Děláte si v knihách poznámky?
Poznámky do knih nedělám ale už jsem viděla strom vztahů napsaný na papíře a vložený do jedné knihy Agathy Christie, což mi přišlo jako dobrý nápad. Přendáváte podle potřeby a tak víte kdo s kým kde a jak. Také mám problém si u ní zapamatovat jména postav protože jich tam často bývá víc než dost :)
Do žádné knihy jsem nikdy nic nevepsala a ani to nikdy neudělám. Po přečtení knihy si její děj zapíší do klasického zápisníku, vedu si takový čtenářský deník, který mi pomáhá si připomenout předešlý děj v případě postupného vydávání dílů a nebo po shlédnutí filmových zpracování. K tomuto deníku jsem dospěla až ve svých 35 letech....doporučuji
ivzu77: Když já kdybych si psala deník ke všem knížkám co přečtu, tak už bych se k tomu čtení moc nedostala :D . Ke knížkám, co čtu čistě pro potěšení to nedělám, ale u četby do školy, nebo i nějaké navíc, co s tím souvisí si zápisky dělám pečlivé...
EvaTurner: Naštěstí mám dobrou paměť, takže téměř žádné výpisky nepotřebuji, ale musím říct, že audiovýpisky mi stejně nepřijdou moc praktické. Musí se v tom strašně špatně hledat, ne? Ale já moc nezvládám ani poslouchání audioknih, tak asi nejsem moc vhodná osoba na hodnocení něčeho takového... Nebo s tím máte dobré zkušenosti?
Jass: Tak dobrou paměť jistě nemáš, aby sis pamatovala případné desetitisíce poznámek, které si vedu. U audiovýpisků používám jejich následný autopřepis do textu, takže se mi s tím pracuje dobře. V audio podobě nechávám jen velmi dlouhé audiovýpisky, u kterých si označím jen pár slovy "o co tam zhruba jde".
Môj svokor si robil poznámky do kníh - ale tie poznámky s týkali šachových partií aj v tom prípade, ak knihy boli o niečom úplne inom.
EvaTurner: Ale k čemu by mi ty desetitisíce poznámek byly? Z knih s kterými budu ještě muset pracovat si výpisky dělám, ale většinu knih čtu čistě pro požitek z krásných slov, anebo prostě proto, abych si odpočinula. Citace co se mi opravdu hodně líbí si napíšu do sešitu, nebo pokud je hodně dlouhá a knížka mi zůstane, založím. Obsah knížek, které se mi líbili, se mi většinou vryje do paměti a u té hrstky ostatních na tom nezáleží... Nechci shazovat tvoje audiovýpisky, ale já v tom prostě nevidím smysl :) - pro mě
Jass: Pro tebe to třeba smysl nemá. Pro mě ano, protože z toho mohu čerpat jako z bezedné studnice. Každým dnem přibývají nové a nové poznámky.
někteří lidé dělávají poznámky i do cizích knih - nebo aspoň knížek. zejména žákovských.
Do klasickych knih ne. Do odbornych (skripta apod.) ano.
Hrozne me irituje, kdyz si pujcim beletrii v knihovne a jsou v ni opravovany tiskove gramaticke chyby. Rusi me to pri cteni vic, nez kdyz je v textu spatne i/y.
ja som niekedy spokojná s tým ako to autor napísal a netuším, čo by som robila s poznámkami - teda ak by nejaké boli.
Je zajímavé se po čase vrátit do knihy a sledovat vlastní poznámky, které se mně zdály dříve aktuální a důležité. Je v tom rozdíl.
Taky si občas otevřu své staré vypsané poznámky a někdy nestačím žasnout, co se tam všechno dočtu :-)
bamba: Mám to všechno doma v počítači v jednom obrovském souboru :-) Už se z toho pomalu stává taková kronika.
Docela prasárna, takhle prznit knihu. Ale pokud se na to díváte z hlediska majetnického (myšleno pohledu na knihu jako na neživý majetek), každý nechť s ní nakládá tak, jak sám uzná za vhodné.
Sem tam jsem narazil na knihy v antikvariátech popsané, počmárané - naštěstí v drtivé většině jen obyčejnou tužkou (grafitová tuha). Poznámky vepsané mezi řádky, na konci stránky atd. (stejně, jak je zde v diskuzi některými i popsáno). Někteří původní majitelé byli však vcelku slušní a psali do knih tužkou zlehka. Což se dá lehce napravit gumou. Někteří si ale nebrali servítky a podtrhali řádky, popsali listy propisovací tužkou (olejnatý inkoustový sajrajt, který nejde odstranit). Kniha pak ztrácí na ceně. A z knihomolského hlediska - stává se mrzáčkem. Přišlo mi to vždy docela hloupé. A zbytečné. Pokud si potřebuji udělat poznámky a výpisky, použiji papír, nebo sešit. Papír se dá i dokonce (a pozor, někteří budou možná i překvapeni) vložit mezi stránky knihy, na rozdíl od celého sešitu, a nikterak tím kniha netrpí. Ke vpisování do knih jsou pracovní sešity.
Jen si zkuste někomu půjčit svou knihu - co kdyby vám ji vrátil celou popsanou a podtrhanou?
Ale na druhou stranu, jsou i případy, které mě nijak neštvou. Tímto "mrzačením". Třeba co se týče kuchařek. Takových těch velikých svazků (některé, ty lepší se dědí i z generace na generaci), které jsou u tetek a babiček schované v prvním šuplíku shora, hned vedle příborníku. Často jsou celé mastné a flekaté, neboť byly svědkem spousty smažení, vaření, pečení.... Tam jsou některé poznámky k receptům leckdy na místě. A ještě jeden příklad mě napadá. Esoterická, "magická" kniha, kterou vlastnil nějaký čaroděj, kam si psal poznámky o vyvolávání démonů a podobně... V tomto ojedinělém případě kniha na hodnotě získává. (Něco mi ale říká, že těch bude pomálu :-D )
Vložit příspěvek