1. Domů
2. Autoři
3. Sofi Oksanen
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar 13
• Životopis
• Citáty 2
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Sofi Oksanen

Psí park

„Psí park. Místo, kde se setkává historie s budoucností, místo, kde se střetávají ztracené ideály s posledními kapkami naděje. Sofi Oksanen, Finka s finsko-estonským původem, jedna z mých nejoblíbenějších a zároveň nejznámějších severských autorek u nás, nám v knize Psí park opět předvedla, jak mistrný literární talent se v ní ukrývá. Což nám ostatně ukázala již ve svých předešlých dílech - vyzdvihla bych například světově proslulou Očistu, přinášející unikátní a čtivé lidské melodrama napříč generacemi, anebo Normu, tematicky podobně laděnou knihu k té, o níž dnes bude řeč. Tentokráte zamíříme spolu s Olenkou, hlavní protagonistkou tohoto příběhu, do nedaleké země východního bloku – na Ukrajinu. Země, o níž je v posledním desetiletí dost slyšet, a to nemyslím v tom dobrém slova smyslu, je dnes, a vlastně vždy byla, synonymem strachu, války, korupce a bídy. A v tomto díle tomu není jinak. Psí park přináší unikátní, autentický, ještě o něco více mrazivý pohled na tamní politický systém, korupci, byznys uhelných baronů i byznys s mladými děvčaty, všudypřítomné tanky, bídu a neklid. Taková je Ukrajina, krásná země, pro své problémy a mentalitu ale nesmírně okatě přehlížená. V Psím parku se prolínají vyprávění z doněcké oblasti, Talinnu i Helsinek. I toto dílo Sofi Oksanen je geograficky nesmírně pestré a informacemi o světovém dění nabité. Snad je tomu tak z toho důvodu, že sama autorka byla svými kořeny vždy nesmírně zmatená a žádná země pro ni nebyla domovem v tom pravém slova smyslu. Světová mapa zde funguje také jako jakési mrazivé a dusivé pozadí, které umocňuje bezmoc a beznaděj hlavní protagonistky, která je, co se charakteru týče, po celou dobu neutrální postavou, neexistuje zde nějaké citové zabarvení či sympatie, které by nás k ní přitahovaly. Přesto je hlavní hrdinka určitým způsobem nová a jiná, je to literární postava, kterou si zapamatujete snadno – tak snadno ji už pak ale z mysli nedostanete, na to můžete vzít jed. Byznys s dárcovstvím vajíček je ale to, o co zde primárně běží. A není to hezké čtení. Osobně musím říci, že jsem při čtení koukala s otevřenou pusou. Tak citlivé téma se samozřejmě málokdy dostane do médií či tisku, natož tak citlivě a autenticky, jak to zde podala sama autorka. Je to děsivý byznys za hranou. Jako žena se přímo děsím pomyšlení, že by někde na světě vyrůstalo dítě, které bych prodala někomu jinému. Po přečtení této knihy jsem se touto problematikou začala zabývat více - a jsem z toho velmi, velmi znechucená. Děje se to totiž dnes a denně, dle statistik se do tohoto byznysu za účelem velmi dobrého finančního zisku pouští především mladé ženy a studentky ze zemí východní Evropy – ženy, které si ještě neuvědomují, co to pro ně v následujících letech života může znamenat… Psí park ve vás vyvolá tíseň v kteroukoli denní dobu. Je to kniha stojící na reálných, mrazivých faktech, podložená ještě mrazivějším a tísnivějším pozadím denně přehlížených světových událostí. Na poměrně malém prostoru se zde tísní nehumánní byznys s dárcovstvím vajíček, beznaděj mladých neplodných párů, odpudivé pozadí špinavých uhelných dolů a ukrajinské politiky a lapání po dechu člověka, který se do všech těchto věcí namočí a bojuje o přežití. Psí park je v rámci možností výborná kniha. Je ale až nesnesitelně odpudivá. Odpudivá svým prostředím, svými protagonisty, svou dějovou linkou. Je ale nadčasová. A velmi aktuální. Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.“... celý text
— Podlavicí

---

Baby Jane

„Příběh dvou lesbiček, které to mají těžké. Jedna je ten typ, co nosí vysoké podpatky a lakuje si nehty. Druhá, Piki, je pravý opak. Má oholenou hlavu, nosí kapsáče a kanady. Ke své přítelkyni se ale chová dokonale. Platí taxík, kupuje drinky a otevírá dveře. Vyráží do "homobarů", kde se cítí nejlépe. Obě ale trpí depresemi. Piki ale trpí trochu horší formou. Její deprese postupně přejdou do panické poruchy. Tohoto stavu využije jeji expřítelkyně Bossa. Začne se o Piki starat, a ta nevychází skoro ven. Bossa ji nakuká, že se bez ní neobejde, a Piki se uzavře do sebe. Odžene od sebe všechny přátele i přítelkyni. Nakonec to vyřeší po svém. Hlavní hrdinka je i vypravěčkou bez jména. Proplétáme se jejich vztahem s Piki. Tento příběh, jako každý z této edice, je plný silných myšlenek. Pořád Vás nutí nad něčím přemýšlet, ať už jde o svět homosexuality nebo život s depresemi. Každá kapitola je uvozena textem písničky, která vystihuje danou situaci. I přes to, že je knížka tenká, čte se velmi těžce. Je to prostě ten typ. Já ani nevim jestli jsem z ní nadšená. Spíš rozpolcená. Každý člověk si z ní vezme něco jiného. Je to další silný příběh z dílny odeon. A ta obálka je nádherná a vystihuje hlavní vypravěčku.“... celý text
— eva3695

---

Norma

„Tato kniha je něco naprosto jiného, než jsem dosud četla a co jsem čekala. V anotaci se slibuje, že je to thriller, ale to pro mě opravdu není. Je to psychologická sonda do duše rozpolcené, ustrašené dívky a samotné jádro příběhu je tak neskutečné, že se až děsím, zda to může být pravda. Celý děj se točí kolem jednoho jediného tématu a tím jsou vlasy. Ano, lidské vlasy. Zvláštní, viďte. Vlasy, jako prostředek moci a důvod k vraždě. Hned v úvodu se ocitneme na pohřbu Anity, pracující ve vyhlášeném kadeřnictví. Svůj život ukončila skokem pod vlakovou soupravu metra a po sobě zanechala dospělou dceru Normu Ross a spoustu otázek, na které se jen těžko hledají odpovědi, pokud neznáme Anitinu minulost. Normu kontaktuje jakýsi tajemný muž, jménem Max Lambert, ale jakou roli hrál v matčině životě, Norma netuší. Tedy zatím, neboť vše souvisí se vším. Lambert jako bývalý manžel Anitiny kamarádky Heleny, Lambert jako majitel kadeřnictví, Lambert, jako velmi mocný a nebezpečný muž. V příběhu figuruje okruh lidí, kteří hledají jakousi nahrávku, kterou Anita pořídila a zdá se, že je čímsi nebezpečná. A ano, opět jde o vlasy, dovážené z Ukrajiny od ukrajinských žen. Byznys, který není tak nevinný, jak by se mohlo zdát. Norma, ztracená bez své matky, na níž byla zcela závislá, se opatrně vydává po stopách, ale cesta to bude dlouhá a plná nástrah a nebezpečí. Neboť se zdá, že by snad mohlo jít ještě o něco víc. Finsko-estonská autorka Sofi Oksanen má rozhodně velký potenciál. Za svou knihu Očista získala hned několik literárních cen. Ovšem Norma, dle mého, takového věhlasu nedosáhne. Chvílemi se v příběhu prostě ztrácíte a vracíte se o pár stránek zpět, aby jste se ujistili, že jste vše pochopili správně. Některé pasáže se mohou zdát zmatené a přeskakují z místa na místa, z vypravěče na vypravěče. Na čtení si musíte vytvořit klid, aby jste se mohli soustředit, jinak se může stát, že vám spousta faktů unikne. Přesto jsem ráda, že jsem knihu dočetla do posledních řádků, přestože byla jiná. A docela určitě si jednou přečtu i předchozí díla autorky.“... celý text
— Jana77

---

---

Norma

„Neustále jsme nuceni být v presu a sledovat, co se kolem děje. Autorka nás nenechá ani chvíli oddychnout, a když už to vypadá, že to polevuje, zasáhne něco nového. Prostě nezařaditelný román ze severu Evropy, který stojí za to! Mluvím naprosto vážně. Doteď nevím, kam toto dílo zařadit. Mělo to prvky krimi, už pro tu zápletku se skokem matky hlavní hrdinky pod metro a zjišťování, proč byla tak radikální; trochu záhad z fantasy žánru ohledně magičnosti vlasové kosmetiky, a také společenský román se vztahy, které mají na starosti lidé nejen s černobílým charakterem. Norma Ross, tedy nadmíru důležitá postava, je vhozena do rozjetého vlaku, který někam směřuje. A i my čtenáři zjišťujeme jejím prostřednictvím kam. Trpíme i vyhráváme. Prostě výborná všehochuť, která je sdělována příjemným a jasným jazykem, který každý dokáže vstřebat. Zároveň zde pro mě vyústila některá poučení a ponaučení v některých oblastech, především mafiánských klanů, kteří se věnují různorodé problematice, které si beru k srdci. Je mi však jasné, že některým se nebudou líbit retrospektivní převyprávění videí, která Norma dostala „darem“. Jenže knižně to nejde jinak udělat, nebo snad ano? Nic mi v knize zásadně nevadilo, ani délka kapitol. Pauzy byly tam, kde měly být, a tím mě Sofi Oksanen ještě více navnadila. * Minuty se plazily. Norma se neodvažovala zapálit si třetí joint, přestože měla chuť. Nechtěla se celou věcí zabývat ještě hlouběji, chtěla se jí zbavit. Vedrem jí otékaly nohy a neklidným přešlapováním si odírala prsty, zatímco jí v hlavě hlodala jakási neurčitá myšlenka. Zkontrolovala čas, za deset minut osm. Podívala se znovu a vtom si uvědomila, co zapomněla. Rozeběhla se ke stanici metra, spěchala na svatojánsky opuštěné nástupiště a zastavila se vedle lavičky, z jejíž blízkosti máma skočila. Byla to tatáž lavička, před níž se Norma sama zastavovala každý den na cestě do práce, za deset minut osm. * Pro české čtenáře není tato autorka neznámá, protože do češtiny byly přeloženy další její příběhy, pro mě osobně ale novinka s milým překvapením. A těším se na další knihy, které napsala, protože bych si je rád také přečetl. Věřím, že mnozí si k ní najdou cestu a zamilují si její styl vyprávění. Pokud ne, děláte chybu, protože vás určitě něčím novým obohatí. A to opakovaně.“... celý text
— Jack333

---

Baby Jane

„Severskou literaturu dnes máme všichni spojenou zejména s thrillery a detektivkami. Člověk by málem zapomněl, že v zemích pod polární září vznikají i příběhy, které s krimi nemají nic společného. Přečetl jsem teď knihu Baby Jane od finsko-estonské spisovatelky Sofi Oksanen. Bylo to moje první setkání jak se Sofi, tak se severskou nekrimi literaturou. A bylo to jako skok ze sauny do sněhu. Celkem osvěžující. Ale příště raději zůstanu v té sauně a sníh přenechám větším otužilcům. Baby Jane je příběh o dvou lesbách v Helsinkách 90. let. Vypravěčka se zamiluje do Piki, která je nejuznávanější a nejvíc cool lesba v celém městě. Má vlasy ostříhané na ježka, nosí saka a kravaty, na těle jí nechybí pár tetování a piercingů. Své holce vždycky objednává pití a dává si záležet na tom, aby se s ní její přítelkyně cítila v bezpečí. Jenže i cool Piki má odvrácenou stránku. Trpí totiž těžkými depresemi, které se zhorší s příchodem zimy a s tím, jak Piki přijde o pravidelný přísun peněz. V roli té zodpovědné je najednou vypravěčka, křehká a elegantní kráska, po které touží ženy i muži. Vztah obou žen je navíc vystaven další zkoušce, když hlavní hrdinka (její jméno se nikdy nedozvíme) zjistí, že Piki nechává svou bývalou přítelkyni, aby jí dělala nákupy a prala prádlo… Baby Jane je hodně evropská kniha. Je založená nikoliv na ději jako spíš na vývoji postav. Vystupují v ní lesbičky, psychická nemoc i divoké alkoholické noci v Helsinkách. Takto otevřená kniha by v konzervativní Americe nejspíš nevznikla – a pokud ano, rozhodně by se nestala bestsellerem. Jenže my jsme v Evropě a Baby Jane se ve Skandinávii i v Estonsku, odkud Sofi Oksanen částečně pochází, vyšplhala na žebříčky bestsellerů. Název románu odkazuje na starý hollywoodský film Whatever Happened to Baby Jane, který vypráví příběh o dvou ženách, které se nenávidí, ale přesto bez sebe nemohou žít. Vypravěčka a Piki to v této knize mají naopak – milují se, ale nemohou spolu žít, protože by se zničily. Sofi Oksanen umí výborně popsat náladu okamžiku, vystihnout situaci, použít originální přirovnání („Šeptaly jsme si sladká slůvka do telefonu tak dlouho, až na sluchátku zůstala cukrová krusta.“). Tahle poetika mi otevřela oči a ukázala, že severská literatura nejsou jenom detektivky.“... celý text
— Babouš