Vesna Evans - Tvrtković

Populární knihy

Idioti 21. století

Sametový domov

Ani ve snu

Nové komentáře u autorových knih

Sametový domov

„Bohužel kniha pojednává o třech tématech, z nichž první a nejsilnější je začátek války v Jugoslávii očima dětí-dvojčat a rodičů jedné běžné rodiny. Některé zážitky i pocity jsou smutné a působivé... Děj pak pokračuje v Praze, kam se rodina přestěhuje, snaží se zapadnout, i když se objevuje neustálé dilema v otázce návratu, kdy udržují kontakt s rodinou přes dopisy. Otec jako lékař by se vrátil, tady není moc platný. Děti se vyrovnávají s okolím a školou a do toho se objeví druhé téma - drogová závislost kamarádky a jak ji řešit, které končí tragicky. Závěr pak patří vyrovnávání rodiny se s tím a zejména matčino vzpomínání, kdy se zpětně vracíme na počátek vztahu rodičů. Styl psaní není moc přehledný, částečně jde o deníku, do toho se střídají postavy. Každopádně smutné, celé.“... celý text
— Fidibus

Idioti 21. století

„S nadsázkou lze říci, že autorka zkouší, kolik se najde idiotů, kteří si tuto knížku koupí, přečtou a budou z ní nadšeni. Hlavní hrdina se vyznačuje podivnými myšlenkovými pochody. Děj nepřináší nic zajímavého, vtipného, napínavého či poučného. Text je stylisticky podprůměrný.“... celý text
— Lenka4

Sametový domov

„Asi jsem od knihy čekala něco jiného. Neseděl mě styl vyprávění. Myšlenka není špatná, jen bych uvítala jiné zpracováni.“
— Buchtičkajani

Sametový domov

„Autorku knihy (a její nejbližší rodinu) vzdáleně, od vidění znám. Mylně jsem se domnívala, že kniha bude plně autobiografická, že bude vyprávět o autorčině rodině, životě, jejich cestě do ČR a poté o jejich životě tady, že tak budu mít možnost poznat je o něco víc a z jiné stránky. Když ale došlo k "oné" události zhruba v polovině knihy, došlo mi, že to tak úplně nebude. A svým způsobem mě to dost zklamalo. Zbytek knihy po "oné" události mi pak přišel tak trochu zmatený, překombinovaný. Těžko soudit charaktery a povahy lidí, kteří byli vystaveni tomu, co hlavní hrdinové v knize, nicméně, postava Máji mi dost pila krev - v knize byla popisovaná jako tvrdohlavá, ale vytrvalá, se smyslem pro spravedlnost, s chutí bojovat atd. Na mě ale působila jako nevychovaný spratek, co ví všechno nejlíp a který si dělá, co chce a na nikoho přitom nebere ohledy. Srovnání Čechů a Jugoslávců co se týče povahy, kultury a způsobu života bylo sice zajímavé, ale zjednodušeně by se dalo shrnout jako "J. jsou hrdí, úžasní a umí žít, zato Č. jsou trapní, škudliví a bez vkusu". Suma sumárum, z knihy mám rozporuplné pocity. Čekala jsem od ní něco trochu jiného a tím pádem jsem byla trochu zklamaná (ale to je můj problém). Ale za přečtení určitě stojí! Autorka umí psát.“... celý text
— Mychaela

Sametový domov

„Knihu jsem dočetla s rozporuplnými pocity. Příběh rodiny, jež z válečného Sarajeva uprchla do Srbska a následně do Prahy. Každý ze členů rodiny odvypráví svůj part, postřehy členů rodiny ohledně rozdílů kultur jsou místy úsměvné, místy smutné a nebezpečně trefné. Silný námět, který mi však připadá nedokončený, ošizený, nedotažený. Nicméně Máj - ten si zopakuji také celý :-). V každém případě je kniha zajímavá a k zamyšlení mě donutila. Tudíž díky za ni.“... celý text
— salexice

Přejít na knížky autora