stafbul
diskuze
Ahoj, byla to kniha o rodině autorky, která to celé jakoby vyprávěla. Autorka byla české národnosti. Byla neskutečně vtipná. Odehrávala se někde na nějaké chalupě. A jediný pořádný zápich co si z knihy pamatuju je, jak autorka vyprávěla, že měli ten domeček někde pod kopcem, na němž měli sověti nějakou vojenskou základnu a jezdili kolem tanky. A ta babička v zimě přidělala za sáně "kotvu", tu vždycky nahodila za ten tank a nechali se tak vyvézt na sáňkách na kopec a pak sjížděli dolů. No a jednou se jim nahoře nepovedlo odháknout a oni dojeli až dovnitř do té základny, což by měl být průšvih, protože tam civilisti nesměli, ale průšvih to nebyl, protože je velitel celé základny svezl domů autem a smál se tomu. Vím, vyprávím to jak mamlas, ale já si z toho fakt nic moc nepamatuji. A myslím, že měla kniha oranžový přebal a nevím, zda nebyla jakože "přílohou" nějakého časopisu, novin nebo tak něco. Neměla pevné desky a nebyla moc tlustá, třeba 100 stran.
Pátrám po knize Hory se mstí. Nutně hledám někoho, kdo má a prodá, nebo půjčí. Kniha už nelze koupit!
Novinky??? No tak to si počkají....pár desítek let :)
Ráda bych, aby mi někdo odpověděl na otázku, proč v bazaru lidé prodávají knihy dráž, než si je koupím nové v obchodě. Nebo také proč je prodávají za takovou cenu, že když si k nim připočtu poštovné, jsem na naprosto stejné ceně, jakou zaplatím za zcela novou knihu v knihkupectví. Vždyť to nemohou být schopni prodat, ne?
Ahoj, docela se mi líbí představa, že bych měla možnost si zde občas přečíst něco od autora, který nikdy nic nevydal, ale píše si do šuplíku. Je jedno zda to bude povídka, poezie, nebo fejeton, nebo cokoliv jiného. Třeba jsou mezi námi skrytí talentovaní autoři a my je odhalíme :)
-Německá autorka
-Píšící výhradně o prožité realitě
- Autorka zemřela na tyfus
Paulette, asi by to chtělo ještě nějakou nápovědu, takto to asi nikdo neuhodne a vlákno "umře". Napadají mne spisovatelé, kteří prožili v dětství tragédie, ale nejsem si vědoma, že by psali detektivky. Např. Franz Kafka apod.
Ahoj,
předevčírem jsem se zatajeným dechem dočetla knihu Vypravěčka. Spoustu věcí mi po dočtení knihy došlo, změnil se můj pohled na svět, na sebe, na okolí, na to jak žijeme. Mohl by mi někdo doporučit další knihy, které jsou této podobné v tom, že se dobře čtou a zároveň mají nějakou hlubokou myšlenku, která člověku změní život?
Podstatou toho, co jsem napsala, bylo to, že nemám ráda, když se někdo strefuje do jiných kvůli gramatice a přitom sám dělá chyby. I kdybych z toho v/V vynechala, tak stejně chybí v souvětích čárky. Každý dělá chyby, proto by neměl nikdo kritizovat druhé. To bylo podstatou mého sdělení. A už tady odmítám spamovat, chudák autor diskuse.
Já to tady ale beru jako formální komunikaci. Neformální je pro mne, když si píšu s kamarádkou...
TakySimona, problémem je, že pravidlo, které používáte pro vy/Vy, jste si vytvořila sama. Ve spisovné češtině toto neexistuje! Takže všichni ostatní to budou pokládat za gramatickou chybu a bude to tak správně!
Ve všech reakcích na Marhas píšete "vy", ale to byste nemluvila k ní, ale k vícero lidem. Jestliže píšete konkrétní osobě, používá se "ty" v případě tykání a "Vy" v případě vykání. Navíc Vám ve větách chybí čárky mezi souvětími. Jen upozorňuji, že pouštět se do kritiky něčí gramatiky je velmi ošemetné, nejsem-li sama naprostým odborníkem.
TakySimona, když chcete někoho peskovat za gramatiku, sama se ji naučte!!! Vaše gramatické znalosti také nejsou nijak závratné.