Petra Suchánková

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká

Nové komentáře u autorových knih

Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče

„Knížka moc hezky napsaná, záživná, dobře se četlo. Příběh mě zaujal a bavil, nezastírá problémy a líčí i nezvyklé situace s dětmi. Nepostrádá ani humorný nadhled. Pěstouni mají můj obdiv, není to úplně snadné. V knížce je ale ukryta naděje a doporučení, jak nesnáze řešit a jak se z toho nehroutit. Také z konce, který je trochu otevřený, vyplývá pokračování této cesty, což může být pro další budoucí pěstouny povzbuzení. Knížku doporučuji přečíst.“... celý text
— Karamela008

Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče

„Zajímavé čtení, a to nejen pro ty čtenáře, kteří snad náhodou uvažují o pěstounské péči. Kniha se mi velmi dobře četla, text je rozdělený do krátkých kapitol, tak jak plynul čas. Někdy jsou starosti, jindy radosti - vyprávění působí upřímně a otevřeně. Kristýnce, její mamince a všem členům rodiny přeji hodně štěstí, ať se daří!“... celý text
— alzbeta4340

Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče

„Knížka se mi líbila, je čtivá, svěží a problematika pěstounské péče mě hodně zajímá. Mám s ní také osobní zkušenosti a mezi pěstouny řadu známých a přátel. Myslím, že výchova přijatých dětí je vždy velké dobrodružství a veliký úkol. Pěstouni mají můj obdiv a vážím si těch, kteří to berou poctivě s láskou. Tak jako v této knize, která je celá vlastně o lásce a obětování dětem. Na základě zkušeností i od jiných vím, že ty geny jsou u pěstounských dětí velmi silný faktor a musí se s nimi počítat. V tom s autorkou plně souhlasím. Je možná diskutabilní, do jaké míry ovlivňuje děti výchova oproti genům. Geny jsou ale hodně silná věc a vždycky se projeví. A u dětí, které mají genetickou zátěž, je toto riziko vždy značné. Proto je smyslem pěstounské péče udělat výchovou maximum pro to, aby se dítě cítilo v náhradní rodině spokojené a milované. Ústavní deprivace, jak ji autorka popisuje, je další specifický faktor pěstounských dětí a spolu s genetickou výbavou jsou to náročné aspekty, které výchovu dělají o to složitější. Proto má autorka můj obdiv, nejen za knihu, která je prima, ale i za to, že je přes všechny útrapy připravená a ochotná v této nelehké cestě pokračovat. Příhody se synem jsou také psané laskavým a úsměvným způsobem a dýchá z nich pohoda. Na případnou další knihu bych se určitě těšila. Byla super, četla jsem téměř jedním dechem a bavila mě.“... celý text
— Maraska190

Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče

„Knížku jsem si přinesla včera z knihovny a přečetla takřka na jeden zátah. Moc dobře se čte a pro lidi, kteří uvažují o pěstounské péči, má rozhodně význam minimálně v tom, že si mohou přečíst konkrétní zkušenosti jedné pěstounské rodiny. Já mám do této problematiky trochu vhled, takže mě prakticky nic nepřekvapilo. Jen chci podotknout, že těmi třemi hvězdičkami hodnotím knihu jako literární dílo, v žádném případě to není hodnocení paní Petry jako pěstounky, ba právě naopak, za to bych ji chtěla moc vyzdvihnout a poděkovat, že dokáže přijímat všechny ty strasti, které s sebou náhradní rodičovství přináší. Ale zpátky ke knize: s některými pasážemi ne až tak souhlasím, jednou z nich je párkrát zmíněná otázka genů u dítěte v náhradní rodinné péči. Ano, genetika hraje jistou roli, ale osobně si myslím, že víc než genetika, se na Kristýnce podepsaly ty první čtyři roky života strávené v ústavním zařízení, ostatně jak autorka zmiňuje, ani žádné relevantní informace o biologických rodičích vlastně nemá. Dále mi v knize vadilo určité zobecňování a uvádění jiných případů takříkajíc z doslechu. Možná to jsou většinou příběhy ostatních pěstounů, které autorka zná ze společných setkání, ale proč je uvádět jen v obecné rovině, když nejdou do hloubky a nejsou k dispozici širší souvislosti. Těšila jsem se na všechny ty slasti a strasti pěstounské péče, které autorka slibuje v podtitulu knihy, ale druhá část je z velké části o covidu a životu v době všech těch omezení, které jsme si poslední roky zažili všichni a jsou nám dobře známé z vlastních zkušeností. Teprve až pár stran ke konci se téma knihy navrací zpět k pěstounství. Tolik můj názor na knihu, doufám, že autorku neodradí od případného vydání dalšího pokračování jejich rodinného příběhu. Přeji paní Petře, aby ty slasti hodně převyšovaly nad všemi těmi strastmi, které určitě ještě přijdou, a také aby měla dostatek sil a hlavně zdraví na zvládání její nelehké životní role matky - pěstounky.“... celý text
— L.Helena

Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče Maminek není nikdy dost - Strasti a slasti pěstounské péče

„Knížka se hezky čte, je poutavá a dá se zhltnout za dva večery. Hodně dobrý styl psaní, místy jste přímo vtaženi do děje. Problémy které přináší pěstounství nijak neskrývá, je jich tam překvapivě hodně. Přesto kniha vyznívá optimisticky. Nejen pro budoucí pěstouny, ale i ostatní čtenáře je to zajímavé počtení, pravdivé, poučné, ale hlavně laskavé, se spoustou humorných pasáží. Tak trochu otevřený konec vyzývá k pokračování nevšedního příběhu. Určitě stojí za to přečíst.“... celý text
— Hana22138

Přejít na knížky autora