norrasun
diskuze
Za mě Svědectví a TO. Dál jsem si oblíbila knihy Rose Madder, Dolores Claibornová, Doktor Spánek a Nadaný žák (z toho mě tedy hodně mrazilo, br). Co mě vysloveně nebavilo, knížka Nezbytné věci.
Já mám po přečtení dobré knížky pocity úplně euforické, řekla bych. Následně mám potřebu o knize neustále mluvit, předčítat známým nahlas vybrané pasáže, nabízet k zapůjčení, případně vnutit jako dárek..
Rovněž občas po dočtení cítím lehké roztrpčení, že se tak brilantně vyjadřovat, jak dotyčný geniální spisovatel/ka, sama nedokážu..
Můj muž rád o sobě říkal, že jeho povaha se mění několikrát za den, říkal, že několik hodin se usmívá a má o sobě dojem, jako by vyhrál milión, pak zase několik hodin jako by čuchal k hovnu, že jeho povaha se podobá dubnovému počasí, že je něco na způsob depresívního maniaka, který několik hodin tyčí nejen sobě, ale i lidem smělé perspektivy, aby pak zase půl dne přemýšlel o nebytí.
Hrabal, Proluky
Alix - důchodci Bublíkovi mě rozesmáli..
My měli takovou drobnou, svéráznou jezevčičku kříženou s něčím chlupatým, roztomile šilhala, maminka měla jasno a hned ji pojmenovala Flóra podle té knížky od Daisy Mrázkové - Můj medvěd Flóra. Říkali jsme jí i "medvídku" nebo "očičko".
Tuším, že Praga Piccola od Miloše Urbana. Výborné čtení.