Valerjan Pidmohylnyj
ukrajinská, 1901 - 1937
Nové komentáře u autorových knih
Město
„Překvapení... Moderní a čtivý román, který zpočátku připomíná Mrštíkovu Santa Luciu a později Camusova Cizince. Stepan Radčenko jako prototyp arogantního, přesto v lecčems poctivého intelektuála na pozadí porevolučních časů, prorůstajícího s Kyjevem, hledajícího sebe samého a bažícího po životě se vším všudy. V hlavních rolích město, až poté tvorba, ženy, vyrovnávání se s minulostí (byť nedávnou) a nezadržitelný společenský vzestup. Těžko ho nesoudit - ale jako člověk, zbavující se iluzí o sobě a stojící si při všech myšlenkových a emocionálních veletočích za svým, má přinejmenším můj respekt.“... celý text
— petrarka72
Město
„Přečteno do výzvy.
Popravdě nevím, co si o knize mám myslet. Zaujal mě život v tehdejším Kyjevě, čtení poměrně ubíhalo i přes skutečnost, že kniha nemá úplně děj, spíš se jedná jen o plynutí času a pár událostí, je to hlavně o pocitech. A tím se dostávám k hlavní postavě, jejíž pocity jsme sledovali. Stepan mi nebyl vůbec sympatický, zpočátku zarputilý venkovan opovrhující městem i jeho obyvateli poté obrací a naopak zavrhne vesnici, jeho chování k lidem také není dobré... Přemýšlela jsem, zda dát 3 nebo 4 hvězdy, nakonec 4, ale jen díky krásnému jazyku, jakým je kniha napsána, a životě v Kyjevě v té době, jak už jsem zmínila na začátku komentáře.“... celý text
— Anette99
Město
„Město vyšlo v roce 1928 a vychází z jednoduchého konceptu, kde se mladý, nadějný, ale chudý venkovan dostává na studie do velkoměsta. Je plný ideálů, jak se naučí spoustu věcí, vrátí se domů a tam to všechno se soudruhy změní k lepšímu. Takový je i Stepan Radčenko. Přijíždí do Kyjeva studovat. Pár dní městem skoro opovrhuje, aby brzy otočil a začal opovrhovat venkovem. A nejen venkovem. On je přičinlivý a snaživka, a jak se mu začne dařit o chlup lépe, otočí a začne pohrdat vším a všemi z minula. Ano, asi cítíte, že mi k srdci nepřirostl. Je to hrozná figura. Stane se z něho i spisovatel, takového toho budovatelského rázu a hned zase ho to neba. Ženy si vybírá opravdu zvláštní a ještě zvláštnější s nimi má vztahy, často mu slouží jen k vybití určité frustrace. A tak ho sledujeme, jak se mu daří líp a líp a líp. Doufám, že ta poslední holka, se kterou si začal, s ním pěkně zametla. Ale to už v románu není. Ovšem přeju mu to z celého srdce.
Knížka je napsaná poměrně svižně a moderně. Opravdu moc se mi líbil druhý hlavní hrdina románu - město Kyjev.“... celý text
— IreneP
Město
„Ve speciálním dubnovém kole čtou #klasikomilove ukrajinskou literaturu, konkrétně máme na seznamu první významný ukrajinský román 20. století a vlastně i jeden z nejzásadnějších románů na ukrajinské literární scéně obecně. Zajímavé je, že Valerjan Pidmohylnyj toto své vrcholné dílo napsal v pouhých 27 letech a jen o málo později se stal obětí stalinistického režimu: ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k 10 letům vězení, který si měl odpykat na Soloveckých ostrovech, ovšem nakonec byl spolu s dalšími 1110 vězni popraven zastřelením. Bylo mu 36 let.
Město se odehrává v samotné metropoli země modrého nebe a pšeničných polí – v Kyjevě. Stepan Radčenko sem z venkova přijíždí, aby tu nasál vědomosti a jako vzdělanec se pak vrátil zpět do rodné vsi. Jak se dá předpokládat, nakonec se to samozřejmě vyvrbí docela jinak. Mladý Stepan je totiž přesně v tom věku, kdy se člověk hledá, což zásadně ovlivňuje jeho směřování – jeho cíle se proměňují a včerejší tužby a plány už ráno poté nedosahují téhož lesku a je třeba je jako nežádoucí odložit.
Během četby jsem se nedokázala zbavit dojmu, jako by Kyjev byl jednou z postav příběhu, nikoli jen jeho kulisou. Stepan, který měšťáctvím a vlastně městem samotným na počátku opovrhoval, se mu náhle začal poddávat a venkov se stal už po pár měsících vzdálenou a ztracenou minulostí… I ti, k nimž hrdina původně vzhlížel, se propadli až pod jeho kotníky, a v souladu s tím se změnilo i jeho nazírání lidí kolem něj, žen především.
Uplynulo už skoro 100 let od prvního vydání knihy a troufám si říct, že na aktuálnosti příběh mnoho neztratil. I dnes je kolem nás mnoho takových Stepanů, kteří si jdou za svým a morálku přitom odhazují v dál.“... celý text
— SlamLenka
Město
„Román o lásce, vzdělání a vrtkavosti. Líbilo se mi to.“
— Katania
