Kniholom
diskuze u knih
Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
je to docela inovativní kniha a autorku mám rád. Bohužel knihu shodilo odporné písmo, kterou je vysázena (sorry, Martine), a pak taky překlad. Náhodně vybráno: "Zní jako kouzlo." (o hlase) - "Rty měla svěšené, jako by byly příliš těžké k udržení." (bože!) "nasadila nicneříkající výraz. Úplně bez výrazu jako ruka v rukavici." - "Zvýšené mručení." - "smutně postřehla" - "Nakrčila rysy do (...) výrazu." - "bleskově modrá barva" (ve smyslu "jako blesky") - "Boty byly staré - musely, a přesto se leskly jako čerstvě vyleštěné." ... Barboro, Aleno, Argo! sorry, ale to všechno jsou anglicismy jako kráva. Ten styl originálu je sám o sobě vypjatý, a tohle tomu fakt na přirozenosti nepřidá.
Prašina
Vojtěch Matocha
ahoj Gwineth,
souhlasím s tebou ohledně toho sociopata, však jsem taky napsal, že je "dost uvěřitelný". Ve všem dalším se neshodneme. Ty knihu chválíš z pozice člověka, který si myslí, že ví, jak se má psát pro dospívající, a navíc si myslíš, že se pro ně má psát právě takto. Já knihu kritizuju z pozice dospělého, protože autor je také dospělý, a ne dospívající. Určitě nesouhlasím s tím, že když je to žánr "pro mladé", že si nastavíme nižší laťku a některé věci odflákneme, protože "mladí" nám to sežerou.
Prašina
Vojtěch Matocha
POZOR SPOILER
Prašina je zajímavá kniha, nicméně do foglarovek má daleko. A bohužel i do knihy, ke které by se člověk vracel. Pokusím se to trochu rozvést.
Pozitivní hodnocení: Prašina obsahuje uvěřitelné, sympatické dětské hrdiny, silnou atmosféru tajemného města, chytrou hrdinku, která párkrát příjemně překvapí, a hlavně inteligentní zápletku, jakou by jeden čekal od člověka, který vystudoval matematiku. Navíc jsou v ní zajímavé myšlenky o tom, nakolik jsme závislí na současné "elektrické" civilizaci, a mám podezření, že je to snad i snaha jemně nás připravit na budoucí energetický kolaps.
Neutrální hodnocení: narozdíl od foglarovek a ransomovek nejde o příběh "party", přestože na obálce jsou hrdinové tři. V reálu jeden z nich odpadne už na začátku a jde tedy spíše o "love story" dvojice třináctiletých než co jiného.
Negativní hodnocení: "morální poselství" této knihy je narozdíl od foglarovek nejasné. Možná to nebylo autorovým záměrem, ale všichni dospělí (až na jednu výjimku, která se jen mihne), jsou zde zlí a ubližují dětem, a pokud nejsou zlí, tak jsou stařecky senilní a/nebo lžou. WTF? Kde je Jestřáb?
Ještě horší je to s literární uvěřitelností. Autor bohužel vymezil Prašinu topograficky velmi konkrétně a kdo trochu zná Prahu, ví, že TAM prostě Prašina NENÍ. Tím pádem nemůžeme ani s přimhouřenýma očima příběhu uvěřit, ani "jen jako". Jediné vysvětlení je, že jde o příběh z alternativní reality nebo historie, ale to už je zase hodně vzdálené, není to ta "naše" Praha.
Za druhé, příliš mnoho šťastných náhod. Tak například, hrdinové se *náhodou* propadnou do místnosti, která je pro děj klíčová, a vzápětí jim v téže místnosti reálně hrozí utopení, ale *náhodou* je ve stropě poklop. O něco později hrozí hlavnímu hrdinovi zastřelení, ale zloduch to v poslední vteřině nestihne, protože se *náhodou* zrovna v ten moment zřítí stavba, kde se oba nacházejí, a *náhodou* zrovna jen ta polovina se zloduchem. Je to škoda, protože s každou takovou náhodou autor svůj příběh o něco víc znehodnotil, jelikož jej vzdálil uvěřitelné skutečnosti.
Za třetí, atmosféra Prašiny je sice silná, ale časem začne nudit, a to proto, že se nedovíme prakticky nic o jejích obyvatelích. A přitom by se s tím dalo dělat tolik věcí! Má to být přece ráj různých podivínů...
Za čtvrté, arcipadouch, bez kterého by žádné dobrodružství nebylo, je sice - bohužel - dost uvěřitelný v rámci dnešní společenské situace, je to zkrátka podnikatel-sociopat, ale přeci jenom, nepředstavuje ten padouch, včetně toho, jak se chovají jeho zaměstnanci, až příliš velké klišé?
To jsou moje důvody, proč považuju tuhle knihu tak trochu za další rychlokvašku, ale přeju panu Matochovi, aby to příště bylo lepší.
Omlouvám se za pouhé 2 hvězdy, ale pokud třeba Borgesovi (Zrcadlo a maska) dávám 5, kolik můžu dát Prašině, aby byl patrný ten odstup mezi nebem a dudami? Chtělo by to jemnější stupnici.