Růžena Komárková
česká
Nové komentáře u autorových knih
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
„V r 1995 jsme byli na vernisáži Vladimíra Renčína, kde četl ze své knihy pan Vladimír Komárek . Bylo to úžasné setkání. Kniha je úžasná“
— KBTP
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
„Tohle jsou tak trochu jiné paměti. Žádné duchaplné myšlenky na prvním místě, žádné vyprávění s patosem, žádné sebestředné a vysokovznosné věty, ale úžasně zábavný a vtipný proud vyprávění a vzpomínek. V tom toku myšlenek, který tu uhne, tam uhne a pořád se valí dál a dál, to připomíná pábení Bohumila Hrabala, ale tohle je myšleno naprosto nevážně, s obrovským nadhledem a lehkostí. Vtip tam není vložen jen sem tam, ale celé je to plné nadsázky a humoru. Černého a třeskutého. Takového, kde se smějete nahlas. Pan Komárek vypráví o svých životních osudech i o osudech svých blízkých a přátek a dělá to jako rozený bavič. Při čtení ho je doslova slyšet, není nic těžkého představit si ho ve skupině přátel, které těmito svými historkami bavil u sklenky vína. Muselo to být báječné být v takové společnosti, stejně jako je báječná tahle kniha.“... celý text
— Nifredil
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
„Asi takovej ten pocit, jako když vám děda vypráví historky z mládí a směje se vtipům, kterým nerozumíte, ale zdvořile se jim smějete taky, abyste neurazili. Doslov, kde je napsaný, že jd to primárně psaný pro kamarády autora, měl být možná vepředu. Pak to dává smysl - je to milý povídání, ale lehce zmatený a z literárního hlediska docela neupravený.“... celý text
— salamandrina
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
„Prima knížka s typem humoru, který mám ráda. Velké potěšení z četby. Nevím, jestli jsem pak měla raději jeho obrazy nebo povídání. Známý jako výborný malíř - a navíc - jeho slova nekulhají!“... celý text
— ferdada