eva-lupen diskuze

Asi většina knih o indiánech a dalších domorodcích :-). My jsme teď ti indiáni. Nasunuje se nám sem jiná kultura, která vyžaduje abysme se přizpůsobili my jí. A víme jak indiáni (a samozřejmě i jiní domorodci) dopadli...

Arya26 - První díl filmu Hunger Games se teda knihy moc nedrží. Obzvlášť s českým dabingem. Pak už se polepšili. Ale líbí se mi knihy i filmy, i když jsem si ty lidi představovala úplně jinak :-) - Peeta se mi ve filmu nelíbí ani trochu. Nejdřív jsem si poslechla audioknihy a ty mne teprve přivedli k filmům.
Madisonské mosty jsou krásné jako kniha i film, i když je to docela rozdílné.
Italská minisérie Vojna a mír je ještě lepší než knihy.
Seriály Outlander (Cizinka) nebo Poldark jsou taky super, stejně jako jejich knižní předlohy.
Série Sharpe od Cornwella je ve filmovém zpracování úplně jiná než knihy (mnohem horší)
a třeba Ranhojič (skvělá kniha Noaha Gordona) je jako film hrozná slátanina (nojo, Němci).
Nemohu říct jestli je lepší si knihu nejdřív přečíst (poslechnout) nebo ji vidět jako film či seriál. Je to kus od kusu :-).

O knížkách bohužel ne, i když bych si to kolikrát moc přála, ale občas se mi zdá pokračování nějakého seriálu, když ten díl skončí zrovna v tom nejnapínavějším (jak už to tak bývá). Asi to bude tím, že knížku v tom nejlepším neodložím :-).

Medunkavera: Strašně mi připomínáš mou kamarádku Olgu. Když jde o kočky je celá ty :-).

U nás v Bene je před knihovnou taky polička s knihami volně k odběru a odložení. Pak je tu taky ještě skříň v průchodu u radnice. Ta je teda přecpaná. Spoustu knih jsem tam dala, několik zajímavých si odnesla. V Týnci zase mají po městě knihobudky (myslím, že jsem to viděla i v dalších městech).

Hunger games mne příjemně překvapily. Myslela jsem, že to bude nějaká naivita, ale vůbec ne. Konec je docela nečekaný, ale asi nejlepší možný = nejreálnější. A je to opravdu skvěle načteno Terezou Bebarovou.
Marťana už jsem četla, takže si audio odpustím, ale tam mne právě dost zklamal konec.

Co je to ten Strange a Norrel? Nemůžu tu nic takového najít.

Nejčastěji čtu vleže na boku nebo vsedě na posteli (opřená). V buse nebo ve vlaku čtu v pohodě, v autě (jako spolujezdec samozřejmě) je to horší, nesmím zvednout hlavu a kouknout z okna, to je mi pak divně. Zvláštní je, že koukat do mapy mi v autě problém nedělá - navigaci dělám dost často. Za chůze čtu když jdu z knihovny a už jsem na knížku natěšená. A v pohodě. Ještě jsem do ničeho / nikoho nevrazila :-).
Poslední dobou jsem propadla audioknihám, které mohu poslouchat i když něco dělám, a poslechnu si i knížky o kterých vím, že bych je nikdy nečetla. A přitom jsou tak pěkné...

Asi Uprchlík na ptačím stromě nebo Čmelák Aninka.

Čas je relativní, ale na Zemi spíš obráceně. Čím víc se chvátá, tím čas běží rychleji a ještě člověk spíš udělá chybu. Takže, když nestíhám a mám tendenci chvátat, tak se naopak zastavím, párkrát se zhluboka nadechnu a zpomalím do normálu. Je to divné, ale osvědčilo se. Mockrát.

mumin63: Já ani nevěděla, že je ještě další díl. Díky moc za tip. Určitě si ho poslechnu.

Kent2004: Já už si asi taky od Tympanum nic nekoupím, ale tohodle nelituju. Fakt je to supr. Táborský + děj vyváží i nedostatky akustiky. Ale štve mě, že zrovna oni vydávaj audioknihy, které bych si jinak hrozně ráda poslechla.

Tady jsou teď ke stažení zdarma nebo za 1Kč povídky od Čapka:
http://audioteka.cz/cteme-capka,audiokniha.html
Teď poslouchám Už je tady zas. Skvělě načteno M. Táborským (i když Tympánum snad nahrává někde v koupelně nebo na wc - tak mizernou mají akustiku).
Nedávno jsem doposlechla i Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák - fakt skvělé.

Jaktože jsme neměli moře? https://cs.wikipedia.org/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie

woodward: zřejmě myslíš současnou Litvu, Lotyšsko... Byly doby kdy i my jsme měly moře :-).

Hezká je 3 dílná sága od Sarah Larkové - V zemi bílého oblaku, Maorčina píseň, Volání ptáka kivi. Pak od Adamsonové - Hora lásky a naděje. Nespoutané ženy od Windleové.
Ranhojič a Šaman od Noaha Gordona (Lékařka už se mi nelíbila). Nebo westernově laděná sága Sackett od L´Amoura.

Daydreamer: Tak někam jeď na několik měsíců s báglem na zádech. Myslím, že rychle změníš názor :-).

Ani rodilí mluvčí nečtou slova stejně. Kdysi mne zajímala výslovnost One Direction, protože někdo to čte dyrekšn a jiný dajrekšn a ono je správně obojí, takže záleží na samotné kapele jak se vyslovují. A je to dyrekšn.

Inspektor Javert z Bídníků. Nemůže za to jaký je, prostě ho tak vychovali a on věří, že má pravdu. A když pak zjistí, že se mýlil, tak se radši zabije. Nějak jsem ho nikdy nedokázala nemít ráda...
Ono opravdu často záleží na úhlu pohledu.

Jednu dobu jsem četla jen cestopisy, ale teď je nemohu ani vidět (teda v tv nebo na cestovatelských festivalech občas jo). Všechno mi to přijde na jedno brdo. Ale nic proti nim, sama taky cestuju.

Jak to? Já jo. A to jsem tuhle diskuzi nezaložila.