Byla by, podle vás, možná cesta do minulosti?
Jak už jednou někdo řekl: všichni máme své stroje času - do budoucnosti jsou to sny a do minulosti vzpomínky. Ovšem tyto stroje jsou poněkud limitované časem :-)
Třeba tu je z budoucnosti právě Binýsek nebo Eicherik a jenom se maskujou...
Tak ona existuje spousta otázek na podobná témata - zda je možné to či ono. Ale když se na to podíváme z etického hlediska, tak si nemyslím, že by tahle možnost byla správná. Myslím, že možné to není a je to tak dobře. Jak by to na světě vypadalo, kdyby se mohla kdejaká ta maličkost v minulosti změnit? A když změníme zdánlivou maličkost, co to může přinést? Nebude to nakonec ještě horší? Něco se může zlepšit, ale něco zase naopak. Mnoho knih a filmů, které jsou o cestování v čase, dokazují, že by to s sebou mohlo přinést velké problémy. Je pravda, že bych ráda poznala lidi z minulosti, kteří mají na svědomí, že jsem tady zrovna já. Ale co potom? Kdybych to všechno zjistila, už by nebylo nutné používat v takové míře fantazii, sny a představy. Stačilo by se tam prostě jen podívat. V tomhle smyslu by to mohlo být velké ochuzení, přestože by to člověk zjistil rád. Asi je dobře, že na některé otázky stále neexistuje jednoznačná odpověď a příkladem může být třeba i otázka o existenci posmrtného života. Ať už je to jakkoli, někdy je lepší nevědět a mít svůj závěr, svou naději a svou víru.
Kachorra: obávám se, že tento svět se už poměrně dlouho neřídí tím, co je správné. Začalo to krádeží ovoce v zahradě ráje a od té doby to pokračuje čím dál tím stejně.
woodward: to je pravda, ale právě tohle je ta naděje a víra v to, že přece jen nelze do všeho zasahovat - i když v některých případech trochu lichá. A každá záležitost má svůj rub a líc.
přiznáváš? a to je všechno? tak povídej, co bude? vyhraje soukalová světovej pohár? ;-p
Kachorra: ale minulost je nezměrná. I když bys cestovala neustále, tak poznáš jen malý střípek minulosti. To je stejné, jako když cestuješ dnes po světě - můžeš navštívit tisíc míst a stále ještě stokrát tolik jiných krásných míst neznáš.
Poznávání minulosti by byl navíc nekonečný proces - protože čas plyne a každý okamžik je vzápětí minulostí.
Bylo by třeba zajímavé, cestovat časem v rámci svého rodokmenu - navštívit své prarodiče, pak jejich rodiče, pak jejich rodiče... Kde bych asi skončil? U opolidí?? :-)
Já bych cestoval (minulostí) po hospodách a testoval bych jaký měli tehdy pivo. :-D A utopence. :-D
Text příspěvku byl upraven 08.02.16 v 19:03
Ve středověku prý bylo pivo hodně slabé. Mohlo se pít po litrech, aniž by byl člověk opilý :-)
To by mi vyhovovalo. Mám rád slabá piva. :-) I když Plzeň 12° si občas dám rád. :-D
Text příspěvku byl upraven 08.02.16 v 19:08
woodward: Ano, minulost se skutečně stále prodlužuje, ale na druhou stranu by se mohlo stát, že bych poznala něco, co by se mi nelíbilo a z čeho bych byla nešťastná. U čeho bych byla raději, kdybych to nikdy nepoznala. To abych zase jela do minulosti (nebo spíš do budoucnosti ?), abych sama sobě zabránila v čase cestovat. :D Takže ano, je nesporné, že takové cestování má své klady a já též myslela na setkání s předky, ale jako všechno ostatní má i své zápory.
Text příspěvku byl upraven 08.02.16 v 19:28
Každý z nás má vzpomínky. To znamená, že každý z nás má svůj malý stroj času. :)
Proč se skoro každý chce vrátit do starověku-středověku-novověku? To já bych si s sebou vzala knihovničku a přemístila do paleolitu. Jen si představte to krásné ticho a příroda kolem!
Knihy by Vám v jaskyni zvlhli a pri ohni by ste si pokazili oči a navyše konkurenčná tlupa, by Vám chodila do knihovníčky na papier.
Callidus: a navíc predátoři, kteří by nebrali ohled na tvé čtení a chtěli by tě sežrat :-)
Vložit příspěvek