Překlady knih / Překladatelé
newtory, stačí se rozhlédnout i po DK, po zdejších příspěvcích...komentáře uživatelů nespokojených, nechápajících existenci společné databáze, se tu, za sebe říkám bohužel, pravidelně objevují. Spravedlivé je uvést, že to jsou čeští uživatelé. Ovšem nedělám si, a zase bohužel, nějaké iluze, že být to slovensko-česká databáze, že by se podobné hlasy také neozvaly. Na druhou stranu, povědomost o tom "druhém" jazyku se, za léta našeho rozdělení, postupně vytrácí. Obávám se, že vzájemné překládání již bude nutností. A tento konkrétní? Mne těší, že když už, že se ho ujal právě pan Feldek.
Nakonec, nejde jen o nás, Čechy a Slováky. Podpora a vzývání "národovectví" je nyní v plném proudu po celém světě.
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 07:50
eraserhead, kéž byste měl pravdu! O Vašem optimismu psát nebudu, už kdysi dávno, při jiné příležitosti, jste se proti tomu ohradil...:) Jen si těď matně vzpomínám, že i Vámi zmiňované společné pořady tu byly na tapetě...
To víte, „jazyk je dialekt s ostnatým drátem a armádou“. Za sebe bych klidně považoval češtinu a slovenštinu za dvě spisovné normy téhož jazyka, jako to bývalo za Masaryka.
V návaznosti na to, co o svých dětech píše Eraserhead, by mě zajímalo, jestli je to podobné i na Slovensku – zda tam devadesátkové děti mají problém rozumět češtině. Tipoval bych, že ne.
Bohužiaľ áno,naša ratolesť vyrástla na českých dabingoch aj hudbe,ale porozumenie jazyka je dosť povrchné.
Sústreďuje sa na dej a"komentáre" jej unikajú.
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 09:27
niekedy sú preklady dôležité - v prípade básničiek pre deti a ešte chvíľu potom, keď dieťa začne samostatne čítať, tak aspoň na začiatku je dobré mať napríklad Dášenku v slovenčine.
Ale napríklad preklad Švejka....Pre dospelákov mi to síce pripadá zbytočné, ale poznám ľudí, ktorí ak čítajú tak iba v slovenčine, alebo aj v iných jazykoch, ale ani za nič na svete v češtine.
je pravda, že se povědomost o slovenštině v českém prostředí trochu vytrácí, ale zdůraznil bych to "trochu". na slovenské straně, jak jsem před časem slyšel, je situace trochu lepší, protože se tam prý prodává dost českých knížek (nevím, jestli to ještě pořád platí). Každopádně si myslím, že překládat knihy z jednoho jazyka do druhého je jednak zbytečnost a jednak hloupost - právě proto, že je v zájmu obou stran uchovat si vzájemnou znalost svých jazyků.
Psíka a mačičku máme v slovenčine,ale napríklad tak ako komunisti vynechali kapitolu o tom,ako psíček s mačičkou oslavovali 28.október,po novembrové vydanie má ten istý nedostatok.
Jazyk,to nie je len nástroj dorozumievania,ale aj kultúrny a historický kontext.
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 11:37
Pozorne som si prečítala toto dnešné vlákno, a len okolnostiam jeho vzniku (hodinu po polnoci) prisudzujem, že je tak zbytočne "dramatické", až ani nedokážem pochopiť. Česká literatúra sa do slovenčiny prekladala vždy, a práve Ľubo Feldek bol už od 70. rokov asi najčastejším autorom slovenských verzií českej poézie. Mám napríklad jeho preklady Erbena:
http://www.databazeknih.cz/knihy/kytica-106710
a ubezpečujem vás, že slovenčina ani tej poetike ani obsahu tých balád neublížila.
Mierne horšie niekedy dopadla česká próza, napríklad:
http://www.databazeknih.cz/knihy/s-elvirou-v-kupeloch-207933
kde slovenský preklad nedokázal vystihnúť špecifický český humor. Ale aj tá kniha dokazuje, že i v časoch federácie vychádzala na Slovensku edícia Česká knižnica, ktorá keď by i nič iného nepriniesla, tak minimálne pestovala a udržiavala slovenské prekladateľstvo z češtiny.
Dnešné preklady českej literatúry do slovenčiny nepoznám, ale napriek tomu sa - znalá tradície - domnievam, že sú kvalitnejšie, dôslednejšie, než české verzie súčasných slovenských kníh. Nebudem sa široko rozpisovať, len sa odvolám na svoj komentár k českému prekladu knihy o režisérovi Jožkovi Bendárikovi, ktorý sa miestami zmenil na grotesku, alebo na svoju poznámku o českej verzii Roznerovej knihy Sedm dní do pohřbu, ktorú český vydavateľ z nepochopiteľných dôvodov "vybavil" úplne smiešnymi a popletenými vysvetlivkami slovenských reálií. A pritom je Praha plná Slovákov, ktorých by sa stačilo spýtať.
Podobné nedostatky sú i v českom preklade románu R. Bendu Moje studená válka, kde ani najbežnejšie súčasné slovenské reálie prekladateľ nepozná a nechápe.
Takže: áno, súhlasím s prekladaním a s cibrením prekladov. Nerobím si ilúzie, že znalosť pesničiek Elánu a Riša Müllera medzi českou mládežou "zachráni" niekdajšiu bežnú česko-slovenskú dvojjazyčnosť. (Stačí si len všimnúť častú frekvenciu tunajších komentárov, v ktorých hlavne mladé "čtenářky" vzdychajú a hromžia nad tým, že nejakú vyhľadávanú knihu MUSELI prečítať v slovenčine, pretože český preklad ešte nevyšiel. )
Ja knihy českých autorov preložené do slovenčiny nečítam, poznám len preklad kníh Zdeny Frýbovej Deň ako stvorený pre vážnu známosť a Z neznámych dôvodov. Je to des. Namiesto množného čísla jednotné, namiesto nepriamej reči priama reč, namiesto jeho jej, namiesto oznamovacej vety opytovacia atď atď. Teda preložiť „no potěš pámbu“ ako „chvalabohu“ to bol vážne skvelý nápad.
Nemyslím si,že by toto vlákno bolo dramatické,len mi pripadalo,že prekladať virtuóza českého jazyka a majstra poetiky z jazyka tak zrozumiteľného do jazyka ešte zrozumiteľnejšieho,podobne ako návod na použitie na nejakom výrobku mi pripadá smiešne.
Prekladom Švejka alebo Čapka sa čosi stráca,prekladom Seiferta sa mi zdá,že to niečo mizne.
Rozlišoval by som medzi poéziou a prózou. Próza môže mať poetiku,ale je ľahšie uchopiteľná prostredníctvom deja.
Poézia je niečo neuchopiteľné,prchavé a submisívne. Čistá esencia pocitov a nálad,preto mi pripadá fantastické,ak je možné čítať ju v originále,navyše,ak sú si dva jazyky také blízke a bez historickej a navyše (niekedy) aj hysterickej záťaže,tak naozaj nevidím dôvod...
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 12:17
Trochu mi to připomíná historku Karla Kryla: V době, kdy už Mečiar rozdmýchával protičeské nálady, měl Kryl koncert v Blavě a z davu se ozvalo: "Na slovensku po slovensky!" Kryl povídá: "No jestli chcete, můžu zpívat s tlumočníkem..." Všichni se zasmáli a bylo po problému.
Ostatně jeho slovenská píseň "Od Čadce k Dunaju" patří mezi mé nejoblíbenější.
Hun, všechno nasvědčuje tomu, že jsi na tom Krylově koncertu na náměstí SNP nebyl, jinak bys nemohl napsat "Všichni se zasmáli a bylo po problému." Já tam byla. Nesmáli se všichni. A nebylo po problému. Naopak - problém začínal, jen někteří ještě nepoznali, jak veliký a bolestný bude.
Koka: Díky za bližší info. To se ví, že jsem tam nebyl. Takhle to popsal on sám, ale z jeviště se mu to asi jevilo jinak než tobě v davu. :-)
Ale on je to globální problém. Jak dojde na vlastenčení, lidi trochu ztrácí soudnost a vidí realitu pokřiveně. Zdá se, že pro mnohé Slováky jsme najednou byli tehdy málem okupanti. Podobně v Srbsku dodnes oslavují Gavrila Principa jako hrdinu, zatímco my ho vnímáme v podstatě jako sprostého vraha. V Rusku dodnes spousta lidí miluje Stalina a ve Francii oslavují revoluci, která byla vlastně v krvi utopenou sérií teroristických činů. No jo no...
Myslím, že těmi historickými paralelami jsi to vystihl nejlépe: vše může být jinak, jen postačí změnit úhel pohledu.
Já si osobně myslím, že záleží jen a pouze na přání čtenáře.
Když si budu chtít přečíst, ať už poezii či prózu, v originále, tak si ji přečtu.
Chápu překlady básní pro potřeby menších dětí povinných školní docházkou...
Pravdou je, že si každý raději vybírá četbu takovou, jaká je mu bližší. V každém jazyce se samozřejmě překládá trošku jinak a spousta míst, kde probíhá děj knihy, bývá překládán rozdílně. Ale to je podle mne například více českým problémem... Češi si rádi pojmenovávají po svém. Stačí se podívat na neustálé komolení jmen cizinek. Kdykoliv slyším Kurnikovová, tak se mi otevírá kudla v kapse.
Já jsem spíš nedávno byla nějak zvláštně překvapená, že státní svátek Den vzniku samostatného československého státu, na Slovensku státním svátkem není.
Logicky jsem očekávala, že když ho máme v ČR, tak bude i na Slovensku.
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 15:50
no my sme doteraz nadávali na Čechov a pragcentralizms, teraz sa nadáva na Bratislavu, a až sa úplne odpojí, bude horný koniec dediny brojiť proti vrchnému koncu. Dôvod a blbci sa vždy nájdu.
Inak,práve teraz sa dosť vážne hovorí o tom,že by 28. október mal byť štátnym sviatkom,tak dúfajme,že nie len hovorí.
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 15:53
bacha na predčasné tešenie. Tam boli tuším 3 sviatky a jeden sa týkal aj armády.
Katuska88, to komolení je přechylování. Vzhledem k tomu, že se zde bavíme o překladech česko-slovenských, tak bych jen podotkla, ve slovenštině se přechyluje podobně jako v češtině.
bamba, pragcentralismus, horný koniec dediny proti dolnému, to nám zůstalo společné i po rozdělení:(
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 17:38
Lessana. dodal bych, když už je řeč o trhu, že je lepší vydávat knihy pro patnáct milionů potenciálních čtenářů než pro deset, resp. pět milionů s tím, že nákupem překladatelských práv a vlastím překládáním se pak knihy zbytečně prodražují.
Lessana, nesouhlasím s Vámi. Samotné mi nedělá problém číst ve slovenštině, ale uvědomuji si, že mladším ročníkům, už může dělat "druhý" jazyk problémy. A nejen jim. Kdybych Vaši úvahu zevšeobecnila, není to zcela adekvátní příměr, vím, neměly by se překládat knihy z polštiny, maďarštiny, němčiny, italštiny, ruštiny, chorvatštiny, atd., neb jsme kdysi tvořili jedno mocnářství. Máme jazyky podobné, více než ty výše zmíněné, ale nejsou zcela identické. Jak už bylo napsáno v dřívějších příspěvcích, "komentáre" mohou unikat a to by byla škoda. Argument ztrácení poetiky, je argumentem pro jakýkoliv překlad a řeší se na DK opakovaně.
Nezatracovala bych tedy vydavatelství, která sáhnou po překladu, už vůbec bych "neostrakizovala" překladatele, kteří se toho ujmou. Jak jsem zmínila ve svém prvním příspěvku, překlad Maminky pana Feldeka bych si velmi ráda přečetla.
Text příspěvku byl upraven 17.11.16 v 12:38
Vložit příspěvek