1. Domů
2. Autoři
3. Sara Gruen
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 2
• Bazar 7
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 1

Populární knihy

Nové komentáře u knih Sara Gruen

Voda pro slony

„Musím se přiznat, že ještě nedávno jsem patřil k těm, kteří mají vůči cirkusovému prostředí jisté předsudky. Všechno ale změnila nedávná návštěva Cirkusu Humberto s rodinou. Ten zážitek mě natolik nalomil a fascinoval, že jsem si vyhledal knihy s touto tematikou. A tak jsem se dostal k Vodě pro slony. A výsledek? Jsem naprosto nadšený. Sara Gruenová dokázala vytvořit neuvěřitelně plastický a atmosférický obraz cirkusového světa za dob hospodářské krize. Kniha mě pohltila hned od prvních stránek, a to především díky: a) dvěma časovým liniím - kontrast mezi mladým, plným sil a ideálů, a starým Jacobem v domově důchodců je napsaný s obrovským citem a humorem (i když občas pořádně hořkým), b) syrovosti a realitě - autorka se nebojí ukázat, že život pod šapitó nebyl jen o třpytkách, ale hlavně o dřině, krutosti a boji o přežití, c) vztahu se zvířaty - postava slonice Rosie je srdcem celého příběhu. Její „lidskost“ a pouto s Jacobem mě několikrát velmi dojalo. Pokud hledáte příběh, který je stejně tak drsný jako romantický, a který vám dovolí nahlédnout za oponu světa cirkusáků, tak tohle je přesně ono. Pro mě osobně jde o jednu z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četl.“... celý text
— bgdm

---

Voda pro slony

„Moc hezký, ale i pěkně krutý příběh z cirkusového prostředí, o lásce lidské i o lásce ke zvířatům, přátelství a nenávisti, násilí psychické i fyzické na lidech i zvířatech, alkoholismus. To všechno je tu skvěle popsáno. Příběh vypráví hlavní hrdina Jacob, který jako devadesátiletý dožívá v ústavu se prolíná s jeho vzpomínkami na 30. léta minulého století v Americe, kdy když přišel úplně o všechno naskočil do vlaku, kde měl domov cirkus Benzini - nejúžasnější podívaná na světě. Doporučuji Jo, bylo to něco. Pamatuju si na to, jako by to bylo včera . No, pamatuju si to líp než to, co bylo včera ...“... celý text
— Doubravka1975

---

Voda pro slony

„Měla jsem vysoká očekávání, ale byla jsem lehce zklamaná. Četla se rychle, téma bylo velmi zajímavé, ale emočně se mě nedotkla, jak by mohla, postavy byly trochu ploché, styl psaní příliš jednoduchý.“... celý text
— Magdina_polička

---

---

Voda pro slony

„Za knihu v rámci spolupráce bych chtěla poděkovat Nakladatelství Jota. Znáte to? Čtete knihu a před očima vám běží jako film? Přesně tenhle pocit jsem měla u téhle knihy – i když jsem film neviděla, měla jsem dojem, jako bych ho znala. Takový žánr běžně nevyhledávám, ale vůbec nelituju, že jsem po knize sáhla! Užila jsem si každou stránku a každé slovo. To, jak se příběh přepínal mezi přítomností a minulostí Jacoba, tomu dodávalo tu správnou jiskru. Když jsem si knihu vybírala, netušila jsem, do čeho jdu – chtěla jsem prostě něco z cirkusového prostředí. Upřímně, všichni psali, jak si u toho pobrečím… ale mně neukápla ani slza. Naopak, v některých částech jsem cítila dost silnou úzkost. Vývoj vztahu mezi Jacobem a Marlen byl zajímavý – sledovat dva lidi, které to k sobě táhne, ale nesmí to dát najevo. Myslím, že tohle bude ve filmu ještě výraznější. Tahle kniha mě fakt donutila začít pokukovat po podobných žánrech – je to totiž přesně ten typ příběhu, co vás vtáhne a nepustí.“... celý text
— Stefanija

---

Voda pro slony

„Někdy člověk potřebuje něco surového, aby pochopil jak je život děsivý a přesto krásný. A přesně tohle mi přinesla kniha Voda pro slony. Příběh Jacoba je jakýmsi retrospektivním vzpomínáním starého muže žijícího v pečovatelském domě. Vše je ale natolik důmyslně promyšlené, že i já, stejně jako on, jsem občas zapomněla, že putuji jeho vzpomínkami a ne realitou. Úryvky z pečovatelského domu pro mě byly kruté. Stárnutí je něco čeho se lidstvo obecně bojí a já toho nejsem výjimkou. Představa, že skončím tak jako pan Jancowskyj mě docela děsí. Zároveň to ale ve mně něco zahojilo. Ukázalo mi to jistou skutečnost, kterou jsem potřebovala vidět a moc si toho vážím. Historie cirkusu Benzini, nejúžasnější podívané na světě, je něco co mi vzalo dech. Nebudu tvrdit, že to bylo lehké čtení. To u příběhů podle skutečných událostí moc nehrozí. Rozhodně je to ale čtení co stojí za to a já budu knihu ráda doporučovat. Je totiž jedno, jestli jste film, který je podle příběhu natočený viděli či ne. Vlastně je úplně jedno zda něco víte o cirkuse. Protože tahle kniha vás dostane. Příběh je syrový a vlastně se s ničím nemaže. Popisuje věci takové jaké jsou, ať už se vám to líbí nebo ne. Přesto je autorčin styl neskutečně čtivý. Vše jsem si dovedla dokonale představit. Někdy až tak moc, že jsem musela knihu odložit a uvědomit si, že tam nejsem. Postavy jsou skvěle zvolené. Mladý Jacob, jeho přátele i nepřátelé, láska. To vše je jednou dokonalou ukázkou všeho kladného i záporného na lidské povaze. Alkoholismus, choudky, psychické nemoci, násilí na lidech i zvířatech…. Opakem k tomu je laskavost, pomocná ruka od lidí u kterých to nečekáte, přátelství, láska a soudržnost. Velbloud, Walter, Marlena, August, strýček Al, Blackie a další. Bez nich by tahle kniha nebyla taková jaká je. A už vůbec ne bez zvířecích aktérů jakou byla Královnička, Bob, ale v hlavní řadě slonice Rosie. Provedli mě tímhle příběhem a já stále nemůžu pobrat všechnu tu euforii a zhnusení, které ve mně tenhle příběh vyvolal. Jinak to popsat neumím. Asi si to zkrátka budete muset přečíst sami. Já vám slibuji, že to stojí za to. 5/5“... celý text
— jana5962