Gnomo diskuze

Tak tedy novinka "zveřejnění hodnocení bodů", proč ne?
Pokud mohu za sebe, pár bodů jsem rozdal, když jsem si zrovinka vzpomněl a nějak tomu nepřikládám zvlášť velkou důležitost, ale je to tak. Jsou zde čtenáři se svými komentáři, které bych mohl bodovat stále dokolečka a neboduji je. Tady musím vzít do "huby" zase "HTO", za což se omlouvám (protože si to určitě přečte), ale jako příklad se jistě hodí. Prostě a jednoduše, někdo na to má... :-)
Také mohu říct, že nejsem sběratelem bodů. Píší zde komentáře víceméně pro zábavu a jsem rád, když někoho zaujmou a třebas i pobaví. Ale dřív než se někdo chytne předchozí věty, abych si tady pěkně nezaprotiřečil, musím určitě souhlasit s tím, že je v pořádku, že zde nějaké hodnocení je, protože jakým jiným způsobem, když ne právě takto, motivovat komentátory knih.
Odkryté hodnocení přinejmenším povede k tomu, že čtenáři určitě skočí na profil svých voličů... :-)

Spíš se ptám, proč tato změna až teď? To mě zajímá. Ne každý to asi ocení... :-)

Naposled jsem se zasmál u "Anděla pitvornosti". A to tak, že dost :-)

Ve třech : CZ, SK, ES

A co zkusit "Stín větru".

Přečtené knihy - Zobrazovat: dle autorů
Tohle funguje.

Osobně vybírám podle toho "co se mi zrovna hodí do krámu", ale někdy přečtu recenze i u knihy, kterou jsem dříve četl a zajímá mě, jak to vidí její "recenzent" a sleduji reakce dalších čtenářů (asi tak jako každý). Ovšem více čtu samotné "Komentáře knih", ale to už odbočuji ze záložky "Recenze". Takže Recenze ano, ale některé. Oblíbence čtu přímo z jeho "Profilu".

Ahoj, i mě by se více líbilo hodnocení %, ale přizpůsobím se.. Kniha, která se mi líbí, dostane 5*, kniha se mi líbí méně 4*, ale co kniha, která není za 5*, ale je lepší, než za 4*, dostane u mě tedy 5* (ano, chybí mě větší rozptyl), totiž pozice 1*,2*,3* už jsou také obsazeny, to celé jak je nastaveno nyní, zkresluje hodnocení. Zkreslení narůstá s počtem hodnotících uživatelů, které je pak naopak v % (celkové hodnocení u knihy), což se může zdát zvláštní. Na druhou stranu, hodnocení samo o sobě je stejně zavádějící, protože má každý svůj osobní "žebřík" hodnocení. Když pročítám některé komentáře, třeba "HTO", je vše s 5*, nebo naopak 0* (z toho lze vyvodit všelico). Závěr ať si každý udělá sám...
No, je to trošku urejpaný komentář, tak ho berte s nadhledem :-)

Juliane Koepcke - When I Fell from the Sky

Připadá mi zvláštní srovnávat „Temnou věž" a „Píseň ledu a ohně". To už zní lépe „Malazská Kniha padlých" a „Píseň ledu a ohně". Pravda je, že série podobná „Temné věži“ mě momentálně nenapadá žádná. Snad kniha, ale to už by zase nebylo solidní srovnání…

životní harmonie, zaměstnání, vnitřní konverze, uzdravování, mezináboženský dialog

"Tohle je lepší..."

Jednou jsem se zamýšlel nad tím, jak dlouho ty naše čtečky asi vydrží. Jakou asi má životnost ta, kterou teď mám a kolik knih jsem schopen na ní přečíst za tu dobu, než odslouží při běžném používání (tedy denně). Kdy zkolbuje baterie, nebo mi spadne na zem a je šlus... Kolik knih bych za ni měl v antiku, když bych to porovnával z té finanční stránky. Těžko říct, co je lepší, když nad tím takto uvažuji. Ty papírové knihy se dají dále ještě prodat, ale starou čtečku už neprodám... Elektronika je "chabrus", moc dloho nevydrží...

Střídám to a to je fakt, ale raději mám ty papírové. Je to asi tím, že jsou víc osobní vzhledem k autorovi, dílu... co já vím, ale mám z toho takový pocit... A je tu ještě jedna věc. Mám blbý zvyk. Slinit si prst (občas) a to pak na té elektronické čtečce, která má "dotykáč" mám fleky, když otáčím stránky ... :-)

Není lepší to střídat ? Prostě jednou tu a podruhé jinou... :-)

Mě někdy rozesměje i docela vážná věc. Naposledy mě docela rozchechtala jedna Beckettovka. Jinak jsem se skvěle bavil taky "Na plechárně". Tam mi i vlhly oči, ale ne od smíchu.

Ha. Vidím, že jsem těch vět napsal poněkud víc, ale pořád jsou to „první věty v románech". Chyba však byla ta, že ta druhá „první věta v románu", nebude román. Nu což, stalo se a za to se omlouvám.

Takže třeba: „Milý příteli, budu ti vyprávět příběh svého života, jak sis přál. Kdyby to byl jen příběh o mém životě, myslím, že bych ho nevyprávěl."

a nebo: „Věřím, že pravým cílem našeho života je hledání štěstí. To je jasné. Ať už jsme věřící či nikoliv, ať vyznáváme to či ono, my všichni hledáme v životě něco lepšího..."

unavenyJoe - důležité je také to, co člověk zrovna čte. Nad některými knihami se někdy tak zamyslím, že se mi párkrát stalo, že jsem z toho zamyšlení usnul. Jinak se čtou dobrodružné romány, třeba i od "Karla", kde nemusíme příliš přemýštet v dobrém slova smyslu a jinak se čte kniha z které se chceme něco dozvědět. Zajímá nás třeba nějaká problematika a díky ní, někdy odbočujeme i k jiným knihám… Jednou jsem tak odbočoval a odbočoval, až jsem přečetl místo jedné, tři a to jsem se ještě radil s encyklopedií a neustále hledal něco na Inetu.
1825 str. dejme tomu 12-14 hod. tj. cá 2-3 str. za 1 min. , to je myslím v pořádku. Obdivuji spíše tu spoustu volného času, kterou má někdo na čtení a samozřejmě, co obdivuji ještě víc, je soustředěnost. Já tak dlouho rozhodně nevydržím. Vždycky mě něco vyruší. Dostanu na něco chuť, třeba na pivo, nebo jdu na kolo a tak…
Důležité je spíš to, co nám kniha dá, nebo taky veme, než to, jak rychle ji přečtem. :-)

Valerian - mám jednu takovou "Ani sami bohové" od Asimova. Začíná šestou kapitolou a možná se dá číst v různém pořadí, ale že by tím dávala jiný význam, to asi ne. Nejspíš to nebude ta, kterou hledáš.

Coelhův Alchymista - spíše než deprese u mě vyvolal nechuť k další jeho tvorbě.
Ještě musím poznamenat, že autor spíše než spisovatelem je velmi dobrým obchodníkem a myslím, že cílová skupina na kterou se soustředí, je zcela zjevná.

"Tahle země není pro starý"
Stejně dobrý pocit jako z knihy.