Lachenauerin
diskuze
Co mě tak na první dobrou napadá, chcete-li čiré krásno, račte se seznámit třeba s Bohuslavem Reynkem. Ach...
No, tak po těchto vašich dvou kouscích, drazí pánové, už je prakticky po mně. Díkec. A ještě malou doušku na veselou dobrou noc:
ROMÁN V KOSTCE
Prodávala květák.
Její muž byl světák.
Vzala na něj smeták.
Zde je o tom leták.
- T. R. Field, Kosočtverce na ohradách, Paseka, 1998
To "nezaplatitelné" jsem samozřejmě myslela pro jedince. Ale ono i pro nakladatelství je to docela dost. V celkové kalkulaci na titul je to poměrně významná položka, kterou prostě neobejdete -- a platíte ji předem, to nelze pominout; když si vezmete ty ostatní položky -- překlad, redakce, korektura, tiskárna, knihkupecká marže (40 až 50 procent z cílové ceny), daňové náklady, ale i takové ještě méně viditelné věci, jako třeba placení skladových prostor a dalších nájmů a energií, zaměstnanců (účetní, obchodní oddělení...), všechno z toho je ve hře. A v praxi jsou práva často jednou z prvních překážek k vydání knížky.
Když zvážíte, jaký je dneska obvyklý náklad "normální", tj. netrendové beletrie, a dáte k tomu, jakou cenu můžete nasadit (nechci to moc rozmatlávat, ale ta cenová šíře je velmi omezená a odvíjí se od různých faktorů -- jako třeba autor, žánr, počet stran, papír a hlavně cílová skupina čtenářů), je těch 20 nebo 30 tisíc (ale to je opravdu spíše takové příznivé minimum, bývá to často i víc) něco, co prostě hraje při rozhodování velkou roli. Když se ty náklady sečtou, tak je -- bohužel při nepříliš velké nadsázce -- až s podivem, že u nás knížky vůbec ještě vycházejí...
Dnes je mi blbě. Hodně blbě. A jsem přepracovaná. Hodně přepracovaná. Jinými slovy: všechno na mě doléhá a je mi na chcípnutí. A v takových chvílích si vždycky vzpomenu na tuhle věc, kterou sem dávám v angličtině -- a moc se za to omlouvám, ale co mám sakra dělat, když to ještě nikdo pořádně nepřeložil tak, aby to fakt sedlo. Snad mě mírně omlouvá, že autor JE Čech... nezlobte se na mě, prostě nemohu jinak...
Open the window, see, the view is undulating
But it is black and bare, death is still in the trees,
Death is still in the trees, and we are, we are waiting
For somebody to come to take us out of this.
A friend should come, a priest to join us in the prayer
For something warm and sweet, for resurrection spring,
For something warm and sweet, for something bright and gayer,
For music, song and dance and for a wedding ring.
Suddenly they’ll emerge, there where the road is bending,
Suddenly they’ll emerge, my hope is never ending,
There will be flowers, bees and overflowing hives.
There will be brothers, gifts and thanks for air and water
There will be lines and verse, there will be father, mother,
We’ll listen and we’ll write thanking for being alive.
-Ivan Blatný (nevím, kdy přesně to napsal, opravdu nevím...)
Před časem mě velmi zaujalo toto: http://hobby.idnes.cz/knihovnicky-v-zahradach-0wj-/hobby-dilna.aspx?c=A131129_125748_zahranicni_bun .
Bylo by hezké, kdyby se něco takového povedlo rozjet i v Česku. Jen doufám, že by to nějaký horlivý úředník nezatrhl.
Ilona8570:
V podstatě žádnými. Leda tak sehnat kolem tisícovky právně závazných čtenářských objednávek, což je ale marná lásky snaha.
Jestli jde pořád o tu čtvrtou knížku výše zmíněné autorky, tak se to má v těchto případech většinou takhle: U každého autora, s výjimkou obchodně naprosto „tutových“ jmen, se čeká, co udělají prodeje jeho předchozích titulů, hlavně toho posledního česky vydaného. Klidně i dva, tři roky.
Mimochodem – už vám z toho Víkendu odpověděli? Jestli ne – a i obecně v obdobných případech – určitě tam radši zavolejte, dovíte se víc než mailováním. Ale nejdřív se podívejte do předchozích knížek na jméno redaktora, ideální totiž bude, když se zeptáte přímo tohohle člověka. Je možné, že to bude externista, který v redakci nesedí, pak chtějte mluvit s někým, kdo má na starosti ediční plán, takhle to formulujte. Hodně štěstí.
Já se nesměle vměstnám s lehkým podotekem, že milovníci AW neudělají chybu, když se začtou třeba ještě do tohohle kousku: http://www.databazeknih.cz/knihy/ma-leta-s-andy-warholem-84114. Je tam i leccos zajímavého o S. Dalím, s kterým měla UltraViolet taky nějaké techtle. A mechtle taky.
"Darovací tlačítko" mi připadá jako dobrý nápad (a třeba ještě s upozorněním na číslo "dárcovského" účtu pro takové lemply, jako jsem já, kteří se pořád ještě bojí webových plateb).
Je fakt, že mnoho dobrých věcí JE zadarmo, ale to ještě neznamená, že by "dělat něco za peníze" bylo nějak špatné (tady by navíc šlo o dobrovolný příspěvěk). Prostě si myslím, že dobré, užitečné a příjemné věci si zaslouží podporu, a to i finanční. A bylo by mi srdečně fuk, jestli si za to tvůrci DK koupí lepší comp, nebo jestli to roztočí po barech.
P. S. Co se označování/neoznačování dárců týče, byla bych spíš pro anonymitu.
Jaroslav Žák: Konec starých časů. I když celkově je ten příběh zatraceně tragický.
A oba tyto faktory -- náramná psina + náramný děs -- platí vlastně i pro Škvoreckého Zbabělce. Jo, ty knížky toho mají dost společného.
Viki9: Tak já se přiznám, že si tu a tam knihu s pitomou obálkou i koupím, protože ji prostě z nějakého důvodu hrozně chci (teď nedávno např. Šarlatové písmeno, viz tady: http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/sarlatove-pismeno-126574 ). Uznávám, je to tím, že jsem líná šmejdit po antikvariátech, tam pátrám jen tehdy, když zjistím, že v "normálních" knihkupectvích je knížka nesehnatelná.
Tahle konktrétní obálka asi nepatři k těm nejúděsnějším, ale přesto mě štve. Použitý obrázek je OK, ale holt na tom musí být "názorně" přikresleno to kroucené S -- a pak se taky musíme vyřádit na písmu, nejlepší bude použít dva těžce nekompatibilní typy, že... a aspoň jeden z nich pěkně ve zlatě a reliéfní.
Ale co mi jde na nervy nejvíc (a nejen tady), je ta upoutávka "znáte z filmu s/od..." Nejvtipnější je to snad právě u klasiků, jako je třeba právě Hawthorne, kdy knížka vznikla 50 nebo 150 let před nějakým filmem. Je to jako upozorňovat třeba na Staré pověsti české formou "znáte ze slavného loutkového filmu". Je to docela slušná výpověď o některých aspektech dnešního světa.
Tak tak... pravda, měla jsem asi napsat "jakž-takž-uznání"... A jo, taky od gymplu. Nuže, směle pokračujte.
NikaV: Jo, je to on! Mňam! Aneb rodným jménem Theodor Adalbert Rosenfeld, změněným občanským (a záměrně degermanizovaným) Bohdan Vojtěch Šumavanský, pseudonymem T. R. Field. A ten popěvek: Mým domovem ztichlá je putyka...
Ten to vážně není. Ale jedna drobná podobnost tu je -- Bondy si dal židovský pseudonym, můj neznámý skutečně byl etnický Žid.
Možná nesplním "zadání" tak úplně přesně, ale s obálkou, resp. přebalem jako celkem moje aktuální zděšení souvisí. Hodně jsem stála o to, aby si moje dítě přečetlo Hospodu Jamajku; a protože ta, kterou jsem kdysi šlohla z rodičovské knihovny, se štědrým půjčováním už před lety zatoulala k bůhvíkomu, sehnala jsem nové vydání. Tohleto: http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/hospoda-jamajka-46685 .
Vydal to Baronet a úplně dole (na obrázku na KD to není vidět, jak je to titěrné) vidím: edice Baronetka. Oblil mě pot, ona je to totiž edice prezentovaná jako čtivo pro "paní a dívky"; a v anotaci na vnitřní straně přebalu píšou, že je to "neromantičtější autorčin román". Děs, Daphne du Maurier, ztělesnění moderní klasiky thrilleru, a aby se to prodalo, dělají z toho pomalu Večery pod lampou. Gr.
Neznámý si více než jednou změnil jméno. Básnil jak zjednaný, ale zaživa mu to bylo celkem houby platné, neb se dočkal toho krajně nevkusného osudu být oceněn až posmrtně. S jazykem si dělal, co se mu zachtělo (a zachtělo se mu toho hodně), a taky si veršoval, o kom se mu zachtělo (a takových taky nebylo málo). Leckterý z jeho literárních kolegů ho proto musel děsně milovat. Jo, a taky vyplnil romantické představy mladistvých blouznivců, že každý správný poeta musí aspoň jednou za život pobýt v blázinci. A poslední věc: je autorem textu jedné odrhovačky, kterou zná každý (když nic jiného, tak aspoň její první větu), ale valná většina lidí netuší, že ten popěvek vůbec nějakého neanonymního autora má.
Kakraholte, to by mohla být Popelka Biliánová vulgo stvořitelka Matky Kráčmerky?
Pajonek a Koka: Jasně! Račte někdo pokračovat.
A jen pro zajímavost: Krátký úryvek v zadání otázky jsou poslední věty Arkánu 17.
NikaV: Nikolivěk (i když toho má Lachenauerin taky moc ráda). Můj neznámý je skoro (ale jen skoro) o generaci starší. A jeho jméno je minimálně stejně slavné jako to Camusovo.