terimila diskuze

Já si dám Svátka - Paměti kata Mydláře. Většina se odehrává až ve století 17., ale začátek do 16. století spadá.

Já si nakonec možná dám jednoduše starou českou klasiku - Říkali mi Leni. Ta se nakonec domů vrátí, takže v tom i ten naplněný boj je, žejo :)

Ajrad1981: Bílá voda určitě jo. Je v tom boj řádových sester a kněží proti komunistické perzekuci, věznění z politických důvodů. Podle mě právo na svobodné náboženské vyznání, případně i svobodu volby povolání, místa pobytu atd... jako vyšitý.

Jestli nebude urážet spíše-dětská kniha, tak Prašina od V. Matochy má mapu na předsádce. A dá se to velmi dobře číst, neurazí to ani dospělého s dobrodružnou duší :)

Fajn, když se tu řeší Alexijevič, tak co další autor knihy o Černobylu - Serhii Plokhy? https://en.wikipedia.org/wiki/Serhii_Plokhy Narozen sice v Rusku, ale ukrajinským rodičům, vyrůstal a studoval na Ukrajině, národnost ukrajinská a americká (asi od 90. let, kdy přesídlil do USA).

Počítali byste Modlitbu za Černobyl od Alexijevičové? Z těch rozhovorů a výpovědí mi křičí nenaplněný právo na bezpečí, právo na informace o zásadních věcech. Co myslíte?

Lískaran: JO! Tohle je to, co jsem hledala. Zajímavé, že jsem si z obálky zapamatovala jen tu méně zajímavou a méně dramatickou horní polovinu :) Nakonec jsem zjistila, že jsme doma měli obě - jak Mazance, tak Veselé pohádky a říkadla. :) Díky, díky, díky moc!

Koka: To by mohlo být ono! To jméno autora mi je povědomé. Ta obálka teda snad byla jiná, ale možná tam jen nejsou náhledy všech vydání. Děkuju moc!! :)

Zdravím, dovolím se přichytit tématu. :) Už delší dobu přemýšlím, jak se jmenovala kniha říkadel a básní pro děti, kterou jsem jako malá měla doma koncem 80. let. Byla formátu A4, celkem tenká, přebal snad byl převážně tmavozelený (les, krajina?).
Byly v ní básničky odněkud z východní Evropy - tipla bych snad nějakou Ukrajinu, Polsko, Pobaltí a podobně. A mně v hlavě utkvěly jen dvě z nich. Poznáte to někdo?
Děkuju! :-)

Pět kocourů rozhodlo se vařit kaši v neděli
Mléko měli, kotlík taky, jenom dříví neměli
Pět kocourů, chytrých chlapců, vyhlédlo si v lese kmen
Chytře, bystře smluvili se, že ho utnou ocasem

Dlouho, dlouho činili se, ocasy už zkřivené
Ať sekali, jak sekali, ten kmen padnout ne a ne
Vrátili se z lesa smutní, každý s křivým ocasem
Není, není, zamňoukali, čím zatopit pod kotlem

A druhá:
Okurčičko, drž se stonku
Neutíkej ze záhonku!
U hájíčka je myš zlá
Špičku by ti uhryzla!