Sudabeh Mohafez

íránská, 1963

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Hoří Hoří

Posloucháno na rádiu Vltava. Skvěle zpracováno a namluveno. Smutný příběh, Mané mi bylo líto
Doubravka1975


Hoří Hoří

Komorní, osobní, velmi citlivá kniha. Na začátku mi chvíli trvalo napojit se na autorčin styl (přímá řeč není klasicky uvozená, občas zpřeházený popis, prolínaní skutečnosti s představami, infinitivy) a zorientovat se ve vyprávění. Po "prolomení ledu" je ale styl jedno ze zásadních plus této knížky. Spíše než obvykle vyprávěný příběh jde o slovy vystavěný proud osobní reflexe hlavní hrdinky - jejích vlastních prožitků, nálad, představ, okolních situací, nových či starších setkání s více či méně blízkými lidmi. Styl je to hutný, bez jediného slova navíc, brzy ale působí zcela přirozeně a myslím, že každému běžně pozornému čtenáři je plně srozumitelný. Odměnou za úvodní trpělivost je pak naprostá osobní blízkost, kterou lze s hrdinkou sdílet a také možnost nasát určitou schopnost otevřenosti, vnímavosti a respektu k sobě i ostatním. Na konec nás pak provede jako nit jakési tušení, že i po zdrcujících ranách osudu má smysl nenechat se zmrtvět lhostejností a vydržet čekat na obrat k lepšímu. Pokud jsem schopen posoudit - skvělý překlad (Terezy Semotamové).... celý text
purie


Hoří Hoří

Tak nevím, jestli je to tím, že nejezdím do Berlína autobusem jak Jára Rudiš, abych v pruhovaným tričku a baretu popisoval umělce, jak se proplétají mezi holubama a blitkama plných kebabu, ale tahle německá "nová" vlna jde mimo mě. Především bych tedy rád neocenil styl, jakým Sudabeh Mohafez knihu napsala. Myslím, že se pro ten styl velice hodí literární termín "úplněnapiču." Žádný uvozovky, vnitřní hlasy alter eg blekotající nesmysly, prase aby se v tom vyznalo. Ještě bych byl schopnej to nějak zkousnout, kdyby se v knize dělo něco zajímavýho. Za zajímavý ale nepovažuji sledovat duševní rozpoložení rozmazlený berlínský buchty, která je, samozřejmě, aby to mělo grády, umělkyně se zlomeným srdcem a jakýmsi vnitřním bordelem, z něhož by se vosypal i Jung. To, že má dvě kočky snad už ani nemusím dodávat. Takže teda děkuju, ale při tomhle se nedá ani srát. PS: Uvádět kapitoly texty písní System of a down může potěšit snad jen hluchoslepý.... celý text
Palivo



Kde nejste doma Kde nejste doma

Zaujali mě především 4 pohledy na Brno - překvapili mě cizinci, nelíbil se mi pohled P. Hůlové , no co se dá dělat ...
vitavita