Saskia De Coster

belgická, 1976

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (4)

Čím víc majetku, tím víc potíží.


Než půjdu, povím ti ještě pohádku. Netrpělivě ve mně kope. Vypudím jí už. Bude jich ještě víc. Jeden kluk se vydal hledat všechny sny pod sluncem. Když cestou zakopl o sen, který se už dlouho nikomu nezdál. Vzal si ho s sebou do snového útulku, přebarvil ho a přidělil mu heslo a nabídl ho spáčům. Heslo bylo vždycky stejné: ano, troufám si. Na to byl ten kluk strašně přísný. Když někdo odpověděl: "Ano, zoufám si", viděl v tom virus převlečený za lahev vína, která by všechno omámila, takže by zbyl jen kal na dně a bolest tam, kde se sen utopil. Dnes, milý Zmetku, přebarvuje sen narudo a všechny střechy snových domečků se na chvíli rozhrnou. Aspoň můžeme nahlédnout dovnitř a vidět, jak sny posunují zdi a zavírají dveře.


Pokaždé, když jsme si se Zmetkem smluvili schůzku, jsem vlastně měla být na klavíru, ve světě diářů a placených hodin. Otec měl z mé nové záliby radost. My taky. Zkrátka a dobře spokojenost na všech stranách.


Z duše nesnáším vnucený pocit sounáležitosti s kolektivem. Nikdy se mi nedařilo cítit se v určité skupině skutečně doma. Vždycky jsem zapadala do děr a škvír. Pro spisovatele je to výhoda: z takového postavení člověk snáz přiděluje svým postavám zajímavé myšlenky.