Quintus Horatius Flaccus citáty

italská, -65 - -8

Citáty (103)

A marně svou modlitbou se bráníš naléhání stáří, vráskám a nezdolné síle smrti.


A to ti buď kovovým valem: Mít vždycky svědomí čisté a neblednout pro žádnou vinu.


A třeba Trest vždy chodí ztěžka, málokdy hříšníka nedostihne.


Ba, přísahámbůh, nedal bych tomu víry bez živého, jistého svědectví svých vlastních očí.


Bajka vypráví o tobě, jen jméno je změněno.


Básníci mají být průměrní lidé, ani bozi, ani prodavači knih.


Blesky bijí do nejvyšších vrcholů.


Bohatý je, kdo je moudrý.


Budu obdivovat toho, kdo se v odívání spokojí s dvojím kusem sukna, bude-li se jeho život shodovat s tímto oděvem a bude-li hrát v obojím svou úlohu s půvabem.


Co brání říkat pravdu jakoby žertem.


Co je obtížné, zdolávám trpělivostí.


Cokoli vymyslí králové, jsou za to biti Achájci.


Ctnost rodičů je velké věno.


Čím jednou načichl džbán, když ještě byl nový, tu vůni dlouho si uchová.


Činnost přináší vždy víc než chytrost.


Dvořit se přátelům mocných je slastí pro nezkušené, zkušený strach má.


Hleď si klidnou mysl zachovat i v dobách zlých.


Hloupí, vyhýbajíce se chybám, do opačných padají.


Hudba je lékem na trápení duše.


Chcete žít dobře? Kdo by nechtěl!


Chudobný není přece ten, kdo užívá všeho, co třeba.


Je obtížné vyjádřit osobitě obecnosti.


Je příjemné brát si z velké hromady.


Je příjemné na pravém místě se zbláznit.


Jednej, jako by každý den byl tím posledním, který Ti vzešel, a vděčně přijmeš den, v nějž si už ani nedoufal.


Jsme jen prach a stín.


K čemu jsou dobré zákony pouhé, chybí-li mravnost?


Každý si vybírá svou zlatou střední cestu.


Kdo prchá z vlasti, prchá sám sobě.


Kdo začal, půl díla vykonal.