Mirka2778 diskuze

Když má přijít na řadu čtení další knížky, klidně bych vybrala některou z minule nominovaných, ale nejspíš i pozdější příchozí by chtěli do nominací přispět tak jsem zvědavá na další.

Mě přišlo divný už to, že cestou do Indie pluli k Brazílii, neboli 2x přes Atlantik. Kdoví, museli bychom prostudovat i tehdejší námořní mapy.

Souhlasím s newtorym.

Rozlišovala bych trest (to by bylo to potrestání vinného námořníka)
a zbytečnou odplatu (to byla ta výprava, kdy se mstil i zbytek posádky na po právu jednajících- trestajících- domorodcích)
masakr v Rusku byl už jen projev fanatika.

Mě se na Robinsonově osobnosti nelíbí, že nemá v sobě žádnou pokoru ani respekt přestože se nám "vychloubá" svým poučením se.
Bibli moc pročtenou nemám, ale on se nejspíš upjal ke starému zákonu kde je bůh trestající a mě je sympatičtější bůh milující a odpouštějící.

Přesně, taky jsem nepochopila, proč ten ostrov nechal napospas ozbrojeným pirátům, přestože ho nejdříve slíbil španělským trosečníkům. (Ti měli přece připlout během pár dní a při takovýchto námořních cestách asi týden zdržení až tolik neznamenal.)
O několik let později, cestují z Anglie k Brazílii na ostrov a pak Madagaskar na cestě do Indie? Trochu zajížďka když se jedná o obchodní loď vypravenou pro zisk. nebo jestli to byla běžná trasa?
A Španělé, Ti se pak sice s piráty vypořádají, ale jen co piráti měsíc předstírají slušné chování a pokoru, Španělé jim vracejí zbraně a pak se diví, že se piráti nepolepšili!

Dokud byl na ostrově sám, tak mu nezbývalo aby se spolehl jen na sebe, ale jak se začali objevovat další postavy, projevovalo se jeho vrozené sobectví.

My ho přece nepomlouváme, pomluvil ho pro nás už Defoe.

Newtory. Ten strach z inkvizice mě spíš udivil s ohledem na jeho možnosti. Byl bohatý a tak měl vždy možnost se včas odstěhovat třeba zpátky na ostrov. A třeba pohrůžka inkvizice by bylo pro něj to opravdové dobrodružství.

Že by měl nějaký smysl pro rovnoprávnost jsem nezaznamenala: potenciální manželky ostrovanů jsou zasílané taky jako kusové zboží. (Počítá se automaticky s dvěma dcerami nového, budoucího, ostrovana.) Ano jsme o 400 let zpátky a žena je kus majetku.

A pak mě udivilo, že kolem velké obchodní lodi se vyrojí 126 kanoí o kterých oni dávno vědí a přesto je nechají zastřelit Pátka a až potom na ně vystřelí z děl, přestože je mohli zahnat preventivně mnohem dřív.
Při dalších dobrodružstvích, kdy je omylem považován za piráta neváhá a plánuje jak se bude bránit pomocí střelby. Takže střílet na Angličany, kteří ho mají za piráta a chtějí ho poprávu trestat, je v pořádku, ale na "chudáky" africké či americké domorodce je to zločin.


Já si poznámky dělala.... a nevím jak je okleštit aby dávaly smysl a bylo toho na míň jak tři stránky.

Podle mě, je to na začátku rozmazlený fracek z docela bohaté rodiny, který uteče z domova rovnou, bez špatného svědomí. (Nějaké cti otce a matku ho netíží)
Při ztroskotání na ostrově je velmi dobře vybaven z vraku (to srovnávám s Plevou, který mu zanechal jen nůž) získává pušku i střelný prach, potraviny, rum, oblečení, stavební dřevo i nářadí a další užitečné věci. Dokonce se zachrání pes, který mu pak dělá mnoho let společnost. A neřekne ani "bohudíky"
Po svém "prohlédnutí" má nutkání moralizovat, nebo se povyšovat, jak našel moudrost všeho světa.:

"Často jsem zasedl k jídlu naplněn jsa podivem a vděčností k ruce Boží, která mi tak hojně prostřela na stůl.
Naučil jsem se vyhledávati kladné a krásné stránky každé věci a zabýval se většinou tím, co mám a čeho užívám, zapomínaje mnohého, co mi chybělo.
Tento nový pohled na život mne posiloval zjevně i tajně tak, že to nemohu ani popsati.
To připomínám zejména všem nespokojencům, kteří nemohou radostně užívati darů, které jim Bůh dal, ježto musí toužiti neustále po tom, co nemají."

Jako by zapomínal, že nespokojenost, nebo závist je daná většinou srovnáváním se s možnostmi okolí a to on, jako trosečník nemá.
Tento Robinson není nějaký rozněžnělý Pátkův zachránce. Žije už 24let osaměle na ostrově a touží po sluhovi a pomocníkovi. Proto se rozumově rozhodne zachránit některou z kanibalských obětí, aby mu byla vděčná a užitečná. K Pátkovi i jeho otci se i po letech chová nadřazeně.
Při nabídce pomoci španělským trosečníkům si předem vymiňuje úctu a poslušnost.

Ahoj, předpokládám, že se SPOILERem se počítá.
Mě přišel jeho -Robinsonův- vztah k náboženství nevyrovnaný. Jako mladíkovi mu bylo nějaké náboženství ukradené. Na boha si vzpomněl až na ostrově, když byl nemocný. To, jak píše, si denně četl v bibli. Potom se snažil i převychovat kanibala Pátka. To mi přijde logické, koneckonců bál se aby ho snad nesnědl.
Ale když opustí ostrov, mění se jeho přesvědčení jak na houpačce. O jeho zbožnosti v Anglii se toho mnoho nepíše, jen to že jako anglikán by se musel v Brazílii bát o život. Copak inkvizice měla tak dlouhé prsty i v Brazílii, aby ohrožovala na životě nějakého farmáře? Nejspíš by mu zabavila majetek, ale pokud mu ho vlastně po jeho návratu bez problémů vrátila jak španělská vláda, tak katolická církev, proč by měl mít větší problémy pokud by se v Brazílii usadil?
Neúčast na masakru na Madagaskaru sice naznačuje toleranci vůči černochům, ale co když jen chtěl plout dál, a bez posádky kterou mohli domorodci pobít to bylo nemožné?
Po několika dalších letech při cestování s karavanou do Evropy sám vyvolal trestnou výpravu proti vesničanům, kteří uctívali jakousi místní modlu. A to přes riziko, že ohrozí celou karavanu a také byl právě před tímto varován.

Za mě: přečteno mám, pocity a myšlenka mám taky. Jen to nějak zformulovat, to bude horší.

Marylaa Já jen, když jsem tady četla tu diskuzi o tom co je a není lepší a víc a míň atd..., jsem chtěla být trochu v obraze jak moc velký ty rozdíly jsou. Ale ano, takhle mi to bohatě prozatím stačilo.

Tak jo. Přečetla jsem Plevovo vyprávění, přečetla jsem Paličkův překlad a ještě při jeho čtení jsem si myslela, že zvládnu i ten další. Po dočtení druhého dílu jsem už na rozpacích. Takže mi někdo napište, že to stojí za to a já večer dojdu si vypůjčit i to třetí zpracování Robinsona. Jinak budu očekávat příští týden ve společnosti jiných hrdinů.

Ohnivá jeseň o české královně Kunhutě Uherské
https://www.databazeknih.cz/knihy/ohniva-jesen-55777

15.8. souhlasím, když budu mít dočteno dřív, zastavím se tu a nahlásím.

Díky za tip. U nás v knihovně je jen to Plevovo převyprávění. Tak jsem si ho půjčila a když to půjde zkusím si to porovnat. Jinak po víkendu zkusím knihovny v okolí.

Já půjdu dneska večer do naší obecní knihovny a doufám, že alespoň nějaké, nevypůjčené, vydání tam bude. Jinak se budu muset rozhlédnout v širší oblasti.

To bych řekla, že se bavíme ještě navíc o převyprávění od J. V. Plevy. Po tom bychom určitě sahat neměli. Mě, až na téhle diskuzi došlo, že to co jsem četla v dětství bylo právě tohle převyprávění. Jsem originálem "nedotčená". Tak nemůžu posuzovat.

Napíšu něco kacířského. 64 stran by asi nebyla ta pravá volba. Jinak počet stran zřejmě záleží na počtu a velikosti ilustrací. Zkusme prostě každý přečíst to vydání, které uzná za vhodné.
Myslím že i v dalších kolech nebudeme číst všichni to samé, už z toho důvodu, že (předpokládám) někdo budeme číst v češtině a někdo ve slovenštině. Pokud se tedy nedohodneme že jen to jediné vydání je to pravé, nechala bych to být. Takhle můžeme srovnávat kvalitu či rozsah různých vydání.

Atuin
Četla jsem Quo vadis a bylo to výborné. Pak jsem se pustila do Křižáků, ovšem nějak jsem se nezačetla a tak jsem je opustila. Nic dalšího jsem pak od Sienkiewizce nečetla.

Dobrý ráno, tak taky hlasuji pro Robinsona. Opravdu jsem to četla tak před třiceti lety a kdoví co nového zatím zažil!

Narhuju toho Robinsona, protože jak se z této diskuze dozvídám, bude dobrodružné sehnat to konkrétní vydání, abychom všichni četli opravdu to samé.
Prohlédla jsem si obálky vydaných Robinsonů a ani omylem mi není žádná povědomá, takže kdovíco! jsem to v dětství četla.

Tato diskuze je přece nová. Jistě se dokážeme dohodnout i bez hlasování, ale pokud budou jasná pravidla např: nominujeme tři dny, hlasujeme tři dny, čteme do daného data a pak týden diskutujeme, tak ten kdo se k tomu nedostal prostě vezme na vědomí výsledek a buď se přidá nebo ne. A rozhodné slovo má zakladatel diskuze. Jak psal myslím newtory, na co obstrukce ještě než se začalo!