učební pomůcky. Tolik individuí, kterým je ukradena zaběhlá morálka a dělají, co chce jejich mysl. Ach, tolik potenciálu, který budeme muset zničit.
“Dobrý den, mluvil jsem telefonicky s Osminem, měl bych něco přednést radě.”
"

alex322323.08.2015 v 23:03

Omlouvám se, téma a tedy i otázka měla znít: "Myslíte si, že má cenu se pokusit vydat takovouto knihu?"

Za vaše odpovědi a názory vám budu moc vděčný.

nightlybird23.08.2015 v 23:23

Otázka by měla spíš znít : Domníváte se, že se najdou čtenáři, kteří by si s chutí přečetli takovouto knihu?
Taky záleží ta tom. co má být účelem vydání - zda potěšení čtenáře či pomazlení ega. To si ale netroufnu posuzovat.
Každopádně na mne jako na čtenáře působí uvedená ukázka jako příliš experimentální a umělecká, nekoupil bych si takovou knihu a ani bych ji nečetl, na to mám příliš bídný intelekt a mizerný literární vkus.
Je tady ale řada jak zkušených čtenářů, tak literárně zdatných jedinců a jejich případné rady budou nepochybně fundovanější.


woodward28.08.2015 v 08:31

Lidičky, nechte toho hašteření. Ti, kdo cosi stvořili, by měli mít radost a daleko víc bychom se o jejich spisování dověděli, kdyby sem šoupli nějakou ukázku. A ti co sice nic nestvořili, ale s o to větší chutí tu ventilují pochybnosti o kvalitách děl druhých (o nichž nic nevědí), ať si svoje kecy strčej za klobouk.

Ikkju28.08.2015 v 08:57

Podle mého je to trochu neobratně napsané, některá spojení se k sobě myslím moc nehodí (Zima mrazoucí, Vylétávající kouř z úst tančící s šesti vložkami), zvláštně na mě působí kombinace zdrobnělin a docela drsných prohlášení, i když nevím, jestli to třeba není součást vykreslení charakteru nebo postoje hrdiny..

Text příspěvku byl upraven 28.08.2015 v 08:59

woodward28.08.2015 v 13:16

ikkju - zima mrazoucí je pěkná. spíš mě zaráží nedokonalá gramatika. co se myšlenkové náplně týče, z toho člověk časem vyroste.

Text příspěvku byl upraven 28.08.2015 v 13:16

ZdivocelaReny23.09.2015 v 16:39

Já to bych řekla: zkrátka začni. Nějak. Někdy. Prostě piš. Koneckonců - vždycky to pak můžeš upravit, předělat, vylepšit. Ale je důležité se od něčeho odpíchnout. Nevím, jaké máš se psaním zkušenosti. Ale z mé vlastní "zkušenosti" (jestli se tomu tak v osmnácti a s pár povídkami v počítači dá říkat) vím, že člověk se nejlépe vypracuje jen a jen psaním. A čtením.
A pak je určitě dobré si předem zjistit všechny souvislosti (v případě fantasy si je řádně promyslet, u příběhu z reality opravdu hledat a hledat). Protože když se to neudělá na začátku, zabírá to pak hrozně času při samotném psaní (vždycky, když se rozhodnu psát další kapitolu mé povídky z druhé světové války, strávím polovinu času hledáním faktů a reálií - a je to naprd).
A když se zasekneš - nevadí. Já třeba teď měla blok a zkusila napsat si nejprve konec. Mám prolog, první kapitolu a k tomu epilog! Náhle jsou pro mě ty postavy mnohem živější, reálnější a vím, kam směřují.
Každopádně přeju hodně štestí a dobrou múzu :).

MartiusGray23.09.2015 v 18:13

Ten pocit, když si dáte to na co máte chuť,uděláte si radost něčím co vás baví.Ano, ten nádherný pocit, ale co když se vám líbí to co je jinému odporné?Je to porušení etického kodexu? Je to přílíš nemorální? Co je odporné? Co udává směr toho co může a nemusí být odporné. Přemýšlím nad tím a řvu. Přestaň křičet,nebo Tě zabiju! Zřejmě se sami sebe ptáte na koho řvu, přeci na tu dívku,už je vám jasné co se děje,že?Ten její výraz,výraz vypovídající za vše,skleněné oči, chvějící se ústa, rozstřesené nohy,smířila se s osudem?Nad čím přemýšlí?Je to podle vás zvrácené? Prosím? Proč to dělám? "Och", ano,mohl bych vám říct, "proč. Ale je to moje věc,a nic vám do toho není! Líbí se mi to a je to něco na co mě baví! Můj život,budu si dělat co chci! Svoboda,tak to řikali,jsme svobodná země,každý si může dělat přeci co chce.
Kouknu se opět na ni a vidím,že se třese...."vždyť jsem ještě nic neudělal"! Rozčiluje mě to, ona se klidně rozpláče. Tak ji dáme důvod k pláči, ale prvně......pouštím ji ruce....vstávám, klopím hlavu směrem dolů a tichým a ponurým hlasem říkám:"Utíkej,běž"! Třesoucí se,pomalu šplhá na nohy,pochopila to velmi rychle....chce se rozeběhnout a utéct,ale ránou do břicha zase padá na zem,opět ten pláč,pláč a mé vítězství....ještě není konec.Co teď sní?Zatím co je bolestí schoulena na zemi, snaží se prosit. Tichým hlasem řiká. "Já vám nic neudělala,proč já."Je zmatená,neví proč nechápe co se děje."Ha!" Pomyslím si:"Je to tak nádherné,ta bezmoc,to zoufalství".Kouknu na ni a v duchu si opět říkám: "Vim,že si mi nic neudělala ale chci Tě! Hned ted!" Máchá rukama,kope kolem sebe. "Au!" Vykřiknu,ta mrcha mě kopla,vidí můj výraz,pochopila,že už se neubrání,prosí,omlouvá se,pláče. Mám ji dost!
Dávám ji k puse kapesník napuštěný Chloroformem a účinek se dostavil okamžitě....omdlela,to je klid,to ticho,nádhera.....vezmu ji do náruče a nakládám do auta. Asi vás zajímá kde jsem ale to vám nemůžu popsat nemůžu, našli by mě. Opatrně ji dávám na zadní sedadlo a v duchu si říkám nesmí se ji nic stát. Sedám do auta,rozhlížím se,ticho! Nikdo,nikde s pokřiveným úsměvem odjíždím. Přemýšlím co teď sní,mám tak skvělý život nemůžu si ho nechat zpackat. "Měl jsem na to myslet dřív",odpovídám si v duchu,ale když,ona je tak sladká, musím se ji ale co nejdřív zbavit,ptáte se jak? Uplně jednoduše,nechám ji zabít! A chytnu pachatele,ne nespletl jsem se a ano já jsem pachatel,ale kdo to ví,jen já a ona. A ona přeci nepřežije.// Jen jsem z nudy zkoušel psát příběhy takže prosím jen zda námět dobrý nebo ne, pravopisné chyby vím, že tam jsou, jelikož jsem to dodělával teď z hlavy, program mi přeformátoval můj originál! :(

notburga24.09.2015 v 11:15

Snad si moc nenahraju, když začnu ;)

Není to zlý. Pohybuju se okolo amatérských erotických povídek a kdyby tohle byl úvod, četla bych dál. Pak poslala pár doporučení a možná o několik povídek dál by vzešlo příjemně čitelné a publikovatelné dílko.

Nicméně, pokud tě psaní baví (nevadí tykání, užívám na diskuzích automaticky ;), založ si blog třeba pod pseudonymem a napiš pokračování. Přišla bych se juknout, ten konec slibuje zajímavé věci.

P.S.: A okolo erotiky se to vůbec točit nemusí, to je jen má pracovní deformace ;)

Babouš26.09.2015 v 09:26

Já doporučuji nejprve pořádně zapracovat na gramatice. Například mezery za interpunkčními znaménky. Taky by asi neuškodily kratší odstavce, takhle se to hrozně špatně čte. Jinak z uvedené ukázky není moc jasné, oč půjde, upřímně mě to moc nebavilo, to s tím chloroformem je celkem laciné (nejsme v 19. století), není jasné, oč hl. hrdinovi jde. Taky začátečníkům nedoporučuji psát v přítomném čase, protože čeština na to není tolik stavěná jako např. angličtina, v našem jazyce to může dopadnout dobře pouze u opravdu zkušených a ostřílených autorů.

Doufám, že ti to nevzalo chuť do psaní! ;)

MartiusGray26.09.2015 v 20:32

Jen dodám chloroform jsem použil protože ho dost lidí zná, když bych napsal propofolem tak je ti jasné, co to je? Pokud ano, asi jsi to už používala :D. Odstavce vím, že nedodržuji ještě nepíšu knihu, šlo mi o ten příběh a přesně. Právě o to aby člověk nevěděl co se bude dít. A tím, že se nemá psát v přítomném čase jsi myslela co, že se to v češtině nehodí. Nechápu rozdíl mezi psaním v přítomnosti a minulosti. Kromě tedy toho, že je to jiná doba, v čem je to jiné?

Babouš27.09.2015 v 08:24

V češtině je jednodušší a přirozenější psát vyprávění v minulém čase - např. "Dal jsem jí k puse kapesník napuštěný chloroformem" místo "dávám jí k puse kapesník napuštěný chloroformem". Ono to totiž občas svádí k pomáhání si jinými časy (všimni si, že hned za touhle větou tam máš "účinek se dostavil okamžitě" - automaticky jsi přeskočil do minulého času, místo toho, abys napsal "účinek se dostavuje okamžitě"). Ale to je jenom tip, samozřejmě, jestli ti víc vyhovuje psát v přítomném čase, tak piš v přítomném čase.

Text příspěvku byl upraven 27.09.2015 v 08:45

MartiusGray27.09.2015 v 13:54

Já to chtěl brát jako vyprávění z deníku. Jako jeho zápisky, vzpomínky. Prostě deník "magora"

AdamecTimotei28.09.2015 v 14:00

Velice slušná povídka, o tom žádná. Příběh je dobře vymyšlený, není to něco ohraného. Avšak vyvstává jedno ale. Jako povídka je to výborné (i když vůbec ne můj styl), ale jako knihu si to nedokáži představit. Promiňte, ale opravdu ne. Nicméně to za žádnou cenu nevzdávejte. Budou chvíle, kdy s tím budete chtít přestat, zvláště s tímto nápadem. Vy jste to pojmenoval jako deník "magora". Každý by si však za svým nápadem měl stát a hlavně to nevzdávat (já vím o tom své). Jinak souhlasím s Baboušem.

Tajnůstkář18.10.2015 v 00:18

Babouš.
Jestli se mohu zeptat. Kolik jste toho sám napsal. Můžete uvést nějaký titul?

Tajnůstkář18.10.2015 v 00:46

Fritaaa.
Také jsem začínal. Spíše přiznám, že stále začínám. Zkusil jsem o tom před časem napsat blog. Třeba ti to něco napoví.
"Chci být spisovatel." Špatně se to hledá a je to už věčnost. Je to tady.
http://www.databazeknih.cz/blog/chci-byt-spisovatel-1118
Dnes to už vidím trochu odlišněji, ale nějaká inspirace se v tom snad najde. Knihou to nakonec skončilo i když k ní jsou sem tam odborné výhrady. Ale i v tom lze hledat ponaučení a vůli být svůj a dotáhnout sen ve skutečnost..

Text příspěvku byl upraven 22.10.2015 v 22:59

woodward18.10.2015 v 09:12

Tenhle příběh určitě jednou dokončím, i když nemám ani tušení, kdy to bude a jak to bude:

Hospoda stála na dolním rohu ulice Nad mýtnicí, oddělující starou vilovou čtvrť od sídliště. Na jedné straně se podél drátěných plotů a zídek táhla klasická, šedobílá mozaika pražského chodníku a naproti němu se nad svažující se vozovkou zvedala stráň porostlá lískovým křovím, korunovaná pestrými siluetami paneláků.
Po chodníku kolem plotů a vrátek kráčel podsaditý muž v krátkém khaki kabátě se spoustou kapes a kapucou a v černých manšestrákách. Pestrý oblouk tabule s nápisem Hostinec u svatého Vojtěcha na rohu ulice pod železničním náspem ho zdravil už zdálky a on k němu mířil rázným krokem člověka, který nechal pracovní den definitivně za zády.
Mezi korunami kaštanů se matně leskla břidlicová střecha starého domu; kdysi ho postavil prapradědeček nynějšího majitele a zřídil zde zájezdní hostinec, kde vyhledaly nocleh nebo občerstvení celé zástupy formanů a šoférů, cestujících do hlavního města po staré císařské silnici. Koncem války tady v okolí spadlo pár bomb, které téměř zničily nedalekou fabriku na hasicí přístroje a poškodily železniční trať. Odnesl to zdejší viadukt a tak po válce vystavěli o několik set metrů dál nový viadukt přes novou, širokou tepnu, mířící přímo do centra, a tady namísto viaduktu byl jenom obnoven poničený násep pro železniční spojku mezi předměstskými nádražími na tratích mířících na jih a jihozápad. Ulice teď končila pod náspem u úzkého tunelu, kudy vedla dál jenom cesta pro pěší a pro cyklisty. Ještě před válkou stála hospoda na kraji města a svažitá pláň porostlá řídkým lesíkem a věnčená skalami, odkud byl výhled daleko do kraje, bývala oblíbeným cílem rodinných výletů. Později les ustoupil panelákům. Poslední z nich na této straně sídliště, třináctipatrový věžák vyvedený v duhových barvách, se nyní jako vykřičník tyčil na mírné vyvýšenině u trati přímo naproti hospodě.
Než onen chodec zachumlaný v kabátě s kapucou dorazil na konec ulice, začínalo už listopadové slunce mizet za frontou činžovních domů na návrší, odkud přicházel, a v ostrém vzduchu podzimního soumraku se mu dech srážel u úst v obláčcích páry. Pod mřížovím odraných korun kaštanů, rozplývajících se v padajícím šeru, zamířil zahradou vstříc zářivě žlutému obdélníku prosklených dveří pod vývěsním štítem.
Ve chvíli, kdy stoupal po schůdkách ke vchodu do hostince, jakoby ucítil v zádech mrazení. Ohlédl se, ale nic neviděl. Rychle se stmívalo. Vzal za kliku, ve dveřích zůstal stát, přelétl pohledem osvětlený lokál, vychutnávaje nezaměnitelnou směsici zvuků a vůní, koutkem oka zaznamenal postavu výčepního za nerezovým pultem se zářivě zlatou pípou a pootočil se, aby za sebou zavřel dveře. V tom okamžiku z houstnoucích stínů venku práskl výstřel.

Zula9816.11.2015 v 15:21

Ahoj všichni. Zajímalo by mě, jestli, když rádi čtete, tak už jste i sami něco napsali. Báseň, povídku, novelu, cokoliv.

Loky16.11.2015 v 17:05

Jo někdy píši, ale je to spíše tak, že si do podrobna vymyslím i celkem delší knihu, ale pak to nikdy nesepíšu. Nyní mám asi čtyři takové příběhy vymyšlené, ale žádný nesepsaný. Škoda. že nejsou nějací spisovatelé, kteří by hledali námět na knihu. :)

jan041425.12.2015 v 00:15

Chcete být účastni tomu, jak se píše detektivka? Jaké pocity autor má, o čem přemýšlí a jak postupuje? A přitom vyzradí jen málo ze samotného děje? Sledujte FB stránku Píšu, píšu detektivku, viz: https://www.facebook.com/pisu.pisu.detektivku . S pozdravem Váš Tajemný Spisovatel.

jan041425.12.2015 v 00:16

Chcete být účastni tomu, jak se píše detektivka? Jaké pocity autor má, o čem přemýšlí a jak postupuje? A přitom vyzradí jen málo ze samotného děje? Sledujte FB stránku Píšu, píšu detektivku, viz: https://www.facebook.com/pisu.pisu.detektivku . S pozdravem Váš Tajemný Spisovatel.

tester25.12.2015 v 12:14

Štábní kultura psaní po technické stránce ---- na psaní knih se používají někdy nějaké programy aby to vypadalo a dalo se s tím snadno dělat. Existují nějaké FREE programy pro tuto činnost? Má s tím někdo zkušenost a co se osvědčilo nebo dokonce fungovalo. Výhody oproti WORDU atp. Když by se to mělo vydat vydavatel nebere kdeco. Aby se mu nezasekla rotačka.



Vložit příspěvek
7 ...