jant02
diskuze
Zkusím něco střelit.
Gustave Flaubert - Paměti bláznovy ?
Dva sešity tohoto deníku jsem našla v modrých skříních v Neuphle-le-Château.
Vůbec si nepamatuji, že bych ho kdy psala.
Touha po naplnění osudu se naprosto nejsilněji projevuje v našem milostném životě.
Zajímavé je, že překladač ten znak překládá z japonštiny jako nebe (znak vypadá trošku jinak), z čínštiny jako nula a z korejštiny jako prázdný. Nevím sice, co z toho vyplývá, ale zaujalo mě to :-)
Jdu hledat další zadání.
Vzápětí po krátkém, jako dětský vzdech lehounkém poledním oteplení se na horských svazích obrácených k slunci počasí nepostřehnutelně změnilo – od ledovců dýchl chlad, do soutěsek už začal padat brzký a náhlý soumrak, všude se vkrádal a přinášel studenou šeď nadcházející sněžné noci.
Nemám tušení, jak může fungovat taková jabloň. Ten tichý mechanismus pod kůrou se naprosto vymyká mému chápání.
No nevím, asi to bude vedle, ale zkusím to.
Časotřesení od Kurta Vonneguta?
K E. Presleymu jsem došel taky, tak tipnu první knihu, kterou jsem našel, i když tuším, že to nebude správně.
Elvis Presley : pravdivý příběh o jeho životě a smrti ?
Znám ještě delší, ale ta se mi nechtěla opisovat, tak někdy příště.
Ano, je to správně.
Po několika týdnech, kdy se ze studijních důvodů vydával do Wertheimsteinova parku navečer, a nyní už třetí den i pravidelně ráno kolem šesté hodiny, se prý po dlouhé době náhle, a to díky ideálním přírodním podmínkám, jež ve Wertheimsteinově parku panují, vrátil z naprosto bezvýznamných myšlenek o fyziognomice nejen k myšlenkám použitelným, nýbrž i nevšedně užitečným, takže se mohl zaměřit na svůj spis, který pro neschopnost soustředit se odložil na neurčito, přestože na jeho sepsání v podstatě závisel spis další, jehož napsání zase umožňovalo vznik spisu následujícího, a na těchto třech spisech, které hodlal sepsat, závisel prý spis čtvrtý, o fyziognomice, jenž údajně skutečně podmiňoval jeho budoucí vědeckou práci, a tím i jeho budoucí existenci vůbec, a zničehonic se nevydal tak jako obvykle ke starému jasanu, nýbrž ke starému dubu, a přišel na konzumenty levných jídel, jak jim říkal, s nimiž se po dlouhá léta ve všední dny, od pondělí do pátku, levně stravoval ve Vídeňské veřejné jídelně, tedy v takzvané VVJ, přesněji ve VVJ na döblinské Hlavní ulici.
(Nejspíš jde o nejdelší první větu, která se tu zatím objevila)