Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Otázka zněla na oblast, a tou je Toskánsko (nikoli město Florencie, nikoli stát Itálie).
zadává biki
Tak přes dlouhé pátrání se mi nepodařilo určit konkrétní dialekt, který by Dante použil. Všude se uvádí jen jako "lidový jazyk" - italština.
I ve svém jazykovědném díle se spíše zabývá jazykovou situací na Apeninském poloostrově a hledá mezi jednotlivými dialekty znaky, které by se mohly stát základem pro společný jazyk, srozumitelný pro všechny (aspoň tak jsem to pochopila) - označen jako volgare illustre. Jinak nevím.
Šlo o Toskánsko a jeho dialekt. Omlouvám se, že to šlo obtížněji zjistit, já jsem totiž k hádance došla původně přes stilnovo a odtud Nový život https://www.databazeknih.cz/knihy/novy-zivot-6798, kdy při hledání na wikipedii je to hned pěkně zřejmé:
"La Vita Nuova ... is a text by Dante Alighieri published in 1295....Besides its content, it is notable for being written in Italian, rather than Latin; with Dante's other works, it helped to establish the Tuscan dialect as the standard for the Italian language."
už se to tedy rozklíčovalo a předávám slovo plně biki
Text příspěvku byl upraven 15.09.17 v 18:28
Díky za objasnění, já jsem pátrala jen cestou díla O novém jazyce, pouze v češtině. I když mě Toskánsko, respektive místní dialekt, taky napadlo, nepodařilo se mi v české wiki tuto možnost najít. No nic, tak další hádanka.
Hledáme poměrně malé, reálně existující městečko, které se "proslavilo" v pohnuté době evropských, ba přímo světových dějin. V tomto městečku probíhala určitá činnost, která mohla za jistých okolností hrát klíčovou roli pro vítězství jisté mocnosti. Jméno onoho městečka je součástí názvu dobrodružné knihy známého ne-spisovatele.
Správně, jedná se o městečko Rjukan v kraji Telemark, dle wiki nyní cca 3500 obyvatel.
Běhounek byl přece jenom hlavně fyzik.
Na hradě, který si vládce dal postavit jako reprezentativní soukromé sídlo, a později jej využíval jako bezpečné úložiště pokladů materiálního i duchovního charakteru, se potkali dva významní hosté - příslušník vysoké šlechty ze sousední země a král ze vzdáleného ostrova - aby tu počkali na vladařův příjezd.
Jak se ten hrad jmenuje, a jak se jmenuje rozmarný příběh, který o něm napsal jeden z velkých básníků té země?
Kde je skutečně existující a zároveň bájné místo, na kterém odpočívá vojsko, co potřebuje nutně přezbrojit?
Významné rozhodnutí dávného císaře ovlivnilo dějinný vývoj ve velké části světa na mnoho staletí dopředu. Existuje pěkná legenda o tom, jak k tomu rozhodnutí dospěl, a ta legenda se týká událostí, v jejichž centru se nachází starobylý most. Ten most existuje dodnes a od osmnáctého století na něm stojí mj. i socha sv. Jana Nepomuckého. Jméno toho mostu je zeměpisnou částí hádanky.
O těchto věcech se píše v mnoha knihách, já se ptám na dílo profesora dějin starověku z Goethovy univerzity ve Frankfurtu o tom dávném imperátorovi, kde je mj. i zmíněná legenda podrobena střízlivé, věcné analýze.
Vypadá to na Milvijský most přes Tiberu na severu Říma (bitva mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem roku 312)
kniha Konstantin Veliký - Římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím
Autor: Clauss Manfred
K tomu není co dodat, snad jen to, že té bitvě údajně předcházelo císařovo vidění, které následně vedlo k tomu, že se císař oficiálně přihlásil ke křesťanství (a s ním i celá říše) . Rozdávej.
Na strategickém místě poblíž města, které neslo jméno výše zmíněného imperátora, se o 16 století později po výše zmíněné bitvě odehrála měsíce trvající vojenská operace, která neblaze vstoupila do dějin světa: křesťané byli poraženi, velké mocnosti musely ustoupit, dokonce (budoucí) velký premiér si musel svoji reputaci složitě získávat zpět (sám totiž tuto akci od počátku vehementně podporoval). Místo bitvy má ale děsivý zvuk zejména v zámoří, protože tamní sbory zde utrpěly největší ztráty a dodnes si je připomínají. Jak se místo bojů nazývalo?
Aby to ale neměli pánové spíše znalí válečné historie tak jednoduché, knihu budeme hledat takovou, kterou čtou spíše dámy: vloni u nás vyšla romanticko-historická kniha britské autorky, která se odehrává na tehdejším bojovém poli a na ošetřovnách (na nemocniční lodi aj.). Hlavní hrdinkou je zdravotní sestra, která má stejné příjmení jako proslulá zakladatelka systému zdravotní pomoci na bojištích a škol pro příslušné ošetřovatelky. A toto jméno se v přeneseném smyslu objevuje i v názvu románu. Jejím milým se stane - jak jinak - příslušník zámořských sborů.
Text příspěvku byl upraven 16.09.17 v 14:48
Byla to opravdu bitva o Gallipoli (označovaná také jako bitva o Çanakkale nebo Dardanely, tj. starobylý Helléspont) v letech 1915-16 vedená Velkou Británií a Francií proti Osmanské říši (té aspoň vítězství vyneslo změny díky nastupujícímu Mustafu Kemalovi Atatürkovi). Ty nešťastné zámořské sbory byly ANZAC (Australian and New Zealand Army Corps) a zátoce hlavních bojů se začalo přezdívat Zátoka ANZAC.
Slavná Florence Nightingalová otevřela první zdravotnickou školu v Anglii v roce 1860 a fiktivní hrdinka hledané knihy, Claire Nightingalová, byla jednou z absolventek.
Takže mohu směle předat "odborníkovi na ženskou literaturu" ;-)
Text příspěvku byl upraven 16.09.17 v 14:49
Autoři zde víc než zdrávo mívají problém s alkoholem - mně ale není jasná ta úvodní indicie "dvakrát zfilmovaný muž". Pomoc, prosím.
aha, jasně, jak nám to mohlo unikat? Hledáme Long Island v díle Velký Gatsby. a máš pravdu, diCaprio hrát fakt umí.
Stejně je zajímavé, jak ty indicie vypadají zpětně tak očividné – autonehoda, sebevražda... Ale než se ty mozkové závity propojí...
Teď hledáme knihu a v ní popisované město, jež bylo svědkem mnoha bouřlivých událostí: Bylo obleženo a dobyto nepřáteli. Mocný dobyvatel nad městem a celým územím dosadil vazalského krále, který mu přísahal věrnost, ale brzy se vzbouřil. A tak nastalo obléhání číslo dvě. Dlouhé a kruté, během nějž obyvatelé města hynuli hladem a nemocemi. Nakonec byly hradby prolomeny, prchající vazalský král zajat a odveden do zajetí, kde nakonec zemřel.
Ta postava krále je pro mě v celé knize nejzajímavější. Příběh je jinak protkán spíše archetypy dobra a zla, ale ten král působí velice plasticky: Spíš slaboch než zloduch, spíš nerozhodný než krutý.
Asi bych měl dodat, že nejde o fantasy. Dokonce ani o fikci, protože popsané události se opravdu staly.
Město dodnes existuje a patří mezi nejslavnější na světě. Po jeho dobytí byli královi synové pobiti před jeho očima a on sám oslepen. Žádná selanka...
Hledané město leželo po této likvidaci desítky let v ruinách, ale přesto se dočkalo obnovy. A hlavní postava příběhu mohla celou tu dobu tvrdit: „Já vám to říkal.“
Vložit příspěvek