Makropulos
diskuze
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 70 let zemřel Wabi Daněk, folkový písničkář, autor a původní interpret neoficiální trampské hymny Rosa na kolejích. V posledních letech nahrával a koncertoval s kapelou Ďáblovo stádo, jejich společná tvorba byla velmi ceněná.
Zdroj: https://kultura.zpravy.idnes.cz/wabi-danek-zemrel-smrt-067-/hudba.aspx?c=A171116_165733_hudba_ane
Já jsem na straně 175 a už se těším, až to budu mít za sebou :-)
Tak já jsem si Nebeský strom právě přinesla z knihovny.
S tím souhlasím, ale navrhla bych, abychom se informovali, kdo už má přečteno a případně to ukončili dříve, abychom si za čerstva mohli o knížce popovídat - tedy, když by všichni měli přečteno dříve.
Jarmark marnosti - 3 body
Nebeský strom - 2 body
Petrolejové lampy - 1 bod
Škoda, že Mistr a Markétka už jsem přečetla. Určitě bych pro ni hlasovala.
Proč se hned vzdávat účasti. Zatím ještě vůbec nemáme zdání, které knihy vyhrají a budeme na to mít celý rok, ne?
No, budeme muset přečíst Hrozny hněvu asi bez výzvy.
Tak já začnu s nominací:
Snídaně šampionů
https://www.databazeknih.cz/knihy/snidane-sampionu-1791
Letní světlo a pak přijde noc
https://www.databazeknih.cz/knihy/letni-svetlo-a-pak-prijde-noc-73894
No, já už vyškrtla Hrozny hněvu, které se chystám přečíst už asi 2 roky.
No, to je právě ten problém už při výběru knih. Takže je potřeba projít to, co kdo z nás přečetl.
Já mám ještě dotaz. Co když nakonec ve vybraných knihách bude něco, co už jsem četla? Je tím naše výzva splněna?
Mohu se také přidat? Pokud ano, tak jak to vlastně je.? Stromy nebo jakákoliv kniha, kterou bych chtěla číst a doporučit.
Čtu právě nádhernou knihu Zulejka otevírá oči autorky Gazel Juchina. Chlapec, který opravdu vyrůstá na podivném místě se narodil na konci šíleného transportu z Tatarstánu do Gulagu na Sibiři a tady je jeho svět, jaký znal ve svých 8 letech.
"Svět byl ohromný a jasný. Začínal u bělostně popelavého, brouky podivně provrtaného dřevěného prahu domu, který Jusuf s matkou sdíleli s doktorem. Táhl se přes široký dvůr zaplavený vlnami bujné trávy, z níž jako ostrovy vyčnívaly rozeschlé pryčny s nakřivo zaraženými sekerami a noži, jako svislá skála se zvedala hromada dříví, jako rozlehlý horský hřeben se táhla křivá ohrada a jako barevné plachty se ve větru třepotalo sušící se prádlo. Táhl se kolem jizby s vrzajícími dveřmi lazaretu, za kterými se ukrývalo království matkou dožluta vydrhnutých podlah, chladných bílých prostěradel, zvláštních, neuvěřitelně se blyštících nástrojů a nahořklých léčivých vůní.
Od lazaretu po dobře ušlapané cestičce se svět rozprostíral dál, k osadě. Vypínaly se tam černé baráky, třikrát delší než srub; agitační tabule zde roztáhla svá široká křídla, na kterých zářily zvučnými slogany hlaďoučké plakáty; v tajemné budově kuchyně, prostoupené vůní jídla, se cosi ustavičně škvařilo a šustilo; jako nedobytný bastion shlížela z vrcholku kopce zamračená komandatura; v dálce mezi modrými smrky prosvítal klub, kde dnem i nocí čaroval s voňavými barvami malíř Ilja Petrovič.
Tady Jusufův svět končil – chodit dál, do tajgy, mu matka zakazovala."
A pokračuje čtenář, jehož kniha nebo její část se odehrává ve vlaku.
Nevím, zda to přímo splňuje zadání, ale právě čtu knihu WIlliama Saroyana - O neumírání. Velmi často se zde mluví o Picassovi.
"Počítá si strašně moc za každou čmáraninku, kterou nakaňká," řekl syn. "je to určitě milionář."
"To tedy doufám, i když o tom pochybuju. Určitě nikoho nenutí, aby ty jeho čmáraninky kupoval. Lidé mají peníze a chtějí kupovat, a s těmi lidmi, tedy kupci, se setkává agent, který jeho věci prodává, ne Picasso, a agent taky z těch peněz notnou sumu shrábne a zbytek odevzdává Picassovi......... Není podle všeho chudý, určitě ne tak chudý jako řada jiných malířů, kteří taky už pomalu dožívají, ale boháč to taky není."
"To tedy je, a jaký! U Maguyho jsem se zeptal prodavače na cenu takového malého plakátku, na který Picasso přimázl pár kaněk a čerstvý podpis, a stálo tam sedm set dolarů."
A protože Saroyan v této knížce mluví o lecčems, tak pokračuje čtenář knihy, ve které se mluví o nějakém filmu, alespoň trochu významně.