Dave_Jame
diskuze
Dobrý den.
Mám spíš jen dotaz, než nápad.
Je vhodné na DK přidávat dvojjazyčné knihy, které nebyly vydány českým nakladatelstvím, i když mají svou "českou" polovinu?
Zdravím, mám drobný dotaz ohledně případu, kdy knihu nevydalo nakladatelství, ale jiný subjekt.
Mám doma několik knih zabývajících se místní historii okolních obcí, které na webu nejsou, a rád bych je přidal.
Problém je, že vydavatelem jsou vždy obce. Obě publikace mají ISBN.
Dobrý den.
Už jsem to tu před vánocemi jednou zmiňoval, ale asi to v ruchu svátků zapadlo.
Rád bych poukázal na chybné zařazení slovenského vydání knihy J. Červenáka, Zlato Arkony (vydání 2022 ISBN: 978-80-8201-151-0) jako nové vydání druhého dílu.
Nejedná se totiž o nové vydání staré knihy, ale o nové, sborové vydání, obou předchozích dílů v jednom.
Na to navazuje druhá chybka týkající se knihy, která je zde vedena jako Černokněžník
(https://www.databazeknih.cz/knihy/vladca-krvaveho-ohna-cernoknaznik-474448), rok vydání 2021. V tomto případě se také jedná o sborové vydání, tentokrát třídílného příběhu. Možná to nebylo v době vydání knihy zcela známo, ale po vydání druhého dílu (kterým je právě sborové Zlato Arkony) je zřejmé, že jméno Černokněžník patří sérii, zatím co Vládce Krvavého Ohně, je jméno samotné knihy (zde na webu je tento název uveden jako název série)
Mohu tedy poprosit o nápravu v podobě:
- Přejmenování knihy Černokněžník na Vládce Krvavého Ohně
- Přejmenování série z Vládce Krvavého Ohně na Černokněžník SK, případně Černokněžník (Sborové vydání)
- Uvedení knihy Zlato Arkony 2022 (ISBN 978-80-8201-151-0) jako samostatné knihy a začlenit ji do série s první knihou.
@Lenka.Vílka
Takto mi to dává absolutní smysl, a většinou to tak je.
Ale bohužel série Bohatýr od J. Červenáka je řešená z neznámého důvodu dvěma záznamy
Zvlášť jeden por CZ a jeden pro SK
https://www.databazeknih.cz/serie/bohatier-sk-10827
https://www.databazeknih.cz/serie/bohatyr-cr-9014
S tím že v českém záznamu je jen třetí díl, a obě série jsou uzavřené
@PanPredseda Edit zjištěno, Děkuji. Přiznám se že jsem hledal teprve dneska funkci nalezl.
@Lenka.Vílka
Mě v této problematice zaujal spíš jeden případ. Série knih SK autora se v původním jazyce dostalo revidovaného vydání, poslední kniha byla rozdělena na 2. A hle, náhle v český překlad série obsahuje jen jeden díl, a to původní nerozšířený závěrečný díl. Zbylé díly, bez ohledu na to, zda jsou v češtině nebo slovenštině jsou pouze v SK. Osobně jsem neviděl, a stále nevidím, důvod proč vůbec došlo k rozdělení, ale obě varianty série jsou "dokončené, a tedy uzamčené". Poslal jsem upozornění pomoci vbudovaných mechanizmů, ale zřejmě to tak má být.
Jiný dotaz.
Občas se ke knihám vracím, a z toho důvodu bych ocenil možnost zaznamenat si opakované čtení knihy. Už jen pro to, abych je měl zaznamenané v počtu přečtených stran/knih v obou letech.
Ony se v tomto případě tyto sbírky neliší od různých antalogii povídek.
Každý z nich má svůj začátek, konec, autora a dobu kdy vycházely. Často nemají vlastně nic společného a nejsou na sobě závislé. Je to jednoduše sbírka příběhů od určitého autora, za určitého období, nebo na určité téma. Proto si osobně myslím, že označit je v rámci DK jako povídky by bylo schůdné.
Lenka.Vílka- Bude to tak. Otázka ale zůstává. Neuvažuje se tedy o rozšíření funkce "část díla" i o jiné knihy, aby se pokryly tyto případy. (Pokud to technicky je vůbec možné)
@Lenka.Vílka
Z větší části ano.
Teoreticky by neměl být problém uvést jednotlivé komiksy jako povídky v případě že doposud vlastní stránku na DK nemají.
Druhá část mé otázky je, zda se tak mohou, nebo v budoucnosti by mohli, propojovat samostatné knihy.
Dám příklad na knize Bivoj
https://www.databazeknih.cz/knihy/bivoj-bivoj-322261
Toto vydání se skládá z dvou knih (Bivoj Běsobijce a Bivoj válečník), které předtím vyšli samostatně, a jedné povídky (Vládce stříbrného šípu).
Povídku jako část knihy mohu uvést, dvě původně samostatné knihy však ne.
@pobijecmuch:
Dobrá, to chápu u těch "časopisů".
Ale co u těch spojených vydání knih, které mají svou vlastní stránku i zde na DK?
Jinak ověřit se dá celkem dost věcí.
Například sborník komiksů z časopisu ABC má i ve svých popisech napsáno které komiksy obsahuje, v kterých letech vycházeli, a kdo byl jejich autory.
Dobrý den.
Jestli mohu navázat na předchozí téma uživatel Macvosik.
Velice oceňuji nové rozšíření funkce části díla, a chtěl jsem se zeptat zda by se v budoucnosti nemohla rozšířit o u grafických knih o něco ve stylu "sešitů". Jednotlivých příběhů, které často vyšli i samostatně, případně jako příloha časopisů, a později se jim dostalo jednotného vydání v podobě sborníku. Jako příklad dám série Asterix (sborníková vydání po 4 knihách), nebo série Velká kniha komiksů ABC. Netýká se to jenom grafických novel a Komixů, napadá mě i několik knih, kterým se dostalo později druhého vydání v souhrnné podobě, z patra mě napadají například knih Terryho Pratchetta, nebo Juraje Červenáka.
Chápu, že by tu mohla vzniknout technická komplikace, protože tu v podstatě žádám o uvedení jedné knihy jako část druhé.
@PanPredseda
V pořádku. Uvedl jsem tvrzení, které jsem nedokázal podložit. Minimálně jste mě donutil si zavzpomínat na studentské léta a alespoň trochu se po tématice "užití negativního jazyka v online argumentaci". Bohužel to nepatří do mého oboru ale přesto:
https://iep.utm.edu/pejorati/#SH3c úsek "Slurs and Truth-Value Gaps" by asi nejlépe odpovídal tomu co jsem chtěl říct. Jinak článek se je obecné shrnutí užívání negativně zabarveného jazyka. (přiznám se že jsem tomu ale víc jak 15 min. nedal)
@PanPredseda
Omlouvám se, ale asi nedokážu splnit váš požadavek. Moc se online debat neúčastním a jen tak z patra asi praktickou ukázku nevytáhnu.
@ aktuální téma:
Mám v knihovně hezkou řádku knih, které se lokalizace svých pokračování nikdy nedočkaly. (A z divného důvodu i ze dvě knihy, které jich z neznámého důvodu měli hned několik). Byznys je byznys. Na druhou stranu, v současnosti je možné prosadit některé díla na základě komunitního zájmu. Například žánr Gamebooků prožívá takovou malou renesanci, jejíž výsledkem jsou nové knihy v sériích kde 15+ let nic nepřibylo. Proto bych se nebál v komunitách propagovat neznámé, nečtené nebo nepřekládané autory. Ve výsledku těch 1000 lidí, nebo kolik zde byl uveden příklad nutný pro rentabilitu, není tak nedosažitelný cíl.
@PanPredseda
Popravdě jsem chtěl jen uvést obecný příklad bez konkrétních odkazů a toto téma ukončit. Nechci takovou debatou zahlcovat vlákno. Ale toto je náhodou hezký příklad. Existují určité formy poruch učení, které mají za následek projevy, které si jejich autor ne zcela uvědomuje, nebo si jich je vědom. Já vím, že můj psaný projev má mnoho takových chyb. (Aby jsme, záměny I/Y). Snažím se je hlídat, ne vždy úspěšně.
Titul "grammar nazi" by se dal označit za další takový zobecněný pojem ve stejném duchu jako vámi uvedené příklady. Kdybych si to bral osobně, snažil se vás podkopat, asi bych ho použil, nebo něco podobného. Takto vás jen poprosím o odpuštění této malé chybky, a přehlédnutí dalších takových.
@ PanPredseda
jen aby jsme si rozuměli, myslíte příklad toho titulování? Nebo příklad nějaké nějaké skupiny knihy, které jsem popsal v části určené alexLytton?
@PanPredseda
Tu potřebu někoho nějak titulovat má spíš ta druhá strana, většinou když jim dojdou argumenty.
@alexLytton
hezky řečeno. Já jsem dospěl k názoru, že člověk by si měl držet, i v rámci žánru rozhled.
Domácí tvorba nebo cizí. Soudobá, 20 let, století zpět. Kniha které chce jen pobavit, nebo naopak vás zamyslet. Věhlasná světová "klasika" nebo prvotina mladého českého autora. Zkouším každý rok přečíst něco od každého. Rád vyhledávám autorky, protože píší jinak než autoři. Pravda, často při takových průzkumech narazím na horší věci.
@alexLytton
Nevadí když se přidám do diskuze? Částečně mě vždycky moderní progresivní lidé fascinují úzkostí svého rozhledu, jako by tvorba, která si dává za cíl nabourat konvence a prozkoumat hranice Gendrového nebo Sociálního smýšlení, byly nějakým módní výstřelkem posledního desetiletí. Přesto že je řada autorů, které tato témata zkoumala, i úspěšně, před desítkami let.
Není to dlouhé, co jsem četl sérii Xenogenesis od Octavia Estelle Butler, série stará, jako jsem já sám. Celá trilogie si hodně pohrává se sexualitou, rasismem a mnoha dalšími tématy, ne však způsobem, aby se čtenáři vnucovala.
Na druhou stranu zrovna čtu něco od paní Neomilnerové, na jejíž tvorbu bych reálně rád slyšel názor někoho s progresivního směru.
Zdravím,
Všiml jsem si, že nakladatelství AFSF (Asociace fanoušků science fiction) je zde na webu dvakrát.
Jednou pod
https://www.databazeknih.cz/nakladatelstvi/asociace-fanousku-science-fiction-1021
podruhé pod
https://www.databazeknih.cz/nakladatelstvi/afsf-asociace-fanousku-science-fiction-336
První uvedené má u sebe jen pár knih, ale z příkladu knihy Loď mohu potvrdit že se jedná o jedno a to samé nakladatelství.