WEIL diskuze

herdefkfilek: Dokázal bys tu báseň z finštiny zhruba přeložit, aby jako neznalec finštiny věděl co v ní je?

Slova filozofie se bojíme, myslím zbytečně - asi dost lidí leká, že je to něco moc složitého, ale není tomu tak.

Filozofii má každý, i když třeba neví, že to slovo existuje.

Ano, i tvor s IQ 25 má svou filozofii.

I když - není to tak dávno, co mě zarazil jeden člověk, který už měl jisté roky a já se ho zeptal, co ho drží při životě a on mi řekl, že o tom nikdy nepřemýšlel.

I kdyby měl někdo IQ 1000, tak stejně bude mít primární, sekundární, terciální potřeby a záleží jak se k tomu postaví...

Bůh je taky zvláštní slovo.
Jak si ho představit? Mojžíšovo desatero říká - Nezobrazíš, ale křesťané, aby lidi měli představu, tak zobrazovali a tak máme tolik podob Boha, i Ježíše, kolik lidí ho namalovalo.

Osobní růst člověk zažívá, i když nic nedělá.
Jde o poněkud paradoxní veličinu. Ano, kdo se naučí nějaký jazyk a jiný ne, tak je mezi nimi tenhle rozdíl...když někdo vystuduje obor ten a onen a jiný ne, tak je mezi nimi tenhle rozdíl...
Myslím, že důvodem proč kdokoli cokoli dělá, tak jsou jeho, tedy lidské POTŘEBY.

Slovo SEBEVÝSMĚCH se mi líbí...Sám na sebe jsem ho mockrát v různých životních situacích použil. Ne, právě tohle slovo, ale smál jsem se té nekonečné malosti člověka a závislosti na této planetě a marnosti všeho...
Prošel jsem takovým obdobím, a nakonec se s tím člověk musí stejně smířit...
SEBEVÝSMĚCH je opak PÝCHY.
Pyšný člověk se stále hlídá, aby neudělal něco špatně, aby se mu druzí neposmívali, aby se neztrapnil atd. A nedá se mu většinou nic vysvětlit, neb potom ani netouží...ani po diskusi...

Možná, že se dá najít i lepší slovo, ale o to přece až tak nejde...I když - kolikrát jsem bojoval s otázkou ---vše má smysl a současně vše nemá smysl...
A takhle člověk uvažuje, než dostane hlad a jde si připravit něco k snědku, či je mu kosa a jde se přiobléci, neb jinak by nemohl dál přemýšlet o tom - že vše má svůj smysl a vše nemá svůj smysl...No, kdybych měl jistotu, že tu budu tisíc let, to je něco jiného, ale právě nic takového nikdo nemá...

Každá dobrá kniha o filozofii (láska k moudrosti) začíná tím, že devadesát procent lidského psyché tvoří osobní z k u š e n o s t, tedy empirie.

Kniha z vás jiného člověka neudělá, ani návštěva kostela.

Ale zkušenosti pracovní, mezilidské, toulky, meditace atd.

Někdy se setkávám s názorem, že filozofie je koníčkem jako třeba zahrádkářství.
Ano, až na jednu maličkost, a tou je ten fakt, že filozofie a Bůh po člověku nic nechce, a přece vždy je nad člověkem, vždy bude a s tím je třeba se smířit.

A člověk, může jen něco poznat, víc nikdo nedokáže. A člověk, každý je smrtelný, takže má na to poznání, na vytvoření zkušenosti jen neurčitý čas.

Tolik k osobnostnímu růstu.

Osobně jsem taky pro Brno.

Je to logické, jsem tam hned.

Ale záleží podle počtu zájemců, a jistěže z Jižních či Severních Čech se do Brna asi nikomu chtít cestovat nebude.

Nyní, myslím, že jde hlavně o to, kolik lidí má zájem se sejít.
A jak už to bývá, tak polovina nakonec nedorazí!

Jaro je dobrá volba, ale je to daleko.
A co se dlouho plánuje, z toho pak většinou sejde...

Takže v prvé řadě - kolik lidí má zájem, kdyby to se zjistilo.

Josef Čapek - V stínu kapradiny = František Vláčil
Jan Neruda - Figurky = Jiří Krejčík
Bohumil Hrabal - Postřižíny = Jiří Menzel

Tak začni tím, co Ti první přijde pod ruku. Jaképak dlouhé rozvažování.

Zkus jeho kniho "O psaní".
Dozvíš se hned něco z jeho života, a proč píše co píše a v jaké kapele rád hraje atd.

Rok kohouta, tak tu knihu mi někdo strčil ke čtení, a já nedokázal říct letos ne.
Je to hodně úspěšné čtení hlavně u žen.

Ptal jsem se proto, že jsi se zmínila o tom, že jsi něco z toho, co řadíš mezi Top10
jsi četla skrz školu.

Tak jen tak pro mou představu, co po Vás na škole chtějí, aby jste četli.

Ubližování druhým šikanování, to je, byl a bude asi vždy problém, který se dá jen potlačit, ale já nevěřím moc na změny povah.
I když měli jsme učitelku na ZŠ, která si s tím razantně a rychle uměla poradit. Ale potíž byla ta, že zase nic nemohla dělat s šikanováním učitelů...A tu a tam jim ujeli nervy... Ale že by z toho měl někdo trauma, tak to asi ne. Ale pamatuje si to každý! Takže smysl asi i ty tělesné tresty mají. Korigují člověka.
Ale to mě jen tak napadlo.
Inu stále platí formulace - Co nechceš aby Ti dělali druzí, to nedělej TY jim! Je to z Antiky, a stále se to opakuje.

Podívám se na to kdo to je "Torey Hayeden".

LUSA: A na jakou školu chodíš, jestli to není tajné, že jsi přečetla právě tyhle knihy?

Myslím, že počet knih, které člověk přečte, tak je jen orientační, ale víc je to o tom, co si z které knihy člověk do sebe vložil, co si zapamatoval.

Když jsem chodil na střední, tak mě jednou učitel překvapil větou, kterou považuji za památnou: - Ví o ní, ale už si ji nepamatuje? Tak to potom jakoby ani nečetl... A já mu opáčil: Anebo ho natolik nezaujala, že si nic proto nepamatuje... Moje věta byla jen proto, abych něco řekl, ale ta jeho mě zaujala víc, neb je to tak, co si nepamatuji, to jako bych nečetl.

Kolik knih jsem letos přečetl?

Tak to nepočítám, neb něco proletím, pro verbalismus a že už dobředu vím, kudy se to bude ubírat.
A čtu hlavně proto, aby mě kniha obohatila, ujasnil jsem si něco v sobě, a čtu mnohé knihy opakovaně, tedy jen ty pasáže, které mě berou.

Dále je zde problém - přečetl, ale co si čtenář z ní pamatuje, jak ji chápe?
Kostru příběhu, tu odvyprává každý "papoušek", ale mluvit o knize šíře, déle, to už dělá hodně lidem velké potíže...

No nejlepších deset knížek za rok 2.010.
To v sobě skrývá dost záludností. Tak třeba jednu knihu jsem četl kdysi, ale tehdy mě nezaujala, ale nyní ano...

Sám za sebe - bez ohledu na vydání - bez ohledu na pořadí---
1.) Murray - Kafka
2.) Kafka - Dopisy rodině
3.) Ladislav Soldán - Jaroslav Hašek
4.) E.E. Kisch - Tržiště senzací
5.) B. Russell - Proč nejsem křesťanem
6.) A. Warhol - od A k B a zase zpět...
7.) Adina Mandlová - dneska už se tomu jen směju
8.) M.Forman, J.Novák - Co já vím? (ale starší vydání, neb novější je katastrofální, odflinknuté, špatný papír, nevhodný formát, a přilepený text taky jen prvoplánový, napsaný na koleně - šok!!! ...)
9.) I. Diviš - Teorie spolehlivosti
10.) Gogol - Revizor

Deset hrůz roku:
Ani se mi je nechce vypisovat, ale většina děl, co jen využívá už dávno užitých prostředků, a jen lapá neznámé jedince na svou udičku a využívá neznalosti čtenářské.
Bohužel je jich řada ve zdejším Topu 50.