Roberto Saviano

italská, 1979

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 7 knih
Gomora
Gomora
Piraně
Piraně
Zuřivý polibek
Zuřivý polibek
Nula nula nula
Nula nula nula

Nové komentáře u autorových knih

Gomora Gomora

„Šokující, děsivé, rezonující dlouho po dočtení. Chce to silný žaludek a nečíst před spaním. Horší čitelnost neodpovídá pěti hvězdám, ale pro statečnost autora nejde jinak. Každá země potřebuje takové hrdiny.“... celý text
— Hopulka

Piraně Piraně

„Mě to docela nudilo. Za prvé jsem si říkala, jestli je to opravdu možné. Za druhé kniha neměla žádný spád, žádné emoce a za třetí mi to místy přišlo hodně úsměvné.“... celý text
— HŠ

Piraně Piraně

„Ze začátku jsem se musel poprat s lehkým šokem. Pověst, jaké se Saviano těší, mi vnukla očekávání realistického románu, který může mít přesah k beletrizované reportáži. Gomoru jsem zatím nečetl, ale od té přesně tohle očekávám. Nicméně, pokud jsou autorovy ostatní knihy takové, jako z mého očekávání, u La paranza dei bambini si u reportérů vzal volno a naprosto se utrhnul z řetězu. Kniha přichází s béčkovou jízdou se všemi klady i zápory této kategorie. A pokud na hru přistoupíte, dostanete velice slušnou zábavu. Jestli se něco autorovi povedlo, jsou to jednoznačně postavy. Rapem ovlivněná mládež, která vidí úspěch jedině v obrandovaném oblečení, která hledá návod na střelbu na Youtube (extrémně zábavná scéna), která má pohled na sex znatelně posunutý díky pornu. Nicméně jejich jednání, kdy je každý ochotný hned střílet, bez toho aby se posral (vražda bosse jedné čtvrti nejmladším členem budiž ilustrativní scénou), mi u chlapců 15-18 let přišlo přeci jen přitažené za vlasy, byť vyrůstají v prostředí, kde jim je podobné jednání po generace vzorem. Stejně jako scény, kdy vyrážení na skútrech dobývat čtvrti tím, že střílí na všechno, co se hýbe. To bylo strašně hloupé, jako by si autor při tvůrčí krizi pomáhal hraním GTA. Přitom předcházela vcelku mrazivá scéna, ve které chlapci vyrážejí na trénink na živých terčích na nádraží plné migrantů, protože na jejich životy každý kašle. Já jsem si četbu v hlavě obhájil tím, že čtu poloviční dystopii, jež jde záměrně na hranici absurdna. V takovém rozpoložení jde o zábavnou četbu, která mi svou ujetostí bohužel zabraňuje pociťovat výraznější znepokojení. Což by člověk u knihy o vraždících puberťácích tak nějak očekával. PS: Za jiných okolností bych šel s hodnocením níž. Ale před pár lety jsem Neapol navštívil a vzpomínky plné okouzlení i zhnusení mi perfektně umocňovaly atmosféru.“... celý text
— sick.boy

Zuřivý polibek Zuřivý polibek

„Trošku slabší a předvídatelnější než Piraně, na které Zuřivý polibek více méně volně navazuje. Ale i tak stránky sviští, výborně to odsýpá a baví. Nejsilnější devizou je prostředí a zapamatovatelní antihrdinové, kterým čtenář fandí, ale potkat by je nechtěl. Což je tedy podobný princip, jako u Puzova Kmotra, jen tady je to celé špinavější a méně romantizované. Konec byl poměrně předvídatelný, byť se autorovi mnohokrát povedlo mě znejistit, jestli to ještě nedopadne trochu jinak...“... celý text
— sharik

Pojď se mnou pryč Pojď se mnou pryč

„Netradiční vhled pod italskou slupku okem člověka, jemuž nestačí pouze zběžně zmapovat problémy, s nimiž se jeho domovina potýká, ale který se rozhodl jít přímo k jádru věci. Uznávám, že mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy začetla, nicméně mi v tom hodně pomohl Savianův autorský styl, prostřednictvím něhož autor čtenáře vtahuje do nejrůznějších úvah. Kniha na první pohled působí poněkud roztříštěně - obsah může připomínat "noty na buben," kdy spolu jednotlivé složky příliš nesouvisí. Avšak v průběhu četby zjistíte, že i přes to všechno existuje průsečík, který ony kapitoly spojuje, a tím průsečíkem je mafie. Závěrem tedy musím říci, že jsem se lecčemu přiučila a jsem zase o malinko chytřejší. :)“... celý text
— Katri

Přejít na knížky autora