procrastination
diskuze u knih
První
Kiera Cass
Mám k téhle úžasné sérii jen jednu výtku.
Proč sakra na první díl dávali ty další dva obaly? To jsem pak samozřejmě uhodla, že se America dostane až do finále (jinak to asi ani dopadnout nemohlo, ale stejně).
Začneme částí, která neobsahuje spoilery. Tuhle sérii vřele doporučuji lidem, co mají rádi hodně romantiky, milostné trojúhelníky a krásné šaty. Je to taková oddechová kniha, pokud nepočítáte ten nával citů, který vás smete jako tsunami pokaždé, když se America baví s Maxonem. Pokud tohle všechno máte rádi a přežijete návaly citů, je to naprosto úžasně napsaná série. Naprosto kouzelné. Určitě neváhejte a investujte do toho úžasného boxu, který obsahuje všechny tři díly (v pevné vazbě! velké plus). Já osobně bych si ho neváhala koupit, ale vzhledem k tomu, že jsem to četla postupně, jak to vycházelo už tu možnost nemám.
!!!SPOILERY!!!
Takže začneme postavami:
America: Nebyla nejhorší. Jako neskutečně mi pila krev, jak se furt nemohla rozhodnout, jestli chce Aspena nebo Maxona, přitom bylo naprosto očividné, koho by si měla vybrat. Prostě se místy chovala jako malej fakan. Ale mohlo být hůř.
Aspen: Občas jsem na toho kluka zírala a myslela si whaaaat???? Jakože vážně whaaat. Co si to sakra ten kluk myslel, když se tam za ní vydal do toho paláce, aby ji nasadil brouka do hlavy a pak v posledním díle se tam s ní objímal nebo co to tam vlastně dělali (radši si ani nevzpomínám)? Kurde chlape to nemáš kouska taktu a rozumu? Copak nevíš, že vás někdo mohl vidět (a jakože viděl, že!!)? Pak si to u mě vyžehlil s Lucy ale jenom trošku.
Celesta: Jako tak tohle jsi dělat nemusela, Cassová. Tohle fakt ne. Tohle ti nezapomenu.
Královna: Stejné jako u Celesty. Mrzí mě, že ji America neměla šanci poznat lépe a že nikdy neuvidí svoje vnoučata.
Král: Debil, jinak se to popsat nedá. Já bych mu tu smrt udělala horší, kdybych to psala, ale opět, darovanému koni na zuby nehleď.
Maxon: Panebože Maxon!!!!!!!!! Já toho kluka miluju!!!! Vem si mě prosím!!!! Zhmotni se v téhle realitě a ožeň se se mnou protože já nechci nikoho jiného. Už ne. Prostě tenhle kluk je všechno, co si holka může přát. Tohohle kluka všechny hledáme. America si ho ani nezaslouží. Teď jsem si vzpomněla na všechny ty FEEEEELINGS co jsem cítila a chce se mi z toho brečet.
Myslela jsem ale, že ho zastřelím, když Americe řekl, že si ji nevezme. No tak v tu chvíli bych vraždila. Brečela jsem jak želva, když tam stáli. Dostala jsem strašnej histerák. No prostě strašný. Skoro jsem se utopila v takovým soukromým Atlantiku, který se nacházel v mým pokoji.
Teď trochu k samotným knihám.
Hrozně se mi v prvním díle líbilo, jak Maxona kopla do "choulostivých míst". To byla bomba. Moc jsem se u toho smála, protože by mě nenapadlo, že by něco takového mohla fakt udělat.
Pak mě jako dostalo, když na konci jedničky (myslím teda) řekla, že teda bude o Maxonovo srdce bojovat ze všech sil a pak v druhým díle hovno. Furt se prostě otáčela za Aspenem a vedla ty svoje vnitřní rozhovory jestli teda von nebo tenhle. No to mě málem zabilo.
No pak jak jsem teda milostivě zjistila, že ten debil co trůní na tom trůně mlátí Maxona, tak to se mi jako dost zvedly mandle.
Smrt tatínka byla další podpásovka od autorky (srsly ona má asi nějakou úchylku na tu smrt nebo co).
U všeho co se týkalo Maxona a Americy jsem zvracela duhu jak na tom snapchat filtru. TO BYLY NESKUTEČNÝ FEEEELS DÁMY A PÁNOVÉ!!!!
Jako ten konec s tou bombou to byla podpásovka jak sviň, to fakt nemusela dělat.
Pak mě taky mrzelo, že tam nebylo víc z toho epilogu, protože jsem si chtěla ještě pobrečet nad tím, že můj ship byl canon (toho jsem si ale dost užila v Dceři jenže pak zase Cassová nezahálela *významný pohled na jeden infarkt*).
!!!KONEC SPOILERŮ!!!
Dávám pět hvězd a doufám, že ten film vyjde.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Řeknu vám jenom jedno. Přečtěte si tu knihu.
Zlodějka knih je kniha, která na mě zanechá následky do konce života. Už to bude jenom doba "před" a "po" Zlodějce knih. Neskutečně hluboce se mě ten příběh dotkl. Je to sice pár let, co jsem ji četla (plánuji si ji přečíst znovu a vím, že se mě dotkne snad ještě víc než poprvé), ale pořád si to živě pamatuji. Strašně moc jsem brečela, když jsem ji četla. Brečela jsem, když viděla Maxe v tom průvodu židů, pak při tom bombardování, když se pak s Maxem zase potkali a nakonec když umírala. Přes všechny ty smutné chvilky to pro mě byla kniha, která symbolizovala život. S klidem tuhle knihu můžu označit za jednu z nejlepších knih, která kdy byla napsaná. Změní vám to pohled na život.
Prostě běžte a hned si to přečtěte. Jestli se vás to nedotkne, tak jste burani. A je mi jedno, co si o mě budete myslet.