Hádejte autory:)
Nic světoborného mě nenapadá.
Tak tedy hledáme autora vskutku nadaného bezbřehou fantazií, velkého vypravěče úžasných příběhů. Vedle mnoha jiných, daleko velkolepějších věcí, vymyslel i situaci, kdy záplava pozvánek na soukromou oslavu a děkovných odpovědí zavalila poštu natolik, že byli povoláni listonoši dobrovolníci.
Hledaný autor patří k velikánům světové proslulosti. Příběh, na jehož počátku jsou již zmiňovaní pošťáci dobrovolníci, ho vynesl do nadoblačných výšin. Ale o hrdinovi, jehož oslava způsobila tu poštovní kalamitu, vyprávěl už dřív - a už tehdy na sebe čtenářskou veřejnost výrazně upozornil. Ten první příběh začíná podivným večírkem, po němž řečený hrdina hned na druhý den uprostřed dopoledne vyrazil z domu bez klobouku a bez kapesníku a vrátil se domů až za rok.
To je tak, když se chce spisovatel odebrat na klidné místo a tam napsat svoje zamýšlené veledílo. Hledaný si to po 15 letech hektického poletování přes oceán v reklamních službách zasloužil: našel si oproti rodné pršlavé zemi místo nadmíru voňavé a pěkné a psal ... ale nakonec ne to, co měl původně v úmyslu. Stačil rok a stal se světově proslulým, a za 25 let napsal knih povícero a stále nenudil. Aby ne, když psal svižně a s humorem o tom, co život v nadmíru voňavém a pěkném místě přináší...
Text příspěvku byl upraven 26.05.20 v 16:28
Hledaný autor si zemi a místo vybral po zralé úvaze a zkušenostech z raných let na Barbadosu a dlouhého profesionálního působení v USA. Oblast a země, kam autor čtenáře zval na základě zkušeností na vlastní kůži, jsou pro jeho krajany stále populárnější. V místě svého srdce před dvěma lety skonal.
Úspěšná spisovatelka různých žánrů.
Jeji jméno bylo tak dlouhé, že ji její agent navrhl pseudonym pro historické romány, aby prý nezabíralo moc místa na zadní straně knihy.
Autor dvou typů knih (dle vlastního dělení), pro jehož styl (svět) se dokonce používá pojmenování jako pro stát odvozený od jeho jména (ne nepodobné jedné severské zemi).
Po úspěchu svého prního románu zažil to, co následně pěkně vyjádřil takto (ale naštěstí toho za života napsal ještě spoustu):
"Druhý román se píše úplně jinak než první; první je dobrodružství, druhý povinnost. První se podobá sprintu, který končí nejen vyčerpáním, ale hlavně pocitem vítězství; při druhém se spisovatel mění na maratónského běžce - cílová páska není v dohledu, je bůhví kde, snad až na konci života. Vytrvalostní závod je mnohem únavnější než krátká trať a není tak efektní."
Hledanému se povedlo navštívit naši stověžatou matičku dva dny před komunistickým pučem v roce 1948 a znovu těsně po ruské okupaci o dvacet let později.
I když hledaný autor sám označoval část své tvorby za ryze zábavnou, zanechal dílo, které mu vyneslo přezdívku "Dostojevskij 20. století".
Hledá se autor následujících řádků. Těmi slovy začíná... no, příběh to není, spíš nekonečný monolog, jakýsi traktát o pokrytectví. Není to dlouhé, ale chytne vás to a nepustí.
Směl bych vám, pane, nabídnout své služby, nebudu-li na obtíž? Mám obavy, že se vám nepodaří sdělit svá přání ctihodné gorile, která vládne tomuto podniku. Mluví totiž jenom holandsky.
Tak něco snadného... Hledaného autora znají ze školních lavic i ti, kteří od něj nic nečetli. Tatínek byl napoleonský důstojník, pročež dotyčný inklinoval k Napoleonovi III. Nejen jeho politický, ale i osobní život byl docela bouřlivý.
Vložit příspěvek