Filosofování pod starým mohutným dubem
Dřív někdy ano, teď už ne.
Někdy se dokonce záměrně nedívám na hodnocení a komentáře, abych se jimi při čtení nenechala ovlivnit a mohla si udělat čistě vlastní názor.
Já nakukuju do komentářů, abych se o knize dověděl něco víc, ale jakmile ji mám doma, tak už tam nekoukám, abych nechtěně nenarazil na spoiler. Myslím si, že názor ostatních čtenářů můj úsudek neovlivní. :-)
Text příspěvku byl upraven 05.03.24 v 22:32
Nevím, proč by mě komentáře měly ovlivnit. Mám svojí hlavu :) právě naopak...mě teď nedávno pobavil jeden komentář u filmu, kde človíček kritizoval jendu věc, kdy bylo poznat, že jenom nepochopil, co to znamená...přesto to byl argument, proč je film i mimo jiné špatný. Když nic, občas se jeden alespoň pobaví :)
Jinak, mě vždy potěší, když se mi líbí něco, co je obecně bráno za něco nepovedeného. Ale obráceně je to trochu nuda :(
Text příspěvku byl upraven 05.03.24 v 22:39
Jen kvůli tomu, abych zjistila, jestli je kniha opravdu tak dobrá/špatná, knihy nečtu. Musí mě zaujmout i něčím jiným. Chci toho přečíst tolik, že na další motivaci prostě není čas.
Často se u knih dívám na špatné komentáře, když se rozhoduju, jestli knihu číst a váhám. Když se často opakuje, že má kniha takové vlastnosti, které mi vadí, tak si jí vůbec nedám na seznam ke čtení. Ale musí to být opravdu časté výtky. Kvůli pár komentářům bych jí nezavrhla. A pak ještě hraje roli hodnocení přátel. Kdyby většina čtenářů knihu pohanila, ale mým oblíbencům se líbila, tak si jí přečtu, pokud mě zajímá. Ale v okamžiku, kdy si dám knihu na seznam, tak už se na komentáře nedívám. Až zase po přečtení, ze zvědavosti, jestli mám stejný dojem.
Párkrát se mi stalo, že po přečtení komentářů jsem si v knize všímala toho, o čem čtenáři psali, místo abych si knihu prostě jen užívala. Proto teď obvykle čtu komentáře ostatních až po přečtení knihy a až po tom, co ji sama ohodnotím, případně okomentuji.
Něco jiného jsou komentáře v Aktivitě Oblíbených. Ty mě inspirují ke čtení nebo od čtení odradí.
Ale to jsem asi vrhla debatu jiným směrem, než měl Eicherik v úmyslu. Dřív jsem měla potřebu si u knih se sporným hodnocením udělat názor vlastní a moct se pak přiklonit k některé ze stran. Ale jak píše denib - knih ke čtení je tolik, že číst něco jen proto, abych si ujasnila, jestli je i podle mě kniha dobrá či špatná, už považuju za ztrátu času.
Eicherik: Někdy si takovou knihu přidám na seznam, ale ne vždy takovou knihu přečtu.
Eicheriku - to asi nezjišťuji a už vůbec ne, jestli je tak špatná.
A velká reklama mě od čtení i odrazuje a čtu ji až po delší době.
Marika: Přesně, když je z něčeho hit, čtu to až později, pokud mě to zaujme.
Neviem, kam by som toto napisala, a aj respektujem, ze tu nie su politicke temy... iba jednu vetu rozvitu:
Tak strasne sa hanbim za tuto nasu vladu a aj ked som ich nevolila, mam potrebu povedat, ze prepacte :-(
the end
emkalana: Pokud to tak cítíte, je vám toto vlákno k dispozici. Mnou poslední dva roky dost otřásly. Hodně lidí mě zklamalo a na některé věci jsem si musel udělat nový názor. Vlastně to s vaším příspěvkem až tak nesouvisí, ale měl jsem taky potřebu určité zpovědi.
Chodí někdo z vás na Reddit?
Založil jsem nový topic:
https:www.reddit.com/r/cteme_furt
Tak přijďte pobejt.
denib - přesně, protože když jsem šla do nové a hodně vychvalované knihy hned, tak jsem byla až moc natěšená a potom zklamaná, ale myslím, že to bylo i mnou, měla jsem přespříliš vysoké očekávání.
V předjarním pátku zas jedno krásné setkání s hmyzáčky :-). Lidi ať dál blbnou na kvadrát, příroda si kráčí svým tempem, ať je teplo nebo zima :-). Hezký víkend všem :-).
https://petrsiroky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=814021
alekis - z některých broučků jsem se skoro osypala, ještě že na ně nemusím sahat :-)
Máme tady páteček. Kde se právě nacházíte?
Já jsem ve vlaku. Jedu z anglické vesničky Ashbury směrem na východ do Londýna. Přede mnou sedí Rachel. Je na ní poznat, že má problém s alkoholem. Oba se díváme z okna. (Dívka ve vlaku) :-)
Jsem se Zefkem v Londýně v roce 2452. Kniha Zefkovo probuzení. Napsal to můj bývalý kolega, tak jsem na to celkem zvědavá.
Nacházím se a ještě chvíli se budu nacházet v Praze na Prašině, kde pátrám s kamarády potom, co se na té Prašině vlastně děje.
Zároveň se nacházím ve Švédsku v národním parku Tiveden. (Kouzelníkův únik z reality)
Marika
Jak jsem pochopila, většina těch broučků je naživo hodně malá, mně se naopak ty zvětšeniny moc líbí - spíš ale jen na fotkách :-).
Broučí seriál na Blogu iDnes stále trvá a měl by mít už 60 dílů.
Chtěla jsem pokračovat ve čtení započatého Pádu titánů, rozečten delší dobu a pořád na začátku, ale titány asi převálcují zombíci - Kulhánkova Vyhlídka na věčnost... :-)
Já se toulám po Paříži a dalších městech a dělám křena (Paříž pro jednoho).
Zdravím,
zajímalo by mě, jak moc/nebo jestli je pro vás náročné navázat na děj, když na pokračování série musíte čekat?
Jde mi o to, že jsem 2 měsíce čekala až vyjde další kniha série a teď mě samotnou zajímá, jak se mi myšlenkově podaří navázat.
Ideální by bylo číst to hned po sobě, ale kdo to má? Ale náročné to pro mě není, hned se do toho vpravím. :-)
Vložit příspěvek