Berete si knihy na dovolenou?
Přesně tak. Milovala jsem chvíli, když už jsem měla všechno hotové, všichni spali a já mohla otevřít svoji knihu a v klidu číst.
To Medunkavera: znám lidi, kteří kromě povinné četby ve škole již nikdy v životě žádnou knihu nevzali do ruky a jsou mezi nimi i vysokoškoláci, dokonce mají ke čtení odpor...ne každý je knihomol...taky se tomu sama někdy divím...přijde mi, že četba nás obohacuje, dává nám přehled...nicméně nechci říci, že lidé, kteří vůbec nečtou (nepočítám do toho časopisy, weby) by byli hloupí, ale prostě mají jiné zájmy...
Poslední dva roky jsem trávila dovolenou doma, ale i pokud jedu na dovolenou do zahraničí, vezmu s sebou 1 knihu do kufru...Takže mějte krásnou dovolenou s knihou :-D
mistrikova: No ... je to smutný, že někteří lidé po povinné četbě, kterou měli ve škole, už žádnou knihu do ruky nevzali. To jste mě docela překvapila, ale když se nad tím zamyslím, tak... možná asi mají starost o rodinu, to jest o svoje děti, o svoji ženu o své postavení v práci, o peníze... Vím, o čem mluvím. Není to lehké. A líbí se mi, že ani Vy to neodsuzujete. Odsoudit někoho je velice jednouché. Těžší je ho pochopit.
No, ale jinak...
Já nejsem nějaká knihomolka, ale knihy miluju. Když si kupuji novou knihu, tak obsluhu žádám, aby mi vygumovala tu cenu, která tam je. To se mi zdá velice šetrné. Ta cena je napsaná v růžku první stránky hned, jak otevřete úvodní stranu knihy.
Jo, to je v pohodě. Už mají gumu po ruce a vygumujou to. Ale v některých obchodech na tu knihu lepí velkou polepku, která při odstraňování tu knihu velice poškodí, takže ji tam musíte nechat..
Pak také žádám: "Prosím Vás, zabalte mi ji. Chci ji jako dárek."
Ano, to jsou ochotní. Pak si - tedy po zaplacení, že jo - nesu knihu domů.
Nesu si vlastně domů dárek pro sebe sama.
Doma knihu rozbalím, otevřu - jen tak namátkou - strčím do ní nos a nasávám tu krásnou vůni nové knihy..
Text příspěvku byl upraven 15.07.16 v 12:21
Jen výjimečně - pokud mám nějakou rozečtenou. Protože jezdím na chalupu k sestře a bráchovi a tam je knihovna poměrně obsáhlá a hlavně s letními škváry - staré Wallaceovky, Alexandra Dumase celé hromady, Verneovky, Leblanc a tak dále...
Já si beru alespoň 3 knihy a musí být trochu silnější. Neumím si představit, že bych na dovolené neměla co číst.
Poslední dva roky s sebou vozím čtečku. Tak si můžu číst dosytosti. Sama jsem byla z těch, kteří zarputile prohlašovali, že knížka musí vonět a je třeba si ji občas polistovat, a že NIKDY.....Pak přišel Ježíšek.....Změnila jsem názor. Má své výhody. Doma stále upřednostňuji papírové knihy, ale zatím čerpám ze zásob "před čtečkou". Převážná část nově nakoupených knih už je v elektronické podobě. A někdy, když se začtu, marně si sliním prst, přejíždím prstem po čtečce a snažím se otočit :-) Nakonec - důležitý je obsah, ne tak forma....
Uričtě, nemůžu se dočkat, až se vyplesknu a rozečtu :-) Manžel se děsí, když vidí tu hromádku a vyhrožuje čtečkou..když já jsem staromódní papíromilec :D Krásnou dovolenou!!
Na dovolenou bez knihy, to si nedovedu představit. K vánocům jsem sice dostala čtečku, ale zase jsem vyrazila s dvěma bichlema+konverzace na cesty+ průvodce. A manžel zuří nad kily navíc. Většinou je prohlašuji v příručním zavazadle. A všem knihomilum hezkou dovolenou, sluníčko a pěkné početní.
Já mám zákaz si knihy kupovat. Na dovolenou táhnu zpravidla nejnovější mapu a průvodce co jsem doma našel, vyjímečně na týdenní pobyt si pořidím úplně nejnovější turistickou mapu oblasti, a vzácně i místního průvodce, ten si ale pořizuji jen v některých letech a obvykle až na místě. Jako pamětník odborářské rekreace jsem zvyklý, že mne na místě čeká malá knihovna, ve které si vždycky těch 5 - 10 knížek, které mne zajímají objevím. Za ten týden, při nabitém poznávacím programu, přečtu tak jednu, dvě z nich - ty ostatní spíše prolistuji a přečtu si jenom úryvky.Musím kvitovat s povděkem, že nejen různá obskurní ubytovací zařízení, jako jsou objekty školského charakteru, ale i většina dobrých turistických penzionů tuto dobrou tradici udržují při životě. Úplně ze všeho nejraději si pak půjčím a přečtu knihu na pomezí reality a fikce, historicky zaměřenou, jejíž děj se odehrává právě tam, kde dovolenou budu trávit. Často si tak přečtu, a často i zamiluji knihy, které bych si doma zpravidla nepůjčil ani náhodou. Obvykle se o výběru zkusím poradit i s někým z místních, z majitelů, nebo zaměstnanců onoho penzionu, někdy se pokusím obrátit i na místní knihovnu. Tam je pak největší bolestí, že knihovny v malých obcích mívají otevřeno jen jediný den v týdnu. Pokud přijedete o víkendu, a knihovna má otevřeno ve čtvrtek, tak si knihu nepůjčíte, nepřečtete, a ani ji nestačíte příští čtvrtek, (kdy už jste zase na opačném konci republiky), vrátit. Určitým řešením by bylo, kdyby obecní knihovny zveřejňovaly třeba seznam knih s vazbou na onu obec, které jsou tak, či onak věnovány nebo se tam odehrávají, třeba v okolí, nebo kraji, ale i díla autorů, kteří se tam narodili, žili nebo zemřeli. Přímo čítankovým příkladem by mohla být právě kniha http://www.databazeknih.cz/knihy/zapadli-vlastenci-52868 , kterou jsem si poprvé přečetl při pobytu ve Vysokém nad Jizerou. Následoval výlet, nebo spíše Procházka po stopách života Věnceslava (nebo Václava, to už si nepamatuji) Metelky. Často jsou objektem mé četby knížky z obrozeneckého období, nebo z první poloviny 20.století. Obvykle se jedná o knihy, které bych si mimo dovolenou zpravidla nepůjčil. Při této příležitosti se byť telegraficky seznamuji i s řadou knih, které jsou až někde na okraji mého zájmu, nebo těsně za touto hranicí. Může jít třeba i o dětské knihy, ale i knihy v podstatě faktografické nebo přímo odborné.
Dovolená bez knih by pro mne nebyla dovolená a jelikož preferuji tištěné knihy, je to vždycky tíha. Vezu jich vždycky několik, protože dočíst knihu a nemít dále co číst, je pro mne hrozná představa.
Myslím, že každý čtenář si bere knihu na dovolenou. :-) Neumí si dovolenou bez knihy představit, hlavně během přesunu, v letadle, na letišti a prostě v během těch nekonečných hodin, kdy se člověk nudí.
Knihu, v mém případě spíše knihy, v každém případě na dovolenou. Minimálně dvě. Když jsem jezdívala s kamarádkou na opalovací dovolené k moři, tak jsme vozily každá min. 3 a vyměnily si je tam, přečetly a pak mohly pokračovat ve čtení těch svých. To bývaly ty správné odpočinkové dovolené ... Ale i teď za dovolenou stihnu pár knih bez problémů přečíst.
Text příspěvku byl upraven 06.09.17 v 11:44
Samozřejmě. Vždy u sebe na dovolené nějakou mívám (jedna mi obvykle vystačí). Čtu hlavně během cesty v autobuse a večer, kdy už není co dělat. Třeba tenhle víkend se s rodiči a sestrou zúčastním zájezdu na Slovensko pořádaného firmou, v níž otec a matka pracují a mám v plánu si s sebou vzít knihu Citový život zvířat.
Text příspěvku byl upraven 06.09.17 v 15:30
Čtečku vždycky (bez ní téměř nevycházím) a alespoň jednu knížku skoro vždycky. Válení na pláži si bez knížky ne umím představit na aktivní dovolené čtu během cesty a alespoň chvíli před spaním .
Vždy když si vezmu knihu, nemám ani čas ji otevřít, takže činí jen zbytečné těžítko v zavazadle.
V hotelovém rezortu, kde jsme trávili letní dovolenou, je takový velký altán s pohovkama a stolkama a s výhledem na moře. Téměř nikdo nevyužíval to báječné a klidné místo chráněné před poledním sluncem. A tak jsem se tam každé odpoledne po obědě pohodlně usadil, na stůl položil italské espresso, pohár s koktejlem Tequilla Sunrise a do ruky vzal oblíbenou knížku. Vánek s vůní moře mě příjemně ochlazoval, pravidelný šum vln z pláže dotvářel perfektní zvukovou kulisu spolu s cvrlikáním cikád. A já jsem mohl v klidu číst...
Ano, alespoň jednu knížku na dovolenou si vždycky beru. Snažím se vybrat takovou, která nějak souvisí se zemí či místem, kam jedu, např. na letošní dovolenou do Řecka jsem si vzala knihu povídek řeckého autora Panose Karnezise "Malé hanebnosti", na cestu do Itálie jsem si vzala Čapkovy "Italské listy" a "Napříč Itálií" od Hermanna Hesse apod. Číst knížku v prostředí, kam tak nějak "patří", je pro mě dvojnásobný zážitek, např. v Dublinu jsem přečetla sbírku povídek "Dubliňané" od J. Joyce a pak se vydala na některá místa, o kterých se spisovatel zmiňuje.
K "dokonalosti" jsem to asi dovedla, když jsem novelu Iana Mc Ewana "Na Chesilské pláži" přečetla opravdu při opalování na Chesilské pláži.
Zajímalo by mě - vybírá si někdo knihy na cesty podobně?
Text příspěvku byl upraven 30.12.17 v 01:52
Hotel pro knihomoly, mají tu pro hosty k dispozici 50 000 knih
http://extrastory.cz/hotel-pro-knihomoly-maji-tu-pro-hosty-k-dispozici-50-000-knih.html
Obvykle si s sebou nic kromě mapy (co nejnovější) a turistického průvodce (co nejstaršího) neberu. Zato na místě se sháním kde by šlo si něco půjčit, zejména s důrazem na knihy, které mají s oním místem a jeho okolím něco společného. (Pojednávají o místě, případně o událostech, které se tam odehrály, nebo se tam autor narodil, vyrostl, pracoval, dožil ve stáří a podobně.)
Text příspěvku byl upraven 30.12.17 v 16:33
Na týden si beru vždycky několik knih. Totiž - už jsem měla několikrát pochybnost o sobě, zda kombinace horšícího se zraku a celkového opotřebení psychické i fyzické roviny mé osoby nevede k tomu, že už pořádně nic "neučtu". A pak se na dovolené zkazilo počasí a já četla a četla.
Většinou ano! Letos Thajsko a tam se každý volný místo v báglu hodí a tak přemýšlím jestli brát nebo ne, stejně nepujde jen o takový to typický povalování na pláži, takže asi ani nebude moc času.
Vždy, když jsem si je vzal, trpěly osaměním. Nebo přišly k úhoně na cestách... Jen párkrát jsem si vzal knihu s sebou a dostalo se na čtení. Buď na chalupě v noci namísto televize, či někde, kde se nedalo po večeru nic moc dělat a všichni, co byli se mnou, už spali. Mám rád dovolené, které dávají vzpomínky a zážitky jiné, než z papírových stránek knih. Není snad lepší dovolená, která vám poskytne to, co byste sami na papírové stránky napsali?
Perfektní "dovolenou s knihou" si představuji buď s průvodcem, či mapou na cestách za památkami a místy našeho světa.
Vložit příspěvek